Vládou financovaný denník Kayhan požaduje zelenou pro dodávky drog z Íránu do Evropy. Keyhan, deník patřící vůdci Khameneímu, v článku s názvem “DLUŽÍ NÁM”, napsaném neznámým individuem pod pseudonymem "Nasser Bahrami-Rod" navrhl, aby se v zájmu snížení vysokých nákladů spojených s bojem proti distribuci drog v Íránu otevřel tranzitní koridor pro dodávky drog do Evropy a Ameriky. Podle Advaar News, pramene odpovědného úřadu, část této poznámky tvrdí: "neexistuje žádný důvod, proč je velká část lidského potenciálu a finančních nákladů je vynakládána naší zemí na boj, kterého náklady zaplatí Írán a kterého zisk si rozdělí západní svět. Jestli nespolupráce zápaďanů a mezinárodních organizací pod jejich kontrolou bude pokračovat, existují jiné způsoby, jak se vypořádat se situací; například by mohl být otevřen koridor v nejméně obývaných částech Íránu, které by mohly úplně kontrolovat konvoje převážející drogy a zajistit jim bezpečný průjezd a tak by se jejich náklad mohl dostat tam, kam má. Tak by se mohly snížit náklady na boj s "obchodníky se smrtí", na léčení závislosti, a také by se zmírnily nedostatky v zásobení a snížily se vysoké ceny narkotik. Nejenom to, ale také se výraz evropské a americké mládeže stane patetický [z vlivu závislosti]. Připomeneme článek, který vyšel asi před dvěmi měsíci, podle kterého za deset dnů nová droga FENTANYL, zabila 48 lidí v Detroitu. Zápaďané nám dluží… mnohem více než 500 milionů dolarů.”
* Poznámka redakce (Iran Press News): Islámský režim odpověděl tvrdými zákroky na studenty při mnohých příležitostech aby zabránil nebezpečí vzpoury. Také přijak mnohem temnější a dlouhodobější plán na ovládání íránské mládeže: systematické a masivní navádění na užívání drog, které teď dosáhlo obrovských rozměrů. Mnohé zprávy OSN a DEA dokumentují krizi a ukazují, že drogová závislost je nejpálčivějším problémem v Íránu. Jenom pro ilustraci vážnosti tohoto problému, Afghánistán vyprodukoval kolem 6,000 ton opia v r. 2003 — přibližně polovina této produkce byla odkoupena Íránem. Poté co afghánská vláda oznámila, že se bude snažit snížil produkci opia, íránská vláda rozhodla, po otevřené diskusi, o které informovaly mnohé vládní agentury jako IRNA, že začnou produkovat opium na íránské půdě aby uspokojili domácí (a vyvolanou) poptávku.
Užívání drog bylo tradičně tolerováno v íránské společnosti, hlavně užívání hašiše a opia muži ve středním věku a staršími, jako západní společnosti byly tolerantnější k alkoholu. Ale dnes už užívání drog není “špatným zvykem starých lidí”. Průměrný věk závislých se rapidně snižuje; před několika lety se věková hranice posunula na 25-29 let. Dnes je v Íránu závislostí nejvíc postižena skupina teenagerů od 10-19 let.
Sociologové určili těsnou souvislost mezi nedostatkem pracovních příležitostí a užíváním drog ve všech společnostech. Pokud jde o Írán, situace je zhoršena nejenom zvyšující se nezaměstnaností, ale také všeobecnou lhostejností a chybící vírou v budoucnost. Íránská mládež nevidí světlo na konci emočního tunelu, do kterého se země dostala od nastolení teokracie téměř před 28 lety. Officiální míra nezaměstnanosti je 14 %, ale západní analytikové odhadují skutečnou míru na 40%. I když míra nezaměstnanosti mládeže lehce překročí 50 %, tato statistika nebere v úvahu situaci těch ostatních, kteří jsou většinou zaměstnáni neadekvátně. Kvalita íránského vzdělávání je vysoká, srovnatelná se západními zeměmi. Takže se beznaděj vzdělaných a vyškolených mladých absolventů, kteří jsou nuceni přijmout manuální práci v malých obchodech, odráží více v míře drogové závislosti než v statistikách zaměstnanosti.
Koupit heroin a opium je lehčí než koupit chléb a mléko, pro které musí Íránci stát dlouhé fronty. Oficielní rétorika vlády zvaluje vinu za rozšíření drogové závislosti na negativní vliv západní kultury a na Internet. Ve skutečnosti vláda nedělá nic pro to, aby se vypořádal s tímto problémem. Naopak, v nejlepším případě přivře obě oči před nelegálním obchodem s drogami, který přináší ještě víc peněz po kapes mulláhům ve vládě. A v nejhorším případě podpořuje růst drogové závislosti, třeba tím, že zrušila sociální dávkym, které se dávaly lidem po detoxifikaci. Třicet tablet Naltroxonu, látky, která se obecně podává v prvních dnech odvykacího programu stojí kolem 20,000 tumanů (25 amerických dolarů). Předtím byly tyto náklady pokryty vládními příspěvky; ale odkdy parlament zrušit tento program se detoxifikace stala příliš drahou pro nezaměstnané mladé lidi.
Podpora užívání opia jako prostředek na kontrolu potenciálně nepřítelských mas byla úspěšně aplikována v minulosti. Klasickým příkladem je britská politika během 19. století - kupování opiového popele od Číňanů a Indů aby je dohnali k závislosti a zlomili jejich odpor. Británie také podnikla dvě války proti Číně (takzvané Opiové války v r. 1839 a 1856) aby přinutili císaře legalizovat dovoz opia. Jen tak na závěr, asi padesátiletá závislost Nejvyššího Vůdce Ajatolláha Chameneího na opiu je veřejným tajemstvím v Íránu a mezi Íránci všech socio-politických vrstev.
Pozn. znám několik lidí co to potvrdí. Nejenom vláda vpustila dílery do země ale mnozí z mulláhů z toho profitují. Pak aby očistili své jméno, posílají policisty aby nasazovali svůj život v boji proti pašerákům. Jenom v loňském roce bylo zabito asi 100 policistů na hranicích s Afghánistánem. Že jim závislost mladých přijde vhod je jasné. Pak alespoň nemyslí na politiku. Další příklad pokrytecké islámské morálky, která se tak rada vyvyšuje nad tu západní...
Žádné komentáře:
Okomentovat