Volby, ve kterých byl podruhé zvolen Ahmadínežád, byly s velikou pravděpodobností zmanipulované, ale dokazování této teorie nyní není důležité. Důležité je to, že tyto volby byly vnímány jako zmanipulované. Dalším důležitým faktem je, že tato událost vytáhla do ulic lidi v masovém měřítku, zatím co dosavadní hnutí (mám na mysli jakékoliv protestní hnutí během celého třicetiletého trvání islámské republiky), např. hnutí studentů v r.1999, hnutí žen, dělníků, etnických skupin a pod. byla vesměs omezena na tu skupinu a nezískala si masovou podporu větších vrstev obyvatel. Íránská vláda se hnutí lekla, poněvadž v něm spatřila smrtelné nebezpečí pro svou holou existenci a začala podnikat různé kroky proti vzmáhání se tohoto hnutí. Hlavně se ho snažila zdiskreditovat, jako hnutí řízené a podněcované zvenčí a boj vyvrcholil uvězněním hlavních představitelů Músavího a Karrúbího a jejich manželek. Snažila se hnutí i připravit o jeho mučedníky hlásáním nepravdivých informací o jejich identitě a smrti. Rekordních čísel dosahuje počet popravených, i když jsou mnozí oficiálně popraveni za obvinění typu "pašování a přechovávání omamných látek", "ozbrojená loupež", ale i "ohrožování národní bezpečnosti", co je dost vágní obvinění a vejde se do toho vše možné. Do vězení se dostalo ještě větší množství studentů, novinářů, aktivistů za lidská práva a intelektuálů, jako i světoznámý filmový režisér Džafar Panáhí.
Nicméně nepřítelem režimu a hlavně vlády nejvyššího vůdce již není jenom "zelené hnutí". Už ani vztahy mezi Ahmadínežádem a Chámeneím nejsou jako bývaly.
Dost se polemizuje o vlivu tzv. "Arabského jara" na atmosféru v Íránu, je nesporné, že dění v severoafrických a blízkovýchodních zemích zdánlivě vyhaslému hnutí dodalo nový dech.
Na zítra se plánuje tichá protestní vzpomínka v centru Teheránu. Podle zpráv se ze střech v severních a západních čtvrtích ozývá typické noční volání "Bůh je veliký"...
Žádné komentáře:
Okomentovat