úterý, listopadu 08, 2011

Cinkání pojistek

Představte si, že držíte v ruce ruční granát. Takový ten typický vajíčkový, nebo ananasový. Má páčku podél těla a pojistku s kroužkem. Odstranění pojistky granát sice odjistí, ale pořád držíte páčku, která brání aktivaci rozbušky. Momentálně mám právě takový pocit. Ve tmě něčí ruka drží granát, a já pouze slyším cinkání kroužku od pojistky a nevím, zda již byla vytažena, nebo ještě ne... granát putuje z ruky do ruky, přehazuje si ho Írán, Izrael, USA, Saúdové, Rusové, Francouzi, Číňané a kdoví kdo ještě ... než někomu jednou upadne.
Podle mých informací by se zpráva Mezinárodní agentury pro atomovou energii měla týkat výzkumu a softvérových simulací odpálení rakety středního doletu (program Šaháb) s jadernou hlavicí. Uvidíme. Možná ne, možná vytáhnou něco jiného. Vyšetřování údajného teroristického útok na saúdského velvyslance ve Washingtonu ještě není u konce, a v Sýrii se zatím žádný pokrok nezaznamenal, jediné co přibývá, jsou mrtví.
V průběhu uplynulých let již několikrát byla situace napjatá, ale nyní jsme katastrofě asi nejblíž. Nyní, když mluvím s přáteli, atmosféra se dá krájet nožem. Budíme se ze spánku uprostřed noci nebo do studeného rána a zavalí nás vše, co jsme se večer snažili zahrabat někam do hloubky vědomí. Už nemáme chuť číst články o tom, jak John Bolton a kdoví jaký senátor plně podporuje Izraelský "obranný" útok na jaderná zařízení a jiní zase ne příliš přesvědčivě tvrdí, že vojenská intervence není na programu a musíme dát další šanci diplomacii a sankcím. Rusové jsou proti, jako vždy, a je to jeden z mála momentů, kdy s nimi musím souhlasit. Francouzi jsou rovněž proti, asi ze strachu, že by přišli o výhodné kontrakty, jež má firma Total s íránskou vládou na dovoz levné ropy. Nevím proč, ale mám takový divný pocit, že již kdesi bylo rozhodnuto.

Kouříme cigára jedno za druhým, mlčíme a díváme se někam do tmy, kde v dálce tušíme naše spící přátele a rodiny... a nasloucháme cinkání pojistek...

Žádné komentáře:

Okomentovat