sobota, listopadu 05, 2011

Průzkum veřejného mínění


Milí přátelé, pokud čtete noviny, nebo Vás aspoň trochu zajímají zprávy, možná jste zaslechli, že se zase mluví o možnosti napadení Íránu z důvodu pokroku v jaderném programu, skutečné i fiktivní podpory terorismu, nedodržování lidských práv, nevyslovené, ale patrně důležité je i ovládnutí ropních a jiných nerostných zdrojů a z dalších skutečných, nebo smyšlených důvodů. Rovněž se Chámeneí snaží těsně před volbami změnit politický systém z prezidentského (s prezidentem jako jedním z posledních aspoň pro forma volených činitelů) na parlamentní, kde prezidenta nebude potřeba a Chámeneí premiéra kdykoliv vymění. Reformistickým stranám stejně ani nebylo umožněno v parlamentních volbách kandidovat. Všechny tyto zprávy mne zneklidňují, bohužel nezbývá než čekat, jak se situace vyvine. Je možné, že to je jenom další snaha o zastrašení.
Jak jste si možná všimli, na stránce přibyla anketa, kde můžete vyjádřit svůj názor na celou problematiku. Doufám, že moje práce za celý ten čas měla alespoň nějaký smysl. Třeba nemusíte se mnou ve všem souhlasit, ale aspoň Vám situace nepřipadá tak černobílá, jako mnoha lidem z obou extremních názorových skupin (myslím ty, co by nejraději všechny země Blízkého východu vybombardovali versus ty, kteří slepě fandí jakémukoliv režimu, stačí, aby byl protiamerický). Pořád budu tvrdit, že skutečnými oběťmi celé situace jsou běžní Íránci, sevření mezi dvěma mlýnskými kameny, doma drceni režimem, v zahraničí pokládáni za teroristy a nyní ohrožováni válkou. Bohužel, jakkoliv jsou milí a hodní, nejsou dokonalí a je to trochu i jejich chyba, že se nedokáží sjednotit, pořád se jenom hádají, jak to řekl jeden kamarád: "dokážeme se sjednotit a bojovat za tak druhořadé věci, jako je zachování názvu Perského zálivu (proti názvu Arabský záliv), nebo se hodiny dokážeme hádat, kterou vlajku má Írán používat, ale když jde o boj za změnu režimu, všichni se rozhádají a tito nechtějí spolupracovat s tamtěma a všichni kromě naší strany jsou zrádci." Cesta je trnitá, ne všem se po ní chce kráčet v první linii a čekají že se svezou na něčích zádech. A hlavně, asi ještě nejsou všichni připraveni na nutnost uznání plurality názorů všech lidí, kteří íránskou společnost tvoří a a priori vylučují jisté skupiny ještě dříve, než by vůbec došlo na lámání chleba a možnosti vůbec vytvořit nějakou novou vládu. Jak říká vtipné perské přísloví: nejdřív vykopej studnu, pak ukradni věž (minaret, zvonici). PS: Na fotce je můj milý Teherán. Nedovedu si představit, že by tam měly padat bomby...

2 komentáře:

  1. Dobrý den
    píšete, že: ,,Cesta je trnitá, ne všem se po ní chce kráčet v první linii a čekají že se svezou na něčích zádech." Myslí te si tedy, že je iransky lid schopny se "osvobodit" sám? Nezdá se vám, že právě čekají na nějakou převratnou událost, která jim dá větší naději že se to konečně podaří. Což by právě mohl být vnější vojenský zásah (citlivě vedený ne tedy plošné bombardování měst). Přijdemi, že je tamní režim připravený udržet se u moci všemi prostředky bez ohledu na ztrátech na životě podobně jak je tomu v Sýrii.

    OdpovědětSmazat
    Odpovědi
    1. http://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=MzNUjiKapOs#!

      Smazat