(UPDATE: esej pro server www.eurabia.cz, už vyšla, link je zde)
Íránská islámská republika byla po dlouhá léta zemí, o které se moc nevědělo, kam se běžně nejezdilo na dovolenou a kde se nic moc zajímavého nedělo. Nebyla to země, o které se běžně mluvilo ve zprávách nebo psalo v tisku... až do července loňského roku, kdy se po Chátámího osmiletém "umírněném" intermezzu k moci opět dostala radikální islámistická strana. O "napravení" obrazu Íránu v povědomí mezinárodní veřejnosti se hned postaral novězvolený prezident Mahmúd Ahmadínežád svými vyhlášeními o vymazání Izraele z mapy a o popírání holokaustu. Hned poté se dostal na první stránky novin podruhé, a to oprášením více než třicetiletého íránského jaderného programu a neústupnou a poněkud zdařilou diplomací vzdoru vůči jakýmkoliv nátlakům na jeho zastavení.
Že tyto dvě věci úzce souvisí to možná není jasné hned na první pohled. Ahmadínežád a jeho politická frakce se vyhlašují za pravé pokračovatele principů Chomejního Islámské revoluce, principů, od kterých se Chátámí a "reformisté" odklonili. Tyto principy by se daly shrnout Chomejního výrokem: "Ani východ, ani západ, nýbrž Islám". Od první chvíle bylo cílem revoluce nastolení vlády islámu a postupně tuto revoluci "exportovat" do všech možných zemí a někdy v daleké budoucnosti nastolit celosvětovou vládu islámu. Proto Írán neváhal, vyhlásil nízkoúrovňovou válku Spojeným Státům a začal zakládat islámistické organizace v různých zemích, jako je SCIRI v Iráku (Supreme Council for Islamic Revolution in Iraq - Nejvyšší Rada pro Islámskou revoluci v Iráku, která nyní v této zemi bojuje teroristickými prostředky o podíl na moci) nebo libanonský Hizballáh (zal. 1982 s přičiněním íránského velvyslance v Sýrii Alího Akbara Mohtašemího), který mu měl sloužit jako nástroj pro obléhání Izraele. Írán se chtěl postavit do čela islámského světa a porazit Západ, čeho se mělo dosáhnout mimo jiné zničením Izraele, porážkou Spojených Států a přihlížející Evropy a přeformováním (alespoň) Blízkého Východu na jednotný islámský stát/region pod vedením Íránu, a diktovat podmínky a ceny ropy, jak jinak. A jak do toho ještě zapadá ten jaderný program?
Teď třeba odhlédněme od faktu, že Írán má zásoby plynu a ropy, které by bohatě postačovaly pro jeho vlastní spotřebu ještě asi na 300 let. Kdoví, možná Írán chce dodržet Kyótský protokol a snížit emise kysličníku uhličitého aby nezhoršil skleníkový efekt... Nebo nechce pálit svůj plyn a ropu, ale je chce dál prodávat, třeba aby měl peníze na nákup zbraní a rafinovaných ropných produktů, které pak prodává obyvatelům pod cenu. Pak je tady argument rostoucí poptávky po energii. S tím, že mnohé továrny stojí na hranici krachu a některá průmyslová odvětví žijí ještě z dědictví Šáhových investicí, asi jediný důvod zvýšení poptávky po energii mohla být zvýšená nutnost svítit, protože se íránská vláda "z náboženských důvodů" rozhodla letos neposunout čas na letní, co se dělá právě z důvodu snížení spotřeby energie.
