neděle, listopadu 20, 2011

Několik bodů k zamyšlení

V sobotu 12. 11. 2011 krátce po jedné hodině odpoledne místního času základnou u obce Bídgáne 40 km na jihozápad od Teheránu otřásl silný výbuch. Při něm hned přišlo o život 17 lidí (další oběti patrně přibyly v těchto dnech na následky zranění, neboť agentura Mehr uvedla jména 21 obětí). Nejdůležitější obětí byl ale Hassan Tehrání Moghaddam, jeden z vysokých velitelů Revolučních Gard a vedoucí představitel raketového výzkumu, který kromě jiného pomáhal s raketovým programem i libanonskému Hizballáhu.

Jako důvod výbuchu byla nejdříve uvedena neopatrná manipulace při převozu munice. Tomu odporují výpovědi svědků, podle kterých výbuch byl jenom jeden a byl ohromující. Při výbuchu muničních skladů obvykle následuje ohňostroj řetězových větších a menších výbuchů. Rovněž proč by generál asistoval banálnímu převozu munice? Když se něco podobného stane, všichni spěchají s unáhlenými závěry, že to bylo dílem Mossadu, izraelské tajné služby, na základě žvanění nějakého nejmenovaného představitele. Když už nějaká rozvědka takovéto útoky plánuje, hned o tom bude informovat nějakého kolemjdoucího pisálka, aby měl Írán lehčí práci a milé agenty rychleji pochytal. Nejvíce mě pobavili izraelské výroky, které si hned incident připsali a chlubí se jím, jako kavka z Ezopovy bajky a vyhrožují dalšími. Zinscenovat obrovský výbuch uvnitř kasáren s přítomností jednoho z důležitých velitelů raketového programu v zemi, kde je vše prošpikováno špehy, musí být sakra dobrá práce.

Po týdnu promluvil bratr oběti, Mohammad Tehrání Moghaddam, který incident připsal nepovedenému testu pokročilé mezikontinentální balistické rakety země-země, na které Moghaddam pracoval. Projekt měl být již téměř dokončen. Detaily byly z webstránky deníku "Iran" po krátké době smazány a v tištěné verzi se neobjevily, ale stačilo to, aby si jich všiml autor zprávy v v angličtině zde). Zde je článek v perštině (můžete si to hodit do google translate, je to strašně děravý překlad, ale ta základní slovíčka a smysl vám to vyhodí), který tvrdí, že Mohammad Tehrání Moghaddam popřel to, co řekl. Otázkou je mimo jiné, zda je zpráva o raketách vůbec pravdivá (myslím, že tato verze je mnohem pravděpodobnější, než jiné). Pokud ano, zda pronikla nedopatřením, nebo schválně ji někdo pustil do éteru a vzápětí popřel. I v Íránu je hodně lidí, kteří by si válku přáli.

Zprávu českých online médií si můžete přečíst zde a zde. Obsahuje chybičky v přepisu, například jméno íránského raketového programu je Šaháb, ne Šabáb. Aš-Šabáb je jméno somálské teroristické organizace. Rovněž jméno nejdůležitější oběti by se mělo přepisovat jako Moghaddam, nebo Moqaddam, ale to jsou kosmetické vady, které občas pobaví.

Ještě vám zprostředkuji další zprávu. Ve stejný den byl syn bývalého prezidentského kandidáta Mohsena Rezáího Ahmad Rezáí nalezen mrtvý v hotelu v Dubaji. Tabnák, server patříci jeho otci sdělil, že byl Ahmad zavražděn, zatím co oficiální zpráva tvrdila, že spáchal sebevraždu. Na jeho těle byly údajně objeveny podezřelé stopy. Z vraždy byl opět obviněn Mossad, nicméně je velice důležité dodat, že Ahmad z Íránu odjel již před lety z důvodu otevřeného nesouhlasu s vládní politikou (přepis rozhovoru ještě z roku 1998 v angličtině, audio v perštině).

