2.- 9. únor - týden solidarity s íránskými politickými vězni

V íránských vězeních nyní žijí a často umírají desítky ohlášených i bezejmenných vězňů svědomí, studentů, politických aktivistů, aktivistů za práva žen, členů odborových organizací, novinářů a podobně, kteří byli zatčeni nebo unešeni na ulici nebo ze svých domovů. Riskují svůj život, protože chtějí lepší Írán, lepší a důstojnější život pro sebe, své blízké, i pro celkem neznámé spoluobčany.
Za poslední měsíc a půl bylo zatčeno asi 50 studentů a studentek (seznam v článku), protože se účastnili oslav dne studentů (7.prosinec) nebo jiných tichých protestních akcí. Rodina má jenom velmi omezený přístup k nim, některým nebylo dovoleno ani telefonovat. Zde jsou další informace, jejich fotografie a podobně. Před týdnem byl ve vězení umučen a zabit student Ebrahim Lotfolláhí ve městě Sanadadž. Byl unesen 6.prosince a 16. ledna byl jeho rodině oznámeno, že byl zabit. Bylo jim oznámeno místo, kde je pohřben, ale varovali je před exhumací jeho těla a rozšířením zprávy o jeho zabití. Byl zavražděn bez soudu, bez důkazů a bez toho aby spáchal jakýkoliv zločin. Podobně byl popraven i Makwan Moloudzade. Doktorka Zahra Baniyaghub byla zatčena, znásilněna a zabita za to, že se procházela se svým snoubencem (o tom se zde psalo). Asi nejznámější případ je Zahra Kazemí, kanadsko-íránská novinářka, která fotografovala rodinné příslušníky před branami věznice Evin, rovněž zatčena, znásilněna a umučena.
Ve vězení je i Mahmúd Salehí, vědoucí odborové organizace, Mansúr Osanlú, několikrát již vězněný a mučený vedoucí odborového svazu řidičů teheránských autobusů, poté, co byl v červenci násilně unesen, a Ali Reza Hašemí byl odsouzen ke tří letem vězení za aktivity v odborech učitelů... a tak dále...