sobota, listopadu 17, 2007

Tak, ještě jsem naživu :-)

Tak jsem zase tady, pro ty, které mi dál píší a sledují dění v Íránu a přináším další, alespoň virtuální "dávku" silného íránského čaje. Tentokrát to bude všechno o ženách.
Zde je velice zajímavý a smutný film o prostituci v Íránu v angličtině (má 5 dílů). Zde je stejný film v němčině. Další zajímavý krátký dokument (anglické titulky) o životě řidičky autobusu MHD v Teheránu a o reakcích mužů a žen, kteří se v tom autobusu vezou.
Smutná tragedie (anglicky) se stala ve městě Hamedánu, kde policie na 48 hodin zadržela mladou 27 letou doktorku Zahru B., pravděpodobně za to, že se večer procházela v parku se svým snoubencem, čemu se říká "mravnostní zločin". Ale když si pro ni přijeli její rodiče a bratr, kteří žijí v Teheránu, čekala je tam jenom zpráva, že večer v 9 spáchala sebevraždu oběšením v cele. Už to je velice zvláštní. Proč by mladá doktorka páchala sebevraždu, když měla být propuštěna? Další zvláštností bylo, že policie nepovolila pitvu a nařídila urychlený pohřeb. Proč to všechno, když to byla sebevražda? Nebo to přece jenom nebyla sebevražda? Její bratr sebevraždu vyloučil, protože svou sestru znal a kromě toho tvrdí, že s ní mluvil v 9:30 večer, to jest půl hodiny po její údajné smrti a její nálada byla pozitivní. Lidé ve městě se domnívají, že mladá žena nespáchala sebevraždu jenom tak z vlastného přesvědčení. Je pravděpodobné, že ji k tomu někdo dopomohl... není možné vyloučit ani to, že byla skupinově znásilněna a poté oběšena. Bohužel se to ve věznicích stává. Je možné i to, že mladá žena chtěla policajty pohnat před soud... pravdu se asi nikdo nedoví. Její jméno, Zahra, připomíná jinou Zahru, Zahru Kazemí, kanadsko-íranskou novinářku, která byla umučena ve vězení za to, že fotografovala rodinné příslušníky politických vězňů před věznicí Evin v Teheránu. Je mi velice špatně, když slyším o podobných incidentech... proto snad chápete, proč se mi nechce ty zprávy číst a překládat a rozebírat... je to vyčerpávající, pořád se musím jenom opakovat, další lidi ve vězení, pár poprav, ekonomická krize a tak, v podstatě nic extrémně nového, a hlavně v těchto měsících nemám ani čas a přiznám se ani chuť psát, proto budu postupně upravovat a uveřejňovat cestovatelský deníček jedné mé kamarádky a spolupracovnice, která byla v Íránu tak asi před měsícem a napsala mi dost zajímavé a velice čerstvé informace.

Žádné komentáře:

Okomentovat