"Ztratil jsem svůj svět a ztratil jsem své náboženství"... otřesné svědectví dezertéra z milice Basídž o volebních podvodech a násilí po volbách

16. 12. 2009, Channel 4 News

"Ztratil jsem svůj svět a ztratil jsem své náboženství" - řekl bývalý příslušník íránské milice Basídž. Tento muž říká, že viděl zabíjení a pokoušel se zabránit znásilňování během nepokojů, které následovaly po sporných prezidentských volbách v červnu.

(Článek převzatý ze stránek Channel 4, rozhovor muže, který uvedl jenom titul Seyyed, s novinářkou Lindsey Hilsum, překlad zkrácen, doplněn o faktické poznámky a upraven podle originálu v perštině na druhém videu.)

Po měsících, kdy přicházely zprávy od svědků a obětí, nyní slyšíme svědectví o těchto událostech od muže, jenž byl údajně členem skupiny, která měla příkaz provést útoky na demonstranty.
Tento muž nyní žádá o azyl v Británii a mluvil exkluzivně pro Channel 4 News o rozkazech, které Basídží dostali, aby zajistili vítězství prezidenta Mahmúda Ahmadínežáda ve volbách.

Na svém blogu, Lindsey Hilsum napsala: "Možná nejpřesvědčivějším důkazem je to, že jeho příběh potvrzuje zprávy, přicházející od obětí a organizací pro lidská práva, kteří tvrdili, že k znásilňování docházelo po celém Íránu v měsících plných brutality po červnových volbách...
...a jeho zoufalství. Jenom málokdy jsem mluvila s někým tak rozrušeným."


"Ve skutečnosti rozkazy nepřišly po volbách. Rozkazy pro to vše, čeho jste byli svědky, přišly před volbami. Byli jsme připraveni. Ale nikdy jsme si nepředstavovali, že aktivita lidí bude tak velká. Dostali jsme rozkazy ohledně aktivit studentů. Už tři, nebo čtyři měsíce před volbami jsme měly přednášky o ideologickém a politickém myšlení a kontrole davů. Věděli jsme, co máme dělat, ale nic nás nepřipravilo na to, co skutečně přišlo. První dny došlo k těžkým střetům a tak jsme dostali nové rozkazy na další dny.
Jsem úplně zmatený. Byl jsem takhle vychováván více než 20 let, a přede mnou stejně celá rodina mučedníků. Pořád přemýšlím, co je správné. To, co jsem si zvolil nyní, nebo cesta, kterou si vybrali oni. Naše rodina není bezvýznamná. Máme mezi sebou hodně mučedníků. Můj strýc byl zabit s panem D a panem AHD. Jsme prominentní náboženská rodina - byli jsme vždy v první linii, vždy se vzpomínkami na válku, bojiště a revoluci. Od těchto událostí pořád přemýšlím nad tím, kdo má pravdu?
Tři nebo čtyři měsíce předtím jsem zjišťoval, jak lidé volby přijmou, jaká bude účast - jestli budou přijaty pozitivně, jestli věří, že se ještě něco dá udělat. Lidé mluvili o Chátamím (reformistický ex-prezident), který měl kandidovat, ale na konec nekandidoval. Všechno to bylo vzrušující. Lidé byli plní skutečného entuziazmu.
Dostali jsme různé statistiky a vyhodnocovali jsme je. Chtěli jsme mít nějakou předtavu, jaké ty střety asi budou. Když kampaně začaly, vzrušení zase dosáhlo nového vrcholu.

Dostali jsme rozkazy měsíce předtím, že musíme následovat vůli Imáma Času, (13. skrytý Imám, kterého příchod se čeká, jako na příchod Mesiáše) jehož zástupcem je Ajatoláh Chámeneí, a že on oznámil, že pro pokrok a rozvoj islámu a rozvoj revoluce nikdo nemůže být lepší než pan Ahmadínežád.

Proto přišel rozkaz, že přáním pana Chámeneího je, aby se pan Ahmadínežád stal prezidentem a proto on musí být vyhlášen za vítěze. Je to strašné a děsivé. Byl jsem velmi šokován. Jak to můžu vysvětlit? To je někdo, komu jsem nemohl protiřečit ani v pomyšlení.

Byl to děsivý scénář, jít proti vůli a názoru, hlavně když tento názor patří Nejvyššímu Vůdci, nebo Velájate Faqíh (koncepce íránské vlády, tedy dohled odborníků v islámském právu nad všemi oblastmi státu), odvážit se vyjádřit vlastní názor.

Byla to hrozná situace. Na jedné straně jsem viděl lidi a na druhé straně byl rozkaz.

Odpověď na všechny otázky leží již v období před volbami. Na uzavřené schůzce, které jsme se účastnili my, odpovědní za urny, včetně mého bratra a mě, bylo vše vysvětleno. Nevím kolik toho víte o Basídžích, je to obrovská organizace, větší, než si dovedete představit.

