Reformistický server Rooz Online, dnes 3.8. (
anglicky,
persky):
I několik dnů po uzavření vězeňského zařízení Kahrizak kvůli "nestandardním" podmínkám pokračují spekulace o uzavření tohoto zařízení.
Každý den se objevují nové informace o neznámých podmínkách v tomto otřesném místě, kde mnozí zatčeni během protestů proti výsledků voleb byli ubiti a umučeni k smrti.
Ve spojitosti s těmito informacemi, jeden z hlavních poradců Mir-Hosseina Músavího, Alireza Beheští, řekl včera v rozhovoru s oficiální webstránkou menšinové frakce Madžlesu (parlamentu), že počet a osud vězněných v Kahrizaku zůstává neznámý. Beheští řekl: "Na základě některých informací, které jsme získali (ale pořád si nejsme jisti o jejich důvěryhodnosti), velký počet osob zadržovaných v zařízení Kahrizak bylo přepraveno do Isfahánu dva dny před jeho uzavřením."
S poznámkou, že zdrojem jeho informací jsou "vyjádření rodin zadržených,” syn Ajatolláha Beheštího se vyjádřil o současném počtu zadržených: “Bylo sesbíráno přibližně 1700 jmen, ale to jistě nezahrnuje všechny; nevíme ani to, kolik ze zadržených je pořád naživu.”
Řekl rovněž, že neexistují "žádné přesné statistiky" počtů zabitých během demonstrací a po zatčení, Beheští řekl, "Slyšel jsem číslo 365, ale pokud oznámíme počet, který je vyšší, než skutečná čísla, byly bychom obviněni z vedení psychologické války."
Poradce Mír-Hosseina Músavího řekl: "Máme informace, že někteří lidé, kteří byli dříve zadrženi jako lupiči a násilní zločinci jsou nyni využíváni jako dozorci nad zadrženými.”
Alireza Beheští řekl o těch, kdo provádějí vyslechy v různých vězeňských zařízeních jako je Kahrizak, "kromě jedinců, kteří byli předtím zatčeni za zločiny, někteří z nich patří k různým vládním institucím. Někteří patří k Basídží. Někteří jsou agenti v civilu, kteří nemůžou být považováni za členy Basídží. Někteří patří k oddělení rozvědky Pasdárů - Revolučních Gard.”
Co znamená "nestandardní"???
Dva dny před vyjádřením zvláštního představitele Mír-Hosseina Músavího v reformistického výboru pro vyšetřování podmínek zadržovaných, bývalý íránský prezident Sejed Mohammad Chátamí ostře reagoval na uzavření vězeňského zařízení Kahrizak.
Bývalý reformistický prezident kritizoval vyjádření vládních orgánů o uzavření zařízení Kahrizak kvůli podstandardním podmínkám, a ptal se: “Co znamená nestandardní? Znamená to, že například nefungovala ventilace nebo toalety nebyly čisté? Ne! Byly spáchány zločiny, došlo k ztrátě na životech a s mladými, ženami a muži se zacházelo špatně. Kdyby se něco podobného zveřejnilo o zahraničních věznicích, všichni by byli rozhněvaní a protestovali by. S těmito věcmi se musíme hned vypořádat.”
Sejed Mohammad Chátamí žádal o právní řízení proti těm, kdo zadržel, mučil a zavraždil zadržené a podotkl: "Pachatelé těchto činů musí být postaveni před soud a porušená práva a poškozená pověst musí být napravena.”
Poslední odstavec, který nebyl přeložen do angličtiny říká, že Hamid Derachšán Niá, funkcionář ze soudnictví v Teheránu, řekl, že rozhodnutí o uzavření věznice Kahrizak je již dva roky staré. Teheránský soud popřel jeho vyjádření a řekl, že nejvyšší předseda soudu v provincii Teherán měl v posledních dvou letech povědomí, že je v této věznici vše v pořádku. Na námitky výboru pro vyšetřování podmínek zadržovaných bylo řečeno, že Kahrizak fungoval pod dohledem soudu a bezpečnostní složky zde mohly osoby zadržovat jenom 24 hodin, více jenom se soudním nařízením. To znamená, že Kahrizak nebyl provizorním místem pro zhromáždění zatčených.
-----
Povedlo se posbírat kolem 80 jmen obětí, samozřejmě některá potřebují ověření a doplnění informací a chyby se mohly vloudit, nicméně to jsou jenom jména, která se dostala do seznamů lidskoprávních organizací, médií, nebo o nich podal zprávu někdo z běžných lidí s přístupem na internet. Na obrázku je další z obětí z věznice Kahrizak, Behzád Mohádžer, 47 let. Byl zatčen během demonstrace 15. června a jeho tělo bylo vydáno rodině až 1.srpna.
Další jména nebyla zveřejněna z důvodu zastrašování rodin, zákazu
vypsání důvodu úmrtí osoby na náhrobek, nebo se nenašel nikdo, kdo by jejich jména zveřejnil na internetu.
Podle zpráv běžných lidí a videí z demonstrací je jisté, že bylo zabito několik lidí v Isfahánu, Yazdu, Šírázu a celé řadě dalších měst, ale je těžké získat přesná a ověřená čísla a jména. Další jména na seznam mrtvých mohou přibýt ze seznamu nezvěstných. Například tělo Sohrába Arabího bylo vydáno více než měsíc po jeho smrti. Předpokládá se, že vláda těla vydává p
ostupně, aby nevyvolala ještě větší nevoli veřejnosti, protože ví moc dobře, jakou moc má kult mučedníků v Íránu. Revoluce v r. 1979 rovněž uspěla právě kvůli rozhořčení veřejnosti nad obětmi násilí během demonstrací. Na obrázku je graffiti někoho, kdo přejmenoval uličku na "uličku mučednice Nedy Agha Soltan" (کوچه شهید ندا آقا سلطان
). V Íránu má většina ulic a uliček jména po mučednících. (V Římě po této dívce skutečně před několika dny nazvali jednu ulici).ً
Rovněž se objevily bankovky, na které lidé dotiskli nebo dopsali důzná hesla a obrázky:
Na první bankovce je smrt diktatuře - marg bar diktatori (مرگ بر دیکتاتوری ) a na další je obrázek zmíněného Sohrába Arabího s heslem "náš Sohráb není mrtev, ale vláda je mrtva" (سهراب ما نمرده این دولت که مرده ) a na druhé straně symbol státní vysílací unie IRIB (Islamic
Republic of Iran Broadcasting) upravený s hákovým křížem a pod heslem صدا و سیمای جمهوری اسلامی
co znamená "hlas a obraz islámské republiky" je napsáno "naše ostuda, náš hlas a obraz". Je to celkem dobrý způsob, jak dostat odkaz k lidem, kteří nemají internet a satelitní televizi.
Na poslední bankovce je propiskou napsáno "demokracie a svoboda je naším právem".
Včera se v Íránu zase strhla revoluční vřava (viz předchozí post), bezpečnostní složky se nestyděly použít sílu proti ženám ani starým lidem, jak je vidět z fotografie a z videa, ale lidé jsou pořád odvážnější. Předpokládá se, že bylo opět zatčeno asi 2000 lidí. Už se hned plánuje další demonstrace na 16. den měsíce Azar (7.prosince), kdy se připomíná smrt několika studentů během demonstrace při příležitosti návštěvy amerického prezidenta Nixona u šáha Mohammada Rezy Pahlavího v roce 1953. Na jednom videu lidé křičeli "Basídží připrav se, blíží se 16.azar" a demonstrace nekončí...
