sobota, června 20, 2009

Íránci znají Tiananmen. A jsou připraveni.

Na dnes je rovněž plánovaná demonstrace, navzdory hrozbě, kterou včera vyslovil Chámeneí (vůdcové demonstrací budou odpovědni za krviprolévání) a navzdory varování, že zátah bezpečnostních složek bude tvrdý. Odpověď na mírové protesty bude tedy násílí.
Režim již není schopný vládnout nad lidmi bez násilí.
Doufám, že Chámeneí si tím kope vlastní hrob. Je vidět, že lidé ho již neuznávají za vůdce, jestli ho vůbec kdy uznávali. Vůdce, kterého lidé neposlouchají, není vůdce ale diktátor. A lidé v ulicích křičeli právě to: Marg bar diktator. Smrt diktátorovi. Úplně stejně jak to křičeli lidé v roce 1979, proti Šáhovi. Chámeneí je nyní na jeho místě. Lidé ho již nechtějí a názor nezmění, právě naopak. Tohle byla poslední kapka a nádoba přetekla. Šáh odešel, Chámeneí se rozhodl vytrvat, ale bude muset použít násilí. A čím více lidí zemře tím to bude horší.
Zde je anglická verze moc pěkného dopisu jednoho íránského vědce, Afšína Elliana a zde je video jako pocta všem mrtvým z těchto dnů. Pozor, obsahuje explicitní obrázky mrtvých.

Zde je překlad dopisu, který napsala jedna íránská dívka:

Zítra se účastním demonstrace v Teheránu. Možná dojde k násilnostem. Možná budu jednou z těch, kteří zítra zemřou. Chci si znovu poslechnout všechny krásné písně, které jsem v životě slyšela. Chci si poslechnout i nějaké levné Losangeleské perské písničky. Vždy jsem chtěla mít i tenčí obočí. Ano, objednám se u své kadeřnice zítra, předtím, co půjdu na demonstraci. Aha, předtím co odejdu, chci se podívat na několik úžasných scén ze slavného íránského filmu Hamún. A musím se ještě podívat na svou knihovnu. Básně íránských básníků Šamlúa a Farrochzáda bych si měla přečíst ještě jednou. Musím se podívat ještě jednou na rodinné album.

Musím ještě zavolat svým přátelům a rozloučit se s nima. V tomto velkém světě, všechno, co mi patří jsou jenom dvě police s knihami. Už jsem řekla mamince a tátovi, komu mají ty knížky dát, kdybych se nevrátila. Už mi chybí jenom dvě přednášky, které mi chybí do bakaláře, ale ke všem čertům s titulem. Jsem nervózní a neklidná.

Napsala jsem těchto pár slov pro další generaci, aby věděli, že jsme nebyli sentimentální nebo zbytečně citliví. Píši, aby věděli, že jsme udělali vše, co bylo v našich silách, aby to měli lepší a aby si uvědomili, že i když naši předkové podlehli arabským a mongolským vetřelcům fyzicky, jejich duch nikdy nepodlehl jejich tyranii. Oni odolali. A napsala jsem to pro děti zítřka... (originál, anglický překlad)

Podle nejnovějších zpráv je v ulicích zase hodně lidí (sobota 13:17 CET, 15:47 Teherán)

Íránci vědí, co je Tiananmen. A jsou připraveni.

Žádné komentáře:

Okomentovat