Pro nás, kdo byli zodpovědní za volební urny rozkaz zněl: rozkaz Chámeneího je aby zvítězil Ahmadínežád.

Pro analfabety a ty, kteří nebyli s to vyplnit své hlasovací lístky, jsme ty lístky vyplnili my a vyplnili jsme je podle rozkazu (za Ahmadínežáda), a bylo jedno komu jejich hlas byl určen. To samé platilo pro ty, kteří chtěli odevzdat bílý nevyplněný lístek. Během sčítání tyto hlasy nebyly vyhlášeny za neplatné.
Tito byli většinou starší muži a ženy - a tito jsou dobří a bezproblémoví věřící v oblastech s nižším stupněm vzdělání, na vesnicích nebo v některých částech velkých měst. Našim problémem byli mladí lidé a univerzitní studenti, připravovali jsme se právě na ně. Když se přepočítávalo [studenti] tam nebyli. Když odešli, jak to mám řící.. moc se stydím... jenom přišli k urně a odešli. Po hlasování jsme tam zůstali jenom my. A poctivě jsme vyplnili náš rozkaz. Urny byly otevřeny, ale ne všechny. Některé byly otevřeny a spočítány, poté jsme dostali další rozkaz odeslat urny do hlavního centra. Protože reakce byla očekávána, již před volbami nám řekli, aby jsme tam i se všemi bezpečnostními jednotkami byli hned brzy ráno další den.
Přišli jsme brzy ráno, spolu se všemi pozvanými. Byly modlitby a poté krátký příhovor, ve kterém bylo potvrzeno vítězství pana Ahmadínežáda, blahopřání, rozdávaly se sladkosti a zákusky a poté nás rozdělili na dvě směny. Existovaly části města, které už předtím byly označeny za problémové - říkali jsme jim červené body - kde byla přítomnost bezpečnostních složek nevyhnutná. Byli jsme vysláni velmi brzy, dříve než kdokoliv mohl něco podniknout. Všichni se rozmístili a byli ozbrojeni. Rozkazem bylo zabránit vytvoření jakékoliv skupiny lidí. Jakýkoliv náznak protestu měl být tvrdě potlačen. Kdyby se kdokoliv ozval, zaútočit.
Zaútočit na lidi nic neznamenalo. Jak jsem vám řekl, kdokoliv, kdo přemýšlel jinak, než Ajatoláh Chámeneí, nebo Velájate Faqíh byl považován za odpadlíka. Proto jeho odpor nemá smysl, jeho názor je bezcenný. Bylo to jednoduché. Nebylo našim úkolem si něco o nich myslet - ani voličích ani o protestujících.

Pro nás to nebyl protest proti volbám, ale proti samotnému Ajatolláhu Chámeneímu.

A nebylo to pro nás pochopitelné, proč by ho někdo měl zpochybňovat. Je naším vůdcem.
Byli jsme ozbrojeni obušky a kabely, které se ohýbali a natahovali. Když se ovinuli kolem něčí ruky a zatáhlo se za ně, mohly způsobit vážné zranění. Rovněž spreje jako pepřový sprej, někteří dostali pouta. Ano, byli jsme připraveni. Všechno šlo podle plánu, protože všechno bylo předem promyšleno.Vozidla přijela včas, snídaně, modlitby, vše načas. Město bylo pod naší kontrolou.
Tím, že jsem měl službu u uren noc předtím, dostal jsem odpolední službu. Šel jsem si oddechnout domů a vrátil jsem se odpoledne. Když jsem se vrátil, nemohl jsem uvěřit tomu, co jsem viděl. Bylo to neuvěřitelné. Intenzita bojů byla velmi vysoká.
Bylo to zcela nevídané. I předtím jsem viděl útoky, ale nikdy na takové úrovni. Lidé se nevzdávali, nedali se zahnat a měli jsme vážné problémy. Byli rozehnáni, poté se zase sesbírali a vrátili se. Odolávali nám.
Nebyl jsem jednim z běžních pěšáků, nebyl jsem nucen přímo se zapojovat. Mohl jsem, ale rovněž jsem mohl zůstat mimo. Lidé jako já, kteří dohlédali a pozorovali a poskytovali hlášení tam mohli jenom tak stát. Stál jsem tiše vedle svých kolegů. Když takhle s vámi mluvím, všechno se mi vrací. Je to velmi těžké. Pořád si to nedovedu vysvětlit. Proč jsem to musel dělat?
První den byl pro nás velmi těžký. Když jsme se ten večer dostali na základnu, velitelé poskytovali hlášení z různých částí města.
Bylo nám řečeno, že na další dny budou další rozkazy. Rozkazem bylo zaútočit na každého bez rozdílu věku. Na každého, kdo vyjádřil nesouhlas. Bylo nám jasně řečeno, nedělat rozdíl mezi dítětem a dospělým, muži a ženami. Jenom útok, bez varování, bez žádných řečí.
Bylo to pro mě velice zvláštní. Všechno bylo surreální.

Měli jsme povolení střílet. Všichni jsme byli ozbrojeni. Měli jsme podporovat policii a bezpečnostní složky.
Další den se zdálo, že lidé byli připraveni, stejně jako my. Byli stejně připraveni a bylo jich více.
Na druhý den, nevím jak to mám říci, je to pro mě tak bolestné, je těžké o tom mluvit a ty vzpomínky jsou hrozné...ti ranění a ti, kteří zemřeli.
Je to velice těžké tam stát a videt lidi umírat. Musel jsem tam stát. Neměl jsem na výběr.
Ne, nikoho jsem nezabil, jenom jsem doprovázel ostatní. Snažil jsem se do toho vůbec nezapojovat.
Připravili nemocnici pro raněné a mrtvé. Byla to nemocnice, která patřila Basídžům a Revolučním gardám. Bylo to velmi těžké. Pokud měl nekdo nějaký problém s tím, že někoho zabil, bylo mu vysvětleno, že zabíjení bylo pro naši věc a byl to dobrý čin.

Viděl jsem jednoho člověka zemřít na ulici, ale v nemocnici bylo mrtvých mnohem mnohem více, než bylo k vidění na ulici. Byli ze všech částí města.

V potyčkách, kdokoliv byl zraněn, byl zatčen. Pokud ho nemohli chytit, chytili někoho jiného. Zatkli všechny, které mohli. Bylo úplně jedno, kdo to byl. Raněný, neraněný. Pokud to byli aktivisté, tím lépe. Mladé děti, mladé dospělé. Rozkazem bylo zatknout čím více 12 až 18 letých a přivézt je.

Tato skupina způsobovala největší těžkosti a myšlenkou bylo nedad jim žádnou možnost se seskupit. Bylo jich zatčeno velké množství. Bylo připraveno několik míst, kam je převezli a kde měli být drženi.

Tu noc jsem byl tam, přišel jsem za svým bratrem, několik dnů jsem ho neviděl, jak jsme byli zaneprázdněni tím vším. Moc ho respektuji a mám ho rád. Už od dětství jsme byli vždy spolu, jako dvojčata. Řekl mi ať tam za ním přijedu a půjdeme domů společně.

Připravili několik kontajnerů (myslí se asi na stejné dřevěné kontajnery, o jakých se zmiňovali vězni z Kahrízaku). Zatkli pár mladých lidí, ptali se jich na jejich věk a podle toho je rozdělovali.
Ti, kterým bylo více než 18 šli do jednoho kontajneru a ti pod 18 let do několika dalších kontajnerů. Množství dětí pod 18 let bylo větší. Naplnili tři nebo čtyři kontajnery a v každém bylo cca. 25 lidí. Tohle všechno jsem viděl, když jsem šel do hlavního nádvoří, abych se setkal se svým bratrem. Pozdravil jsem ho a další přátele.

Poté jsme slyšeli hluk z dvora. Mysleli jsme si, že ty děti vyvádějí. Šli jsme tam a nikoho jsme neviděli, jenom pořádkové síly. Ten hluk vycházel z těch kontajnerů.

Byly to výkřiky, prosby a pláč. Nerozuměli jsme, co se děje. Prosili: ‘Prosím je nám to líto, udělali jsme hloupost, prosím’. Nebo výkřiky, nebo pláč. Byli jsme zmateni. Nemohl jsem věřit, že by mohli chtít udělat něco takového: znásilňovat.

Je to tak těžké břemeno, bolí mě hlava. Vidím to zas vše před sebou. Všechny ty obličeje, ty výkřiky jsou se mnou každou noc, každou chvíli. Není to něco, co můžete zapomenout, nebo se od toho oddělit.

Prosili o milost, plakali, křičeli o pomoc, ale můj bratr byl vyšším velitelem než já. Šli jsme se podívat, co se děje. Byli tam dva muži ze Sepáhu (Sepáhe Pasdárán - Revoluční Gardy) a vyšli nám vstříc, když nás uviděli. Ptali jsme se, co ten křik znamená. řekli "Nic, to je Fath ol Moin (pomoc k vítězství). Řekli jsme: 'Co tím myslíte, co to děláte? Kdo je tam uvnitř?'

Když jsme se pořád ptali, diskuse se vyhrotila a oni řekli 'Nemáte právo tam vstupovat.' Můj bratr řekl: 'Co tím myslíte? Já jsem zde jedním z velitelů. Nemůžete mi říci, že nemám žádné právo.' Bylo to skutečně tak, ale nedovolili nám vstoupit. Poprali jsme se a po několika minutách do dvoru vjelo vozidlo.

Pravděpodobně někdo upozornil ostatní, že jsme se jim pokusili zabránit v tom, co činili: Fath ol Moin. Přišli, aby zabránili dalšímu vyhrocení situace. Řeklí nám, že nás předvolal vrchní velitel.
Řekli: 'Poďte, Hadží (titul pro ty, kteří se účastnily poutě do Mekky, ale používá se i jako běžné vyjídření úcty starší osobě) chce s váma mluvit.' Bylo vidět, že můj bratr zuří. Byl velice frustrován a nechtěl mluvit. Byl velice rozzlobený. Když jsme se tam dostali, řekl: ‘Co to je? Sexuální zneužívání je vážný zločin. Kdo dal tento rozkat? Kdo to povolil? Hadží jenom klidně odpověděl s úsměvem: ‘To je Fath Al Moin. To je dobrý skutek. Není na tom nic špatného. Proč si stěžuješ?’ Když to řekl, Hadží si myslel, že to mého bratra uklidní. Ale stal se úplný opak, ještě více se rozčílil. Zvýšil hlas a řekl: 'Tím myslíš, že to není zločin? Co si myslíš, že to není jasný zločin? Je to dobrý skutek? Hadží viděl, že ztrácí kontrolu a řekl: ‘Co je tady za problém? Vždyť se nic nestalo. Co tady řešíte?’ Můj bratr řekl: 'Co tím myslíš, že to není nic důležitého? Je něco špinavějšího než tohle, ohavnějšího než tohle? Děti, jsou to děti, nic špatného neudělali, jsou z našeho města.'

Hadží viděl, že to nezvládne, že se chce vrátit na základnu a zastavit to, co se dělo. Řekl: 'Nyní tady zůstaň. Zítra si o tom popovídáme, můžeme se o tom pobavit a zjistit, kde je problém.'
Trval jsem na tom, že s ním zůstanu, ale Hadží řekl: 'Jdi domů, oddechni si, my ho dovezeme. Běž, odvezou tě, zavoláme si tě. Odvezli mě domů. Můj bratr tam zůstal.

Bolest a ostuda před lidma a před Bohem. Ztratil jsem svůj svět a své náboženství.
Nikdy jsem si nemyslel, že tyto věci můžou být tak špinavé.
Myslel jsem si, že budu pokračovat v cestě mých strýců a našich mučedníků. Bylo to mým zájmem a vkládal jsem do toho veškerou svou horlivost: dosáhnout dokonalosti pro mučednictví.

Skutečně jsme se viděli nad ostatníma, a odděleni od ostatních. Skutečně jsme věřili, že to co děláme, je správné, že sloužíme lidem, že sloužíme Bohu a že našim cílem nebylo nic jiného, než uctívat Boha.

Ale nyní se stydím před lidma, stydím se i přiznat, že jsem se mýlil, a stydím se před svým náboženstvím. Páchal jsem zločiny, vědomě a nevědomě.
Nyní jsem zůstal jenom se svým svědomím, které mě trestá za to, co jsme udělali.

Doufám, že Bůh a lidé mi odpustí.

Dvě sestry odsouzeny ke trestu smrti kamenováním

Zpráva se objevila v proreformním deníku Etemad. Sestry Zohreh a Azar, ve věku 27 a 28 let z teheránského předměstí Šahriár by měly být kamenovány za zločin cizoložství. Udal je manžel jedné z nich, který údajně nainstaloval kameru do jejich bytu a natočil na ni návštěvu cizích mužů u sester, ale sestry se brání, že jsou nevinné, protože na videu není vidět žádný explicitní náznak, že skutečně byly manželům nevěrné. Podle jejich obhájce byly odsouzené jenom na základě "moudrosti soudce", principu zakotveného v islámském soudnictví.
Už předtím byly ženy odsouzené k 99 ranám bičem za nepovolený styk s muži. Šest měsíců po vykonání trestu byly povolány k jinému soudu, který je odsoudil ke trestu smrti kamenováním.
Od r. 2002 ajatolláh Šahrúdí pozastavil tresty kamenováním, ale existují důkazy a svědectví, že navzdory tomu byl od té doby tento trest vykonán alespoň jednou (podle oficiálních zdrojů) nebo vícekrát (podle organizací na ochranu lidských práv).
Jediné přiznané kamenování od r. 2002 se týkalo muže, Džafara Kianího, který byl ukamenován v červenci 2007 za to, že opustil svou ženu a žil s jinou se kterou měl i děti a ona byla rovněž vdaná. Byl ve vězení 11 let. Jeho nová družka je odsouzena ke stejnému trestu, ale zatím je vykonání jejího trestu pozastaveno.

Taliban v praxi

Tohleto je islám v praxi... podle Zahry Suizi z ministerstva školství Íránské islámské republiky "ti, kdo opouštějí islámský kodex odívání, se stávají zvířaty." Proto je nutno tato "zvířata" asi vybít... čekám protesty aktivistů za práva zvířat za humánní utracení.
Na perských stránkách jsou rozhořčená vyprávění o tom, jak policisté kopali a bili dívky, které se nechtěly nechat zatknout nebo je násilím cpali do aut. Naštěstí se kolemjdoucí (muži a ženy) žen zastali a v několika případech zadrželi policisty, a tak mohly dívky v potrhaných šatech uprchnout.
Rovněž lidi, co měli sebou psa, i když neexistuje oficielní zákon, který zakazuje vlastnictví psů, lidé jsou kvůli tomu opruzovaní a mladí muži jsou stíháni za krátká trika, divoké účesy nebo i dlouhé vlasy. Vlasy jim ostříhají, veřejně a hned na místě zadržení.
Toto násilí se děje vrámci "kampaně za zvýšení veřejné bezpečnosti a obrany islámských hodnot", mezi Íránci známé jako každoroční zátah na šátky. Zdá se ale, že letošní neskončí za týden nebo dva, jako ty v minulých letech. Už trvá více než měsíc a nezdá se, že polevuje. Připomíná to první měsíce po chomejnistické revoluci v 1979, kdy byly zákroky islámských horlivců a horlivkyň ještě barbarštější - používali žiletky a kyselinu.

Ženy jsou zatýkány policií jenom za ten "zločin", že nenosí správně umístěný šátek, mají kratší kalhoty nebo kabát nebo otevřené boty. Ženy jsou nutností zahalovat se degradovány na sexuální objekty, ale pro muže je to rovněž degradující. Islámská morálka říká, že pohled muže na nezahalenou část ženského těla ho změní na zvíře, které se neovládne a ženu znásilní (a bude to samozřejmě její vina).

Kam vede sexuální segregace a oficielní povolení pedofilních vztahů

Tato dost ilustrativní fotografie pochází z této stránky. Nevím přesně, kdo je áchund/mullah na obrázku.
Na této stránce se mluví o spisu, který údajně napsal Chomejního - Tahrir Ol Vasileh nebo Tahrir Al Wasilah (je to něco jako poučení o islámském právu, je napsán arabsky, aby byl určen jenom mulláhům a aby byl nesrozumitelný běžným Peršanům, omlouvám se, ale nemám chuť naučit se arabsky... mám k tomuto jazyku jakýsi nevysvětlitelný vnitřní odpor) . Na této stránce je rovněž možné stáhnout celý spis.
Kvuli sporům o autenticitě některých citátů nechávám jenom fotografii. Je dost ilustrativní sama o sobě.

Každoroční zátah na šátky a vlasy

Esfandiar Saffari, Rooz online, 29.4.2007 - Velitel teheránské městské policie, Mehdi Ahmadi, řekl reportérům, “Od začátku operace na posílení veřejné bezpečnosti v 10 hodin ráno v sobotu (28.4.2007), 1,347 žen bylo upozorněno a podstoupili indoktrinační přednášku o islámském chování, a 117 bylo zatčených a převezených na policejní stanice.”

“V návaznosti na operaci na zvýšení veřejné bezpečnosti s přízvukem na morální hodnoty,” pokračoval Ahmadi, “544 obchodů bylo napomenuto a informováno o správném oblékání a 20 obchodů bylo zavřeno.”
Podle čísel zveřejněných Ahmadím, 79 automobilů bylo rovněž zastaveno v prvý den operace: “47 aut bylo zastavených kvůli nesprávnému oblečení pasažérů, 8 aut kvůli urážce veřejné morálky (podle hantýrky pravděpodobně vezla pár lidí, kteří nejsou manželé), a 24 dalších kvůli zamořování prostředí hlukem (zase předpokládám, že to nebylo kvůli motorům ale kvůli nahlas puštěné hudbě).”
Tato čísla jsou za první den toho, čemu policie říká “úsilí na zvýšení veřejné bezpečnosti v Teheránu” (nevím proč v západních zemích většinou tímto názvem označují zátahy na drogové dílery, kapsaře, násilníky, zloděje a podobně, tak se zdá, že v Íránu největší zločiny páchají ženy bez správných šátků a hudba v autě). Akce začala po celé zemi v sobotu, ale nebyla ještě zveřejněna čísla o počtech zatčených a napomenutých v jiných městech.
Podle agentury Fars, “v 8 hodin večer v sobotu policejní autobus plný nesprávně oblečených žen a dívek jel do komplexu Vozará, který se zabývá boji proti veřejné/společenské prohnilosti. Zatčené ženy byly okamžitě převezeny do ženské sekce na výslecho.” Podle reportéra Fars news agency, “V ženské sekci, ženské důstojníčky fotografovaly zatčené osoby. Tyto fotografie budou uložené v databáze pro další přístup k profilům nesprávně oděných žen.”
“Poté ce ženy vyfotografujeme a vyslechenem,” řekl plukovník Hosseiní, další důstojník teheránské policie, “spracujeme informace, které nám poskytly do jejich spisů. V případě že budou znovu zatčeny, budou odevzdány justici.”
Plukovník Hosseiní řekl, “Nemáme zájem na fyzické konfrontaci, jenom v případě, že podezřelá osoba neuposlechne.” Při komentování zpráv o fyzických srážkách mezi dvěmi ženami a důstojníky, Hosseiní řekl, “Odpor dvou žen, které byly zatčeny kvůli jejich nevhodnému oblečení, vedlo ke konfrontaci mezi nima a důstojníky, během jejich transportu do vězenského zařízení.
Hosseiní rovněž řekl, “Zákrok proti nevhodně oblečeným mužům začne velmi brzy, a naše směrnice budou rovněž brzy zveřejněné.”
Hosseiní mluvil o cílech této snahy v těchto slovech: “Naším hlavním cílem je provést tuto
operaci aby se lidé cítili bezpečně na ulicích a v jejich domovech, a kvůli ochraně jejich soukromí.” (válka je mír, otroctví je svoboda...)

Tyto násïlné vstupy do soukromého života lidí by měly sloužit k vyvolání strachu a odvrácení diskuse o mnohem důležitějších tématech jako je nezaměstnanost a další důsledky politické a kulturní izolace země, drogová závislost, korupce, likvidace disidentů a umlčování oprávněné kritiky politiky režimu. Vyvolají ale hněv a schválně ještě větší provokace nebo odchod mladých lidí do zahraničí.

Zde je fotogalerie ze zátahu. Zde je video íránského rappera Máního Turkzáde proti zákonům v oblékání a útlaku žen, ilustrované videozáznamy a fotografiemi ze zátahům. Zde je video reportáž o tom, jak policie násilím naložila křičící dívku do auta. Mezi related video jsou další videa na toto téma. V reportáži se rovněž říká, že v některých obchodech policie nařídila, aby odpilili prsa panenkám ve výloze. V dalším článku rovněž psali, že násilím stříhali vlasy mladým klukům, kteří je měli příliš dlouhé nebo nepatřičně učesané.

Další důležité články v angličtině jsou zde (přeložím později).

Vlak bez zpátečky a bez brzd

Amir Taherí, Gulf News, A history lesson still unlearned

Se sílícím zvukem válečných bubnů, vyšší vojenští velitelé v Teheránu vynechají jenom málo příležitostí k tomu, aby varovali vládu před zatažením země do nerovného boje se Spojenými Státy a jejich spojenci. Jedno takové varování přišlo od Velitele Islámských Revolučních Gard (IRGC) Generála Rahima Safávího. V neobyčejně upřímné analýze situace řekl skupině gardistů, že země nedisponuje potřebnými prostředky na ochranu její dlouhých pozemních a vodních hranic. Přizvukoval, že se musí udělat všechno pro to aby se předešlo "nešťastné epizodě".
V Teheránských vojenských kruzích, rčení "nešťastná epizoda" je krycí název pro jediný přímý otevřený vojenský střet, který se zatím odehrál mezi Islámskou Republikou a Spojenými Státy.

Tento střet se odehrál 18. dubna 1988, přesně před 19 lety.

V té době Islámská Republika cenzurovala veškeré zprávy o události, takže mnozí Íránci ani nevědí, že se vůbec odehrála. Na druhé straně Američané rovněž "nasměrovali" proud informací o střetu aby zabránili zviditelnění její strategické důležitosti. Navzdory tomu, střet mezi námořnictvem Islámské Republiky a amerického námořního taktického uskupení vedeným letadlovou lodí USS Enterprise byl následně klasifikován jako jedna z pěti námořních bitev historického významu, které ustavili americkou nadvládu na moři.

Střet

Pozadí střetu bylo dost spletité. V té době byla Islámská Republika ve válce proti Iráku Saddáma Hussajna poté co odmítla žádosti OSN o příměří. Koncem roku 1987 Islámská Republika začala střílet na kuvajtské tankery přeplouvající Perským zálivem z důvodu, že arabské petrodolary financovaly Saddámovu válečnou mašinerii. Týdny snažení OSN, Arabské Ligy, Organizace Islámské Konference (OIC), a bloku nezúčastněných států s cílem přesvědčit Teherán, aby zastavil útoky na kuvajtské tankery neměly žádný výsledek.

V té době se prezident Ronald Reagan rozhodl dát kuvajtským tankerům americkou vlajku a eskortovat je po moři. Islámská Republika se pomstila zaminováním některých vodních stezek v moři. 14. dubna 1988 loď USS Samuel B. Roberts najela na minu a byla vážně poškozena. Byla odvlečena do Dubaje, kam dorazila o dva dny později.

Den poté experti zjistili, že mina byla vyrobena v Íránu a umístěna Rev. Gardami. Vrámci několika hodin president Ronald Reagan rozkázal, aby taktické uskupení odpovědělo. Rev. Gardy odpověděli vypálením střel na americké lodě bez toho aby způsobily větší ztráty.
Americké uskupení využilo příležitost aby rozpoutalo svou palebnou sílu a prakticky porazilo íránské námořnictvo. Američané ztratili dva muže, posádku vrtulníku, který utrpěl nehodu a spadl daleko od bitvy. Revoluční Gardy ztratily 87 mužů a bylo zraněno více než 300. Později Islámská Republika podala žalobu proti USA na mezinárodném soudném dvoru v Haagu a žádala odškodné ve výši několika miliard dolarů. (Soud zamítl žalobu Teheránu v listopadu 2003.)

Vliv bitvy v Teheránu byl okamžitý. Ajatolláh Ruholláh Chomejní, tehdejší vůdce Islámské Republiky byl zezačátku nakloněn pomstě tím, že chtěl poručit Hizballáhu aby provedl sebevražedné útoky proti americkým a jiným západním zájmům. Byl ale přesvědčen Hašemím Rafsandžáním, v té době nejbližším poradcem ajatolláha, aby se zhluboka nadechl a udržel věci v tichosti. Žádná pomsta se neměla konat. Zbývajícím lodím íránského námořnictva bylo poručeno aby předem objasnily své manévry americkému uskupení aby se předešlo jakémukoli nedorozumění.

Bitva

Bitva, nazvaná "Operace Kudlanka Nábožná", byla následována v červenci tragickou nehodou když USS Vincennes náhodou sestřelila linkové letadlo Iran Air, přičemž zemřelo všech 290 pasažérů a posádka.Chomejní vyložil tuto nehodu jako úmyslnou eskalaci ze strany USA a bál se, že jeho režim je v nebezpečí. Rafsandžání a ostatní poradcové využili tohoto strachu a přesvědčili ajatolláha aby ukončil válku s Irákem, věc, kterou zatvrzele odmítal osm let.Zlomený Chomejní se objevil v televizi aby ohlásil, že "vypije kalich jedu" tím, že přijímá příměří vyžádáné OSN. Už se nechystal do Karbaly s pokračováním až do Jeruzaléma.

Ve svých pamětech Rafsandžání jasně říká, že bez strašlivé námořní bitvy a sestřelení letadla Iran Air-u, Chomeini by nesouhlasil se skončením války, která si už tehdy vyžádala milion íránských a iráckých životů. Důvodem bylo, že Chomejní byl vůdcem režimu, který neměl vhodný prostředky sebekázně. Byl řidičem vozidla bez spojky a zpátečky, natož brzdy, a proto byl odsouzen řítit se vpřed dokud nenarazí na něco tvrdého.

Je zajímavé, že prezident Mahmúd Ahmadínežád použil podobný obraz posledně, když zavázal režim v nekompromisní pozici ohledně jaderné otázky. "Tento vlak nemá zpátečku a nemá brzdy," řekl.
Chomejní mohl ukončit válku s Irákem o několik let dříve, a mohl dostat i vhodné podmínky pro Írán. Neudělal to, protože extrémistická povaha jeho režimu neumožnila vůbec zvážit skutečnost, že realismus, opatrnost a kompromis jsou klíčové principy dobré vlády.
Chomejní nemohl ukončit válku. Potřeboval Reagana, aby to udělal za něj. Jestli Islámská Republika je vlak bez zpátečky a brzd, nepotřebuje vůdce. Mohla by se řítit vpřed až dokud by nenarazila na něco tvrdého na své cestě.

____

Pozn. Chomejní nechtěl přestat válčit, protože snil o tom, že dobyje Irák a potáhne přes iráckou Karbalu až do Jeruzaléma. Tato epizoda, společně s teroristickými akcemi Hizballáhu, dítěte islámské revoluce, a tak dale, vyvrací propagandu obhajců "mírovosti" Islámské republiky, kteří tvrdí, že Írán od řecko-perských válek nikdy na nikoho nezaútočil.

"Nechť Írán klidně shoří"

Z Chomejního řeči ve městě Qom, 1980:

"My neuctíváme Írán, my uctíváme Alláha; Protože vlastenectví je jenom jiné jméno pro pohanství. Říkám, nechť tato země [Írán] shoří. Říkám nechť se tato země změní v kouř, jenom pokud islám povstane vítězně v zbytku světa."

Mahdí s Ježíšem porazí arcinepřítele v Jeruzalémě

Via Islam Info:
Na internetových stránkách oficiálního íránského média se objevilo triumfálního proroctví, které ohlašuje návrat šíitského mesiáše.Podle internetových stránek se “náhle na světové scéně za hlasu z nebes, oznamujících jeho znovuobjevení ve svaté Kabě v Mekce, objeví imám Mahdí”.

Internetové stránky Islamic Republic of Iran broadcasting (IRIB) oznámily v programu “Svět před osvícením”, že Mahdí se znovuobjeví v Mekce a sestaví armádu, která porazí v sérii apokalyptických bitev, ve kterých Mahdí překoná svého arcinepřítele v Jeruzalémě, nepřátele islámu. Seriál byl pravidelně během listopadu a prosince aktualizován.

“Mahdího dalekozrakost a pevnost tváří v tvár škodlivým elementům vyvolá hrůzu. Po jeho vzestupu z Mekky do celé Arábie se mu podřídíme my a pak další části světa, jak bude pochodovat na Írák a ustanoví sídlo globální vlády ve městě Kufa”.
“Pak imám pošle deset tisíc ze svých sil na východ a na západ, aby vykořenil utiskovatele. V tento čas mu bůh usnadní věci a země budou jedna za druhou upadat pod jeho vládu”, prohlašují internetové stránky.
“Po svém objevení zůstane imám po nějakou dobu v Mekce a pak půjde do Medíny. Potomek prorokova arcinepřítele Abu Sufjana obsadí Sýrii a napadne Írák a Hidžáz s dravostí bestie … nakonec imám Mahdí pošle vojáky, kteří zabijí Súfjanovce v Beit al-Mokaddas (Jeruzalémě), islámském svatém městě Palestiny, které je v současné době pod okupací sionistů”, dodává IRIB.
Podle íránského seriálu se Mahdí objeví na zemi s Ježíšem: “Čteme v knize Tazkarat ol-Olia, ‘Mahdí přijde s Ježíšem, synem Marie, který ho bude doprovázet’. … Imám Mahdí bude vůdcem a prorok Ježíž bude jeho poručíkem v boji proti útisku a za zavedení spravedlnosti na světě. Ježíš sám přinesl zprávy o příchodu posledního božího proroka a uvidí, jak se Mohamedovy myšlenky naplní v čase Mahdího”.

Poselství k mekkánské pouti od nejvyššího vůdce Chameneího je zde.

Válka je na spadnutí... alespoň podle íránského tisku:

Íránské noviny Keyhán a Resalát vyzvaly muslimy celého světa, aby se připravili na 'velkou válku' k zničení Izraele. Noviny publikovaly editoriály, přeložené z perštiny překladatelskou službou organizace MEMRI (Middle East Media Research Institute), k příležitosti dne 'Quds' (Jeruzaléma) 20. října, co je íránský 'svátek', za "osvobození" Jeruzaléma a válku proti Izraeli.
"Hizballáh zničil nejméně polovinu Izraele v libanonské válce... Jsme na půlcestě (k jeho zničení)," hlásal editoriál v konzervativních novinách Keyhan. "Bylo dokázáno, že pomocít ofenzivní operace, která nemusí odpovídat Izraelským operacím, je možné zneškodnit sionistické loďstvo," říká článek.

'Velká válka není daleko'

Pokračoval: "Jenom v jedné 33-denní válce bylo zničeno více než 50 % Izraele, a naděje zastánců přežití režimu byla zlomena, je pravděpodobné, že v další bitvě padne i jeho druhá polovina."
"Toho dne... Jordánsko nebude schopno zabránit jordánským islamistům v operacích podél dlouhé jordánsko-palestinské hranice, a miliony egyptských islamistů nenechají v klidu sinajsko-izraelskou hranici, a syrské Golanské Výšiny nezůstanou (pouhým) divákem bitvy. Ten den není daleko."

Noviny Resalat také rozezvučely válečné bubny editoriálem s názvem "Přípravy na Velkou Válku."
"Před námi je velká válka, (a vypukne) možná zítra, nebo za několik dnů, nebo za pár měsíců, nebo i za pár let... Izrael musí padnout," řekly.
Dodaly: "Poprvé za 60 let jeho hanebného života, sionistický režim - miláček Západu na Blízkém Východě - ochutnal chuť porážky a občané tohto režimu se zatřásli pod hrozbou raket Hizballáhu… Národ muslimů se musí připravit na velkou válku, aby úplně vymazal sionistický režim a odstranil tento "nádor". Jako řekl Imám (Ajatolláh) Chomejní: 'Izrael musí padnout.'"

Je úplně k smíchu jak íránská média lžou. 50% Izraele určitě nebylo zničeno, a ani 50% Libanonu, jak se to Hizbalandu některým médiím povedlo namluvit. Tyto plátky, hlavně Keyhán lidem předkládají bohapusté goebbelsovské lži, jako například, že 2 unešení izraelští vojáci byli špióni zadrženi na Libanonském území, nebo že bombové atentáty v Iráku provádějí Britové...

Íránské sebevražedné komando

Gen. Jahjá Safáví přiznal v interview pro arabsky vysílající íránský kanál Al-Alam, že elitní Revoluční Gardy vycvičily jednotku složenou z několika tisíců dobrovolníků, kteří jsou ochotni se obětovat v případě pozemní invaze do Íránu. Měly by se vrhat s připevněnou náloží mezi tanky a jsou vycvičeