Íránci zajmuli 15 britských námořníků, update 2

Podle posledních zpráv britští diplomaté budou mít přístup k 15 zajatým Britům, kteří jsou zadržování v Teheránu. Ministr zahraničí Manúčér Mottakí zdělil, že "jestli se Británie přizná, že britští námořníci byli v íránských vodách... pak se uvidí, co se dá dělat". Británie neústupně popírá, že bylo britské plavidlo v íránských vodách a údajně disponuje důkazy z navigačního systému GPS, které stojí na britské straně a vyslovila doměnku, že celá akce mohla být i naplánována s cílem zajmout vojáky. Rovněž apelovala na Radu Bezpečnosti OSN i na Evropskou Unii aby se rovněž přičinily k propuštění zajatců, mezi nimiž je i jedna žena, Faye Turney, která promluvila na kameru a přiznala, že Britové vstoupili do íránských vod.
Zajatci byli ukazováni v íránské televizi s vysíláním v arabštině Al-Alam, další kousek zde. Je zajímavé, že Írán tolik nekřičel, když byli příslušníci Revolučních Gard nebo jiní Íránci, kteří v Iráku neměli co hledat právem chyceni tam, kam skutečně vnikli "s podezřelými záměry". Jisté je, že íránská vláda a její odnože jako Hizballáh a šíitské bojůvky v Iráku mají 28 letou tradici v zajímání cizinců a diplomatů... bohužel íránská vláda má asi jinou představu diplomatické etiky.
Nevím, kam povede tato krize, doufám, že se brzy vyřeší a Írán nezneužije tuto kauzu na vydírání ve věci jaderného programu a sankcí a pod.

Íránci zajmuli 15 britských námořníků, update

UPDATE OHLEDNĚ NÁMOŘNÍKŮ: Podle zprávy oficielní tiskové agentury IRNA se mariňáci při výslechu přiznali, že skutečně narušili námořní prostor Íránu a rovněž vystupňoval svou rétoriku ("útok", "agrese"). Británie zase popřela překročení íránských hranic. Podle svědů - iráckých rybářů - byli Britové "v oblasti která je mimo iráckou kontrolu".
Mezitím v RB OSN prošly další sankce proti Íránu a Británie apelovala, aby se mezinárodné společenství nenechalo Íránem vydírat, aby Írán nemohl zneužít zajmutí těchto vojáků v hádkách o nukleárním programu.
Íránští ultrakonzervativci žádali aby Britové nebyli propuštěni do doby, co Západ Íránu garantuje ústupky. Další konzervativní skupiny studentů žádali aby Britové byli propuštěni až po propuštění 5 Íránců zajatých v Iráku a po zrušení sankcí proti Íránu. Podle agentury FARS se asi 500 studentů zhromáždilo u břehu, kde byli vojáci zajati a křičeli "smrt Británii" a "smrt Americe". Další militantní a propagandistické články jsou zde (projev nejvyššího vůdce Chameneího: "Írán použije všechny prostředky aby udeřil na nepřítele jež se pokusí o invazi"... mhm, to asi bude největší invaze v dějinách, 15 mariňáků se pokusilo dobýt Írán:-), další články (v anglickém překladu), i pro můj žaludek příliš silné, typu "Britští agresoři byli přesunuti do Teheránu" nebo další a další zde (Britové překročili hranice úmyslně a jejich cíle byly podezřelé)
a další (pohlášení Alirezy Afshara, člověka s velice zajímavým titulem: "ředitel divize kulturní a obranné propagandy generálního štábu ozbrojených sil Islámské republiky Írán" ve kterém už mluví o válce a její důsledcích a články zde a zde o tom, že Američané odmítli udělit vízum pro Ahmadínežáda (asi se báli že je zhypnotizuje a všechny obrátí na Islám :-)
Vojáci byli zadrženi v pásmu, které bylo už dlouho předmětem sporů a dodnes není vlastně úplně vyřešena otázka jeho příslušnosti. Smlouva z r. 1975 stanovila, že hranice mezi Irákem a Íránem má procházet středem kanálu Šatt-al Arab ( v Íránu znám pod jménem řeka Arvand). Saddám po 5 letech tuto smlouvu zrušil a napadl Írán. Írán a nová irácká vláda ještě nepodepsaly žádnou smlouvu o rozdělení tohoto území.
Je klidně možné, že se nikdy nedovíme celou pravdu... důležité budou důsledky...

