středa, ledna 04, 2012

Íránský filmový festival, knížka, bezpilotní letadlo, létající kameny a jiné střepy a střípky

Tak, svátky jsou za námi a já si uvědomuji, že jsem se vším velice pozadu. Sice pořád uvažuji o tom, že tyto vcelku zbytečné stránky definitivně zavřu a budu se plně věnovat otravování sousedů brnkáním na santúr, kouření vodní dýmky a rozjímání o věčnosti, ale
pořád se něco přihodí, co se mi pak převaluje v hlavě jako písečné duny a já to musím vysypat na klávesnici.
Tak začneme nejdříve tím nejšpinavějším: politikou.

Tuším 29. 11.2011 "studenti", nebo "demonstranti", nebo jim v tisku dali jiná jména, provedli útok na velvyslanectví Velké Británie.

Tento bohulibý čin provedly tlupy basídží (organizované skupiny militantních mladých lidí většinou z chudých rodin pod ochrannými křídly vlády) za netečné asistence přihlížejících policistů. Z toho zjevně vyplývá, že byla celá akce naplánována a uskutečněna za podpory vyšších kruhů. Kde jsou nyní silné íránské bezpečnostní složky, které s takovou oblibou stříkaly pepřový sprej a slzák lidem do obličeje a tloukli je obušky? Tiše přihlížejí a snad by nejraději podávali našim milým vandalům kameny. Jinak tit
o strážci zákona ani neuhlídali, že z ambasády zmizely nějaké cenné věci nebo byly poškozena umělecká díla, navíc "spravedlivý hněv" mladíků se snesl i na ubikace personálu a školku pro jejich děti. Přikládám dvě fotografie z místa činu.
Fotky pořídila ISNA (Iranian Students News Agency, tisková kancelář
íránských studentů, která si občas troufne publikovat i necenzurované věci) . Jinak útoku na ambasádu předcházel urputný spor s městem o vykácení několika stromů ve velké zahradě, která patřila k velvyslanectví, takže předpokládám, že útok měl spíše ekologické motivace a vůbec se nemá spojovat s útokem na ambasádu Spojených států v roce 1979.
Třetí fotka ukazuje "agitační" plakáty z univerzity Elm o Sanat s textem
.تجمع و سینه زنی مقابل سفارت انگلیس با سخنرانی حاج آقا قاسمیان . حرکت ساعت 14 از درب اصلی
text znamená: Shromáždění a "bití se do prsou" (náboženský symbol) před Britskou ambasádou s projevem ctěného pána (Hádž ághá je všeobecný projev úcty, ale může to znamenat člověka, jež podnikl pouť do Mekky, nebo obecně nějakého klerika) Ghásemiána (jméno). Odchod ve 14 hodin od hlavního vchodu. Takže ještě tolik tom, že to byla "spontánní" akce. Komičnost celé akce završilo to, že mezi dokumenty nalezenými na ambasádě byl i detailní super tajný plán invaze do Íránu, ovšem 60 let starý z druhé světové války.
Nemusím připomínat, že Britové na protest íránskou ambasádu zavřeli a na internetu koloval vtipný klip o íránském zaměstnanci ambasády, který se při nastupování do auta zamotal do svého obrovského červeného deštníku zde:


Další zprávou měsíce byla úchvatná kořist: bezpilotní letoun RQ-170. Jestli si ho Íránci "vyzvedli" v Afghánistánu, nebo byl skutečně vyslán nad íránské území, to se my běžní smrtelníci zatím nedovíme (ano, přiznávám, skutečně to nevím). Kdyby plachtilo nad íránským územím, Američané to tak lehce nepřiznají. Pokud ho Íránci získali v Afghánistánu, museli ho odtamtaď nějak přepašovat. Asi nás zvědavost bude trápit dál.
Poslední fotku nechám bez komentáře. Jsou to děti politických vězňů čekající na své rodiče během návštěvních hodin ve věznici Evin.

