Mládež patří do nejširší skupiny lidí, kteří se pokoušejí o sebevraždu. Podle Národní Mládežnické Organizace (Sazemane Melli Džavanan), mentální zdraví poloviny mladých lidí pod 29 let věku je narušené, 40.2 % všech mladých trpělo nějakým duševním problémem.
Podle Dr. Moinfara, analytika v sociální sféře, mladí lidé, kteří se pokusí o sebevraždu mají obvykle velké schopnosti a zručnosti, ale ti, kteří je obklopují si těchto schopností nevšímají a tito mladí lidé ztratí naději a pokusí se o sebevraždu.
V posledních letech, sebevražda se stala běžnou i mezi studenty, hlavně těmi, kteří jsou daleko od rodiny a žijí na kolejích. Dr. Moinfar, podle průzkumu z r. 2003, říká, “Někteří úředníci a správcové univerzit nemají dost zkušeností a tak jejich nepochopení mládeže a jejich problémů jenom zvětšuje a vyostřuje problémy, které postihují studenty. Když student hrozí pokusem o sebevraždu, myslí si, že jenom hledá výmluvy. Ze 100 to skutečně udělají 2 - 4.
I sebevraždy mezi ženami jsou běžnější. Podle pobočníka guvernéra provincie Ilam – prov. s nejvyšším počtem sebevražd – kde na 580,000 obyvatel je kolem 400 sebevražd ročně, z nichž 220 je žen (víc než jedna denně, 1 z 1450). Většina žen si vybírá jako způsob sebevraždy sebeupálení. Je to typicky ženský způsob sebevraždy v Íránu. Socioložka Dr. Shahla Amadeh věří, že příčinou sebevražd je společnost dominována muži. “Tradiční struktura rodiny mezi Íránci, hlavně mezi rodinami v nomádských a etnických skupinách v provincích jako Ilam, Kahkilúyeh a Boyir-Ahmad, které jsou postaveny na kultuře nadvlády mužů jsou příčinou těchto druhů sebevražd, t.j. sebeupálením. V této kultuře jsou mladé ženy někdy přinuceny ke sňatku, co je uznáno za jednu z příčin sebevražd žen. Další příčinou jsou nepříznivé sociální podmínky žen a nepříjemné zacházení jako znásilnění nebo jejich týrání kvůli jejich citům a vášním. Například před 2 lety se v zemi rozšířilo video z univerzitního večírku v Tabrízu. 2 z žen se tak bály ztráty cti rodiny a možné reakce otce, že spáchaly sebevraždu.
Počet sebevražd stoupá se zhoršením životní úrovně mezi rodinami a kulturní průpast, společně s dominantní tradiční kulturou v zemi; očekává se, že tento sociální problém se ještě zhorší. Není dne v Íránu, kdy by nebyl pohřben alespoň jeden sebevrah.
-----
Můžu to potvrdit i z osobní zkušenosti: můj "adoptivní bratr" (věk 24 let) se také pokusil o sebevraždu, vzal si různé drogy. Naštěstí ho zachránili. Mnozí Íránci žijí každodenní život s filozofií: na konci je jenom smrt, která vyřeší všechno. Smrt a zapomenutí.
Žádné komentáře:
Okomentovat