Íránci zajmuli 15 britských vojáků v Perském zálivu

V pátek 23. března 2007 příslušníci íránských Revolučních Gard zajali 15 britkých námořníků. Podle britské strany se Britové nacházeli v teritoriálních vodách Iráku na motorových člunech a kontrolovali podezřelou obchodní loď, když k nim připlula plavidla íránských Rev. Gard a eskortovala je do íránských vod. Podle íránské strany Britové narušili íránské teritoriální vody a proto byli zajati. Britové údajně mají důkaz podle kterého se v době incidentu nacházeli v iráckých vodách. Íránské orgány si pozvaly na kobereček nejvyššího britského diplomata v Baghdádu a nazvaly incident za "nestoudnou agresi do íránských vod"... jak tento incident skončí, to uvidíme. Možná to je cílená provokace. Mně osobně to něco připomělo... co tak letní únosy izraelských vojáků, o kterých íránská média tvrdila, že narušili teritorium Libanonu?

Ruské ultimátum?

V NY Times se objevil článek podle kterého Rusko dalo Íránu ultimátum, že nedodá jaderné palivo pro reaktor v Búšehru do té doby než Írán nezastaví obohacování uranu. Írán toto ultimátum popřel. Írán údajně neplatí Rusku včas své faktury za výstavbu reaktoru, která se pořád protahuje do nekonečna. Írán má podle dohod dostávat veškeré palivo už obohacené z Ruska, čím by se snížila bezpečnostní rizika a rovněž tady není místo pro zpochybnění "práva íránského lidu na mírovou jadernou energii" (proto pořád dokola vyvstává otázka: proč tedy Írán vlastně obohacuje uran sám a zdá se že ve větším množství, viz cíl instalovat tisíce odstředivek... to už asi nebude jenom výzkum). Rada Bezpečnosti OSN by měla tento týden odhlasovat další rezoluci za to, že Írán neuposlechl žádné výzvy na zastavení obohacování uranu (a na znovunavázání normálních vztahů s MAAE).
Sankce by měly být namířeny na vývoz zbraní z Íránu, největší íránskou banku Bank Sepah a podniky ve vlastnictví Revolučních Gard.
USA rovněž udělily víza pro prezidenta Ahmadínežáda, aby mohl vystoupit před Radou Bezpečnosti (uvidíme, jestli zase bude kolem jeho hlavy "zelená svatozáře" a jestli se mu povede "zhypnotizovat" přítomné jako údajně během proslovu v OSN... ).
---
Osobně toto ultimátum pokládám za celkem dobrý nápad… pak by si mulláhové museli vyrobit palivo pro reaktor a už by jim nezbylo do raket…:)

Další zprávy: íránská matka s dvěma dětma Zahra Kamalfar, o které se tady psalo, a která žila dlouhé měsíce v tranzitní zóně dostala azyl v Kanadě.

Navid Ahmadi, Rooz online: V Íránu byly za jeden den zavřené 3 mimovládní organizace.
Esmail Sadeghi, Rooz online: Rodiny zatčených učitelů během demonstrace oslavovaly Nový Rok pře bránami věznice Evin nebo před Revolučním soudem. Že tato demonstrace k ničemu nebyla, dokázalo i to, že v revidovaném rozpočtu na nový rok, který byl schválen ve čtvrtek, byl bod o učitelích úplně vypuštěn... ale nevěřím, že se s tím pořád sílící nespokojenost jen tak urovná.

Co chtějí íránské ženy

Mehrangiz Kar, 2007.03.19, Rooz Online

To, co chtějí íránské ženy není moc složité. Chtějí jisté právní reformy, které by pro ně zabezpečily méně diskriminační život. Bez zbytečních okolků, cituju několik druhů zákonů, proti kterým íránské ženy protestují.