Ví se, že se Izraelci snaží íránský jaderný program zbrzdit, a že by mohli přikročit i k drastickým metodám, jako je fyzická likvidace klíčových vědců. Madžíd Šahriárí byl zabid před rokem, 29. listopadu 2010, útočníky na motorkách. Ardešír Hosseinpúr zemřel za záhadných okolností v Isfahánu 15. ledna 2007, byla uváděna otrava jedovatými plyny, i zde se spekulovalo o roli Mossadu, nebo i o tom, že byl přívržencem bývalého reformního prezidenta Chátamího a uvažoval o dezerci. Asi nejznámějším byl Masúd Alí Mohammadí. Byl kromě své profese i prominentním stoupencem opozičního politika Músavího. Je otázkou, zda byli tito lidé nebezpečnější z hlediska Mossadu, nebo spíše se Íránci báli, co všechno by mohli zveřejnit v případě, že dezertují.
Šahrám Amírí byl další spornou postavou. Celý příběh je poněkud podezřelý a všechny strany mlží ostošest. Amírí se "ztratil" během své pouti do Mekky na jaře roku 2009. Poté se vynořil asi za rok ve Washingtonu, kde se pokoušel přes pákistánskou ambasádu dostat zpátky do Íránu.
Americké zdroje tvrdí, že se do USA dostal s pomocí CIA, ale ze své vlastní vůle. Když se dostal zpátky do Íránu, samozřejmě tvrdil, že ho unesli proti jeho vůli, když byl vyslýchán a souzen kvůli zradě a špionáži pro nepřítele. Íránská tisková agentura Fars tvrdila, že naopak pracoval pro Írán a snažil se zjistit informace o plánech USA. Příběh je jako vystřižený z bondovky, nicméně krásně ukazuje, jak snadné je vše zamlžit zprávami v některých médiích citujících "nejmenovaný zdroj" z izraelské rozvědky. Samozřejmě sabotáže a útoky rozvědek nelze nikdy vyloučit, ale špetka kritického myšlení nikdy není na škodu.

Ještě další zprávy v češtině jenom heslovitě:
USA otestovaly hypersonickou střelu (konvenční), USA mají účinné bomby, proniknou 60 metrů tlustou betonovou zdí, USA chtějí prodat Emirátům silné bomby proti Íránu, Ministr obrany USA: Jsme proti útoku na Írán, Budeme bránit jaderný program, hrozí íránští studenti (bohužel jich tam moc nebylo, asi neměli dost autobusů), Írán zahájil cvičení protiletecké obrany, V Sýrii zjevně propukla naplno občanská válka a obecně události v Sýrii přispěly k ochladnutí vztahů mezi Tureckem a Íránem. Turecko vypovědělo podporu Assadovu režimu, poskytuje azyl uprchlíkům a na svém území pomáhá formování opozičních sil.

5 komentářů:

  1. Nerozumiem tomu, že by boli v Iráne ľudia, ktorý by chceli vojnu?
    Vojna by moc nevyriešila, tu by bolo najlepšie riešenie zvrhnutie mulláh režimu a to podporou iráncov materialnou a finančnou.Nech oni sami sa zbavia nočnej mory, masových vrahov a vrahov detí.
    Ten protest študentov, to vyzerá ako akcia zorganizovaná vládou:
    http://www.youtube.com/watch?v=kcvNFLtuPqs&feature=player_embedded

    mávajú tam fotkami krvavého psa Chameneího a najväčšou obludou sveta, masovým vrahom, ktorý vnútil Iránu a iráncom vojnu s Irakom, šialeným Chomejním:
    http://salon.eu.sk/1302/prve_zachvevy_smrtelnych_krcov__esej/

    OdpovědětVymazat
  2. Pardon, myslim tim nektere lidi z vlady, kteri si mysli, ze hledani vnejsiho nepritele a eventuelni valka by jim pomohla udrzet se u moci, ne obycejne lidi.

    OdpovědětVymazat
  3. Pardon, myslim tim nektere lidi z vlady, kteri v hledani vnejsiho nepritele a ve valce vidi zpusob, jak zustat u moci, ne obycejne lidi.

    OdpovědětVymazat
  4. A to sú tak naivný, že by sa v prípade útoku zo strany USA skutočne udržali pri moci?
    Ak by sa útok začal, bol by to ich koniec, lebo USA by sa neuspokojili len zničením jadrových zariadení, ale by išli do zlikvidovania režimu, lebo im je jasné, ak chcú, aby sa v Iráne prestalo s výrobou atomových bomb, tak musí byť režim odstránený. Iba to by bolo istotou. No hlúpym hlavám to nikdy nedôjde.
    USA nie sú ako Irak za S. Husajna.
    Určite by USA nasadili zbrane, o ktorých ešte nikto nevie. Lebo v každej vojne skúšajú účinnosť nových zbraní.
    No skôr, ako vojenský zásah, by mali podporovať iráncov doma a za hranicami, tak ako to majú sýrčania, ktorých ani tanky a zabíjanie nezlomilo, aby zvrhli šialencov od moci.

    OdpovědětVymazat
  5. Vnější nepřítel je nejlepším alibi, nejsnadněji se na něj svádějí vlastní problémy. Írán veřejně označuje Izrael za svého největšího nepřítele, ale už se nechlubí tím, že většina software v jazyce fársí užívaná v íránské státní správě je izraelské výroby, koupené přímo od izraelských firem (ne přes prostředníky) a vyvinutá na objednávku.
    Írán může zachránit jen nějaká obdoba Attatürka, a svržení ajatoláhů a největšího nepřítele íránského lidu pologramotného Azera Ahmadínežáda, a nastolení sekulární a osvíceně autokratické konstituční monarchie v čele s jedinými legitimními vládci Persie Qádžárovci, tedy s princem Mohamedem Hasanem Mírzá.

    OdpovědětVymazat