úterý, dubna 18, 2006

Inflace kvůli nukleární krizi... komu to pomůže?

http://roozonline.com/english/015081.shtml

Domácí íránská média zarytě mlčí o skutečném ekonomickém dopadu nukleární krize na zemi...

Vládní činitelé doufají, že jejich propaganda obohacování uránu zmenší tlaky na trh v Íránu. Ceny ropy a zlata vyrostly do nebes, situace na burze a trhu s nemovitostmi stagnuje.
Vláda využila výnosy ze zahraničního obchodu a použila je ke kontrole inflace a fluktuaci cen, přičemž poptávka po zboží rostla.

Poptávka po zlatě se zvyšuje a Íránská Centrální Banka nebyla schopna ji kontrolovat. A i když denní tisk v Íránu měl zakázáno psát o problémech v zahraniční politice ohledně nukleárního programu, Teheránské noviny Hamšahri ve středu napsaly že psychologický dopad nukleární krize vystřelil ceny zlata do bezprecedentních výšek.

Manažér Banky Kargošaie řekl, že v posledních týdnech se banka rozhodla zvýšit denní objem prodaného zlata v snaze vyhovět poptávce a spomalit růst cen. Centrální Banka kontroluje a diktuje cenu zlatých mincí, které se prodávají veřejnosti a zvýšila cenu o 8.43% na 1,517,700 Rialov (dolar má hodnotu více než 8,000 Rialů na Íránském černém trhu).

Objevily se také zprávy (28.březen, Der Bund, Bern) že Írán už od října stáhl 250 tun zlata ze Švýcarska. Írán to popřel.

Experti říkají, že burza stagnuje kvůli nejistotě, které vyvolávají výroky čintelů země. Podle zákona se měla regulační opatření na burze aplikovat už před 3 týdny ale zatím se nic nestalo, co znamená že Ahmadinedžádova administrace porušila zákon.

Uvolněním vládních peněz pro trh vláda a Centrální Banka dosáhly jenom kontrolu směnného kurzu. Experti říkají ře kdyby vláda nezasáhla, cena dolaru by stoupla o cca. 2000 Rialů.

Vládou kontrolovaná média mlčí o negativním vlivu zhoršení mezinárodních vztahlů na domácí ekonomiku a trh a informují veřejnost jenom o stoupající ceně ropy, říkaje, ře nadešel čas zhromážďování jmění. Vláda také vsadila na stoupající dovoz, pravděpodobně kvůli vytváření zásob v případě sankcí.

Přesně 2 roky poté co Írán oslavil svou nezávislost na dovozu pšenice během Chátámího vlády se země vrátila na mezinárodní trh a nakoupil jí veliká množství, zdá se kvůli zvýšené poptávce z důvodu znížení domácí produkce a vytváření zásob. Vstup Íránu na mezinárodní trh s pšenicí také zvýšilo její ceny.

Bohužel mé znalosti z ekonomie nejsou dostatečné na doplnění této analýzy o další postřehy... člověk nemůže umět všechno...

Žádné komentáře:

Okomentovat