Z toho všeho by mohlo vyplynout, že Írán potřebuje obohacený uran asi jako mrtvý zimník... Takže nakonec tím nejpádnějším argumentem zůstává "národní zájem a právo" na výrobu energie ... z čehokoliv. A toto právo na energii mu nikdo na světě nemůže upřít, na tom se asi všichni shodneme. Třeba i z ptačího trusu, proč ne. Ten je alespoň neškodný a není možné z něj vyrobit zbraně hromadného ničení. Tady je problém úplně jinde. Nikdo by Íránu nemohl upřít jeho právo na energii, jestli by respektoval všechno to, co musí respektovat ostatní národy už jenom z úcty ke svým obyvatelům a sousedům: Írán by musel odpovědět na několik zneklidňujících faktů a otázek kolem jeho jaderného programu. Například proč byl tento údajně mírový a dokonale transparentní program po celá léta tak tajný, že o něm nevěděli ani samotní obyvatelé Íránu? Proč o něm referovali světu jenom zahraniční disidenti jen asi před třemi lety? Proč Íránci zdemolovali výzkumné středisko Lavizan-Shian po udání opozičních skupin a ještě před tím, než by tam dorazila inspekce MAAE? Proč MAAE na tlak Íránu propustila hlavního inspektora Chrise Charliera? Proč je těmto inspektorům přístup do jaderních zařízení silně omezován? Jak chce řešit zabezpečení reaktorů země, ve které je každý týden menší zemětřesení a často i velmi ničivé, jako to v Bámu r. 2003? Proč je celý jaderný program pod nástupu prezidenta Ahmadínežáda pod kontrolou Revolučních Gard, co je vojenská síla, paralelní armáda, jakási "Pretoriánská garda", založena na ochranu a šíření Islámské Revoluce? Proč je velká část zařízení a technologií používaných v tomto programu zakoupena ilegálně na černém trhu z Pákistánu (přes síť Abdula Kádira Chána) a odjinud? K čemu vlastně Írán potřebuje obohacený uran a různé duální technologie, když mu podle dohody Rusko má poskytnout veškeré jaderné palivo pro celou dobu životnosti reaktoru v Búšehru a dalších plánovaných elektráren? (Reaktor v Búšehru bude dostavěn podle plánu až za rok a další jsou ještě jenom ve fázi projektování.) A posledně, k čemu je Íránu vývojový program raket se středním a dlouhým doletem jako jsou Shahab 4 s doletem asi 2000 km, které doletí například do Izraele?
Oprášením na několik let oficielně zastaveného jaderného programu Írán zabil dvě mouchy jednou ranou: nejenom získá technologie a materiál pro výrobu jaderné zbraně, ale také argument ve své propagandistické válce proti Západu, ve které se snaží sám sebe a islámský svět obecně vykreslit jako "ubohý, utiskovaný region, který se musí bránit před agresí ze strany západních mocností, křižáků, neokolonialistů a sionistů, kteří úplně bezdůvodně útočí na nevinné blízkovýchodní země jako Afghánistán nebo Irák a podporují Izrael v agresi na úplně nevinný Hizballáh"... Je to dokonalý způsob, jak se stát hrdinou v očích menších muslimských zemí, jak je také povzbudit v jejich touze po jaderné technologii a hlavně vyprovokovat a přinutit ke konfrontaci Spojené státy, arcinepřítele Íránu od revoluce v r. 1979, kdy íránští studenti vzali útokem americké velvyslanectví... asi se šli poděkovat za pomoc a podporu prezidenta Cartera, kterou revoluci naivně projevil. Bohužel nyní jedině Spojené státy mají odvahu vyslovit a pojmenovat nebezpečí, které ze strany íránského režimu hrozí. Lépe řečeno, nejsou zatíženy hospodářskými závazky a mají zájem na stabilizaci a kooperaci zemí regionu, co je zájmem nás všech a celé naší na ropě závislé civilizace. Například pro Čínu a Rusko stávající režim vyhovuje, protože od těchto zemí Írán kupuje zbraně, od Číny i levné spotřební zboží, které ruinuje domácí výrobu a s Ruskem má podepsané smlouvy hlavně na jaderné technologie.
Toto nezodpovědné ustupování a přivírání očí z ekonomických zájmů se nemusí vyplatit. Svět má právo vědět, co s tímto vysoce nebezpečným materiálem udělá režim, který prokazatelně financuje a zbrojí nekontrolovatelné militantní skupiny jako Hizballáh, šíitské bojůvky v Iráku a radikální islámistické spolky v dalších zemích, spolupracuje s nejhoršími diktaturami světa (Severní Korea, Bělorusko, Kuba) a ani není nutno připomínat neustálé porušování lidských práv režimem, který má ambice rozšířit i do jiných zemí svůj totalitní a represivní systém vlády podle svého revolučního programu "náboženské kolonizace". Tento režim má nepopiratelné mocenské ambice v regionu a otevřeně hrozí Izraeli fyzickou likvidací, čím mimochodem porušuje bod č. 4 druhého článku 1. kapitoly Charty OSN ("Všichni členové se vystříhají ve svých mezinárodních stycích hrozby silou nebo použití síly jak proti územní celistvosti nebo politické nezávislosti kteréhokoli státu, tak jakýmkoli jiným způsobem neslučitelným s cíli Organizace spojených národů." Kapitola 1, Článek 2, bod 4.). A nakonec, není možno odhlédnout od teologického podhoubí této vlády, které věří v neslučitelnost západní civilizace s islámem, jenž by měla vést k nevyhnutné konfrontaci velkých rozměrů a skončit vítězstvím islámu pod vedením 12. Imáma Mehdího - šíitského mesiáše. Tak se ale zdá, že to nikoho moc nezajímá. Zatím.
Žádné komentáře:
Okomentovat