Před několika dny se odehrály velké manévry kolem Hormuzského průlivu (ano, to je ten úzký pruh moře oddělující Perský záliv od Ománského zálivu a Arabského moře a jímž proplouvají tankery s tím smradlavým tekutým bahnem, na kterém jsme všichni závislí), Írán úspěšně vypálil pár technologicky vyspělých raket... jo, a Američané posílají velký kontingent jednotek do Izraele.
Mezitím se nám blíží volby, které spíše připomínají volbu miss.... kritéria jsou striktní: míry 90-60-90, věk do x let, svobodná... Od kandidatury upustila většina stran, nebo jim to bylo, případně bude rovnou zakázáno radou dohližitelů a nejnověji se nabádání k bojkotování voleb má stát v Íránu zločinem.
Je zde ještě jedna věc: syn zesnulého posledního Šáha Rezá Pahlaví chce podat žalobu proti nejvyššímu vůdci Chámeneímu u Mezinárodního soudního dvora. Ještě nevím, co si přesně o tom mám myslet s tím, co vím o tomto orgánu, a s tím, co vím o historii Íránu a osobě Rezy Pahlaví. Bez ohledu na něčí osobní názor, zde jde o princip, když už se má Chámeneí žalovat, kdo by to tedy měl udělat, pokud ne Rezá. Rezá je synem, tedy nástupcem svého otce, posledního Šáha. Chámeneí sice není synem, ale je nástupcem Chomejního. Navíc z íránské elity je Rezá jedním z mála osobností, které mají jistý kredit, nicméně íránská opozice je natolik roztříštěná, že vidím jen malou šanci na jeho většinové přijetí.

Tak, dost politiky, ještě trochu kultury prosím:
Chci vás upozornit na moc pěkný román autorky Azar Nafisi "Jak jsme v Teheránu četly Lolitu", který před pár týdny vyšel v češtině a je inspirován skutečným příběhem profesorky anglické literatury a její studentek. Anotace: "Po dobu dvou let, než byla roku 1997 přinucena Írán opustit, organizovala Azar Nafisiová ve svém teheránském domě tajné týdenní debaty o zakázaných západních autorech, jichž se účastnilo sedm z jejích bývalých studentek literatury na teheránské univerzitě. V prostředí sílící cenzury a útlaku ze strany státních úřadů a strážců veřejné morálky představovala svobodomyslná výměna názorů o dílech Jane Austenové, Henryho Jamese, F. Scotta Fitzgeralda a Vladimira Nabokova pro všechny zúčastněné nemalé riziko, tím spíše, že záhy začala přerůstat úzký rámec hovoru o literatuře, jak do diskuse vzrůstající měrou vstupovaly osudy samotných diskutujících.
Autorčino mimořádně působivé vyprávění představuje jedinečné osobní svědectví o nedávné minulosti i současnosti Íránu, údělu íránských žen tváří v tvář islámské teokracii, potřebě odporu vůči tyranii jakéhokoli druhu a osvobozující síle literatury, českým čtenářům však bezpochyby připomene i poměry panující v někdejším totalitním Československu."

Jinak v těchto dnech máte poslední šanci se přihlásit na podle mne moc pěkný a relativně nejlevnější zájezd do Íránu v termínu 10-25. března 2012 a zažít něco z jeho jedinečné atmosféry, navíc termín spadá do období oslav perského nového roku. Více info zde.

Poslední novinkou je pražský festival íránského filmu 11-15. ledna, tedy příští týden, v kině Světozor v Praze. Další informace najdete přímo na stránkách kina a na oficiální webstránce festivalu zde. Můžete tam zhlédnout například mezinárodně oceněný film Rozchod Nádera a Simín, jako i jiná pozoruhodná díla současných autorů, kteří navzdory cenzuře dokážou svůj odkaz propašovat daleko za hranice.

2 komentáře:

  1. Útok na britskú ambasádu bol od začiatku vykonany teroristami z basídž, veď aj minister Hague to hneď povedal, aj preto iné štáty posťahovali svojich veľvyslancov z Iránu.
    Či už bude bradatý opičiak Chameneí obžalovaný, alebo nie, jeho dni sú spočítané. Neprejde mnoho času a tento krvavý pes končí pred Božím súdom, kde všetky zločiny jeho režimu vyjdú na javo, nič nebude skryté, nepomôže mu ani korán, ani alah, ani Mohamed.
    Aj režim šialencov sa bude musieť skončiť, zmena sa započne už tento rok. Všetko raz skončí, nič netrvá večne, ani režim masových vrahov a vrahov neplnoletých detí, kde Irán zaujal 1 miesto na svete.
    Mulláhovia majú len dve možnosti, buď budú následovať Pinocheta z Chile, alebo privedú Irán do apokapypsy, ale aj tak im to nepomôže udržať sa pri moci, plány svetovej elity sú jasné, čo s iránským režimom.

    OdpovědětVymazat
  2. Knihu "Jak jsme v Teheránu četly Lolitu" jsem dostala pod stromeček a přečetla ji jedním dechem. Je opravdu skvělá, doporučuji!
    A moc se těším na festival íránských filmů příští týden.

    OdpovědětVymazat