1. Íránské ženy chtějí zvýšit věk právní odpovědnosti pro oba, muže i ženy na 18 let. Nyní, dívky jsou právně odpovědné od 9 let a chlapci od 15, a budou potrestáni jako dospělí, když spáchají zločin. /včetně poprav mladistvých, pozn. překl./

2. Muži by měli být vystaveni trestu za zabití partnerky na základě obvinění z nevěry. Nyní trestu vystaveni nejsou

3. Ženy už nemůžou tolerovat skutečnost, že Diyya za ženu [pokuta podle islámu která se vyplácí příbuzným někoho, kdo byl zabit úmyslně] je jenom poloviční jako ta za muže. V islámském trestním právu je zakotveno, že jestli muž zabije ženu a je odsouzen na smrt, nebude popraven do doby, než rodina zavražděné ženy nezaplatí polovinu Diyye za vraha jeho nebo její rodině, tj. rodině vraha/vražedkyně.

4. Jestli otec nebo dědeček zabije své dítě nebo vnouče, nebude popraven. Musí jenom zaplatit Diyyu. Ale podle íránského zákona, trest za vraždu je poprava. Je tedy zřetelné, že zákonodárce považuje otce za vlastníka života vlastného dítěte. Samozřejmě, jestli matka zabije své dítě, bude popravena.

5. Muži mají neomezená práva ohledně rozvodu se svými ženami. Když se muž rozhodne rozvést se se svou ženou, nemusí podat žádné vysvětlení/důvod před soudem. V podstatě, soud ani nemá oprávnění se ho na to zeptat. Muži mají absolutní práva ve věcech týkajících se rozvodu. Přitom ženy nemají tato práva při rozvodu; musí podat přesvědčivé důkazy a doklady u soudu. Ve většině případů, ženy dosáhnou rozvodu jenom když rezignují na všechna svá ekonomická práva a, v některých případech, vyplatí svého manžele.

6. Ženy v jakémkoliv věku musí dodat soudu doklad o souhlasu jejich otce, aby se mohly provdat poprvé. Naopak muži se můžou oženit bez souhlasu jejich otce po dovršení věku 15 let.

7. Trest kamenování, který je aplikován proti provdaným ženám nebo ženatým mužům, kteří se dopustí cizoložství, je trnem v hrdosti a důstojnosti íránských mužů a žen. Protože i, z různých důvodů, více žen než mužů je vystavených trestu kamenování, ženy jsou neústupné v jejich požadavku odstranění tohoto trestu z trestního zákoníku.

8. Ústava Islámské Republiky povoluje ženám aby sloužily v Madžlisu [“Parlament”], ale nepovoluje ženám aby zastávaly důležité oficielní pozice, které vyžadují předvolebnou kampaň, jako je prezidentský úřad.

To co chtějí íránské ženy nakonec není až tak komplikované. Nebo ano?

ŠŤASTNÝ NOVÝ PERSKÝ ROK!!!!

Přeji všem šťastný nový perský rok 2566 (1386, začíná dnes v noci z 20. na 21. března) a těm, kdo ho neoslavují, přeji pěkný začátek jara. Budu se zase opakovat, ale mám jenom jedno přání: doufám, že tento rok přinese méně války, zabíjení, utrpení a fanatismu, naopak více míru, pochopení, lidskosti a lásky pro Írán a celý svět.

! نوروز پیروز و سال نو مبرک برای همتون

"Vše je úplně normální"

Merdád Šeibání, moc pěkný článek v Rooz Online: /.... /Podle slov Mohammada Hosseina Ramešta, rektora Isfahánské univerzity, "předtím co Ahmadínežád převzal otěže v roce 2005, Írán byl pokračováním Šáhova režimu” a měl jenom jeden nebo dva větší problémy vnitřní a mezinárodní. Miliony učitelů a dělníků šly do tichého protestu kvůli bídě a hladu. Manželka politického aktivisty a vězně Batebího byla unesena a pak propuštěna. Ozbrojený konflikt v dvou regionech země s “kontrarevolucionáři” pokračuje tak urputně, že některé média ho nazvali “omezenou občanskou válkou na západě a východě Íránu.” Na ekonomické půdě, podmínky jsou takové, že Etemade Melli, který patří k reformistickému křídlu napsal editoriál o “znepokojivých” a “krizových” podmínkách v zemi, přičemž ve stejném čase ministr hospodářství nazval Írán nejlepším místem na zemi pro zahraničné investory. Britský magazín Economist posadil Írán mezi posledních 5 míst na zemi z hlediska bezpečnosti mezinárodních investic... Ale v Íránu je všechno úplně normální... /... / Vláda se snaží veškeré problémy a neklid občanů zvalit na vliv a vměšování se "nepřátel zvenku" (viz růst ceny rajčat) a totálně ignoruje jemné ale badatelné signály podstatných změn ve vnitřní dynamice země. Přitom lidé už měsíce žijí v napětí a s obavami očekávají i vojenský zásah. Pokračuje vyzbrojování. Tak se zdá, že vláda nehodlá vůbec odpovědět na první rezoluci 1373. Proto se očekává další, která se zveřejní první dubnový týden, když Íránci obvykle tráví pár dnů mimo města, v přírodě...

Tato fotografie pochází z masové demonstrace učitelů středních škol v Íránu ze dne 17. března.
Učitelé demonstrovali za vyšší mzdy, a nesli i transparenty s hesly proti Ahmadínežádově politice. Během této akce zakročila policie (brutálně, jak jinak), bylo zatčeno několik stovek lidí (podle některých zdrojů kolem 1000) a asi 150 jich ještě zůstalo ve vazbě. Účastnilo se jí kolem 10 000 lidí a demonstrovali za zvýšení platů. Vysokoškolsky vzdělaní středoškolští učitelé mají průměrný plat kolem 160-180 liber (6500 - 7400 korun) přičemž jiní státní zaměstnanci mají mnohem vyšší mzdy.
Celá zpráva je zde a zde. Rovněž bylo zatčeno 33 aktivistek za práva žen, které demonstrovaly před parlamentem 8.března ze solidarity s kolegyněmi, které byly předvolány k soudu.

Velice zajímavé články a analýzy, hlavně sociální, se nacházejí na serveru rooz online, nejdůležitější jsou přeložené do angličtiny.

Nový "holivúdský trhák" rozlítil Íránce

Nový hollywoodský film 300 - Bitva u Thermopyl rozlítil nejenom íránskou vládu ale i běžné Íránce. Film byl natočen na motivy komixu Franka Millera, ve kterém jsou Peršané vykresleni jako polodivocí šílenci. Zakladá se sice na skutečné události, bitvě Řeků ze Sparty pod vedením krále Leonida proti početné převaze Peršanů u Thermopylského průsmyku během řecko-perských válek, ale podání je zde dovedeno do extrémů nějakého fantasy. I když řečtí dějepisci měli vždy tendenci přehánět v počtech poražených nepřátel, určitě nepopisovali Peršany jako primitivní hordy krvežíznivých monster. Jistý neblahý vliv může filmeček mít na neznalé masy návštěvníků multiplexů, kteří nemají ponětí o Peršanech a jejich vysoké kultuře.

Popis Peršanů v této pohádce se, spíše než na Peršany z 5. století před Kristem, hodí na nynější vládnoucí elitu Islámské republiky :-)

Blíží se Perský Nový Rok

Jako každý rok, Íránci se připravují na oslavy nového roku. Předchází mu několik slavností, hlavně Čaháršanbe súrí (červená středa). Během této slavnosti lidé házejí petardy, zapalují vatry, přeskakují je, zpívají a tancují. Je to prastarý předislámský svátek, proto se ho autority islámské republiky snažily vymýtit - marně. Téměř všichni, možná vyjma absolutních radikálních islamistů, tyto svátky oslavují. Vláda vyzvala lidi aby se zdržovali doma a nevycházeli ven a ulice byly plné policistů... a nejenom kvůli výtržnostem nebo pyrotechnickým excesům. V minulosti byly pro zakládání ohňů často využívány portréty současných i bývalých vůdců Íránu. Zdá se že hoří stejně dobře jako americké vlajky :-)

Podle několika zpráv co se ke mě dostaly od přátel (kterým důvěřuji), v ulicích Teheránu v části Gheytarie a v dalších 3 částech byly celkem drsné potyčky ve kterých chlapci použili proti Básidžům (radikální islámističtí militanti) podomácku vyrobené granáty.

Z íránského jezírka uplavala velká ryba

Amir Taheri, 9. března 2007 -- 'VELMI velká ryba" - tak popisují Teheránské zdroje ex-náměstka ministra obrany Ali-Rezu Askariho (někdy přepisován jako "Asgari" nebo "Asghari"), který zmizel v Istanbulu v neděli.
Askarího zmizení zapadá do obrazu. Zdá se, že od prosince, USA a jejich spojencia začali ofenzivu proti sítím vlivu Islámské republiky na Blízkém Východě:
* Jordánsko zatklo 17 íránských agentů, obviněných z pokusu o pašování zbraní Hamásu, a v tichosti je deportovalo po rutinním výslechu.
* Několik agentů islámské republiky bylo identifikováno a deportováno v Pákistánu a Tunisku.
* Nejméně šest dalších íránských agentů bylo zatčeno v Gaze, kde pomáhali Hamásu zařídit výrobny na zbraně.
* Za poslední tři měsíce, kolem 30 vyšších íránských důstojníků, včetně nejméně dvou generálů Revolučních Gard, bylo chyceno v Iráku.
Všichni kromě 5 agentů Islámské republiky zatčených v Iráku byli pravděpodobně propuštěni. Jedním z nich byl Hassan Abbasi, přezdívaný "Kissinger islámu," který je považovaný za strategického poradce prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda.
Mezi těma, kteří jsou pořád zadržováni Američany je jistý Muhammad Džaafari Sahrarúdí, vyšší velitel Revolučních Gard, který je hledaný rakouskou policií ve spojitosti s vraždou tří íránsko-kurdských lídrů ve Vídni v roce 1989.
Tohleto všechno vypadá jako zpráva Teheránu, že všichni jeho oponenti se možná vydali na ofenzívu s využitím taktiky používané ve Studené Válce.
Ale vraťme se k "velké rybě."
Vysloužilý dvouhvězdičkový generál Islámských Revolučních Gard, Askari byl právě na vojenské misi v Damašku, syrském hlavním městě. Pak si udělal osobní "zastávku pro nákupy" v Turecku na cestě zpátky do Teheránu.
Cílem íránské mise bylo položit základy syrského zrojního průmyslu s licencí na výrobu zbraní íránské konstrukce. Přibližně 30 expertů, kteří Askariho doprovázeli zůstali v Sýrii na vypracování technických detailů.
Podle několika zpráv, Askari si udělal přestávku v Istanbulu aby se setkal s neidentifikovaným syrským překupníkem se zbraněmi, žijícím v Paříži.
Teheránské úřady nejdřív popřely zprávy o generálově zmizení, ale poté ho potvrdili. Velitel policie Islámské Republiky, Gen. Ismail Ahmadi-Muqaddam, vydal prohlášení v úterý, ve kterém tvrdil, že pohřešovaný generál byl unesen západními rozvědkami a odvezen do "země v severní Evropě."
Prameny z Ministerstva Zahraničí v Teheránu ale řekly, že Askari možná přeběhl, možná k Spojeným Státům, kde má příbuzné. Některé zprávy v íránských a arabských médiích říkají, že za Askariho zmizením stojí izraelská tajná služba Mossad a CIA.
Izrael popřel účast v generálově zmizení, ale londýnský Daily Telegraph v pondělí spekulovat, že Askari mohl být unesen Izraelem, aby přezradil místo pobytu podplukovníka izraelských vzdušních sil Rona Arada, pohřešovaného od roku 1986, který by mohl být zadržován Íránem na neznámém místě. Askari byl zapleten v převozu Arada do Teheránu po jeho zajmutí Libanonským Hizballáhom.
Íránský ministr zahraničí Manúčér Mottakí byl citován v pondělí. že Írán "podniká nevyhnutné kroky" na vyřešení případu: "Generální ředitel z ministerstva [zahraničí] odcestoval do Turecka . . . Požádali jsme Turecko aby vyšetřilo Askariho případ."
Podle íránských zdrojů, Askari, kterému je kolem 60 let, se připojil k Revolučním Gardám (IRG) na jejich úplném začátku v r. 1979. Byl spolupracovníkem Mustafy Čamrána, naturalizovaného občana USA íránského původu, který se vrátil do Íránu poté co se mulláhové dostali k moci v r. 1979 a pomohl založit IRG. Když byl Čamrán jmenován ministrem obrany dva roky později, Askari se stal jedním z jeho poradců.
Vždy ve stínu, Askari měl na starosti program výcviku zahraničních islamistických militantů jako součást Teheránské strategie "vývozu" Chomejního revoluce.
V r. 1982-83, Askari (společně s ajatolláhem Ali-Akbarem Mohatašemí-Púrem) založil libanonskou pobočku Hizballáhu a pomohl založit jeho první vojenské jednotky. Tito dva muži velili sebevražedným útokům v r. 1983 na velvyslanectví USA a kasárna U.S. Mariňáků v Bejrútu - zabili více než 300 Američanů, včetně 241 Mariňáků. Íránské zdroje říkají, že Askari byl jedním z triumvirátu velitelů Revolučních Gard, kteří kontrolovali ozbrojené jednotky Hizballáhu do konce 90. let.
Askari vedl íránskou vojenskou misi o síle 500 mužů v Bejrútu od r. 1998 do 2000 dříve než se vrátil domů, aby pracoval pro Strategic Defense Procurement Committee (Výbor pro strategické obranné obstarávání). V té funkci často cestoval do zahraničí aby domlouval obchody se zbraněmi.
Teheránské zdroje říkají, že Askari byl rovněž zapleten do kontroverzního jaderného programu, který, přestože se vydává za civilní, je kontrolován Islámskými Revolučními Gardami. Rovněž říkají, že v loni v listopadu byl jmenován členem Strategic Defense Planning Commission (Komise pro strategické plánování obrany) vytvořené Alím Chamenením, "Nejvyšším vůdcem."
Rozhodně v Íránu kolují pověsti o případu: Askari byl převezen do Rumunska, kde je vyslýchán Američany; měl sebou dokumenty, týkající se hlavně zbrojních zakázek Íránu v zahraničí; pokusy Izraele o jeho zachycení (ve spojitosti s jeho aktivitou ve velení Hizballáhu) se doteď nesetkaly s úspěchem . . .
Ať už přeběhl nebo byl unesen, Askari je velký úlovke a zlatý důl na informace o aktivitách Revolučních Gard a jeho elitní části, Quds Corps (Zbor Jeruzalém), který kontroluje arabské a turecké radikální skupiny financované z Teheránu. Poslední měsíc, USA obvinily Quds Corps z dodávání speciálních střel teroristům na zabíjení amerických vojáků.

Amir Taherí je novinář íránského původu žijící v Evropě a píšící pro řadu denníků.

Zpráva Amnesty International o Íránu

Děkuji jednomu čtenáři za zaslání linku na tuto zprávu Amnesty International o Íránu. Tyto zprávy pro mě nejsou ničím novým. Organizace jako AI nebo Human Rights Watch sice mají nějaké informace, ale většinou nejsou vůbec úplné, je to vždy jenom vrchol ledovce. Většinou se bohužel věnují ochraně práv palestinských teroristů a různým sporným a mediálně zajímavějším případům. Jedno Guantanamo je přece zajímavější než 100 tajných věznic v Íránu nebo nějaký Darfúr, Thajsko, Severní Korea nebo Myanmar, ne?

Neveřejná zpráva EU: Írán získá jadernou bombu

Přes Eretz.cz a Islám Info:
Interní zpráva Evropské unie uvádí, že Íránu se nakonec podaří získat dostatek materiálu pro výrobu jaderné bomby. Britský deník The Financial Times ze zprávy cituje vyjádření „snahy zapojit íránskou vládu do vyjednávacího procesu dosud neuspěly.“ …
„Musím předpokládat, že za určitou dobu Írán získá schopnost obohacovat uran v rozsahu nutném pro zbrojní program,“ uvádí se v dokumentu. „Íránci v programu pokračují vlastní rychlostí, omezujícími faktory jsou spíše technické problémy než rezoluce OSN nebo Mezinárodní agentury pro atomovou energii.“
„Problémy s Íránem samotné ekonomické sankce nevyřeší,“ říká dále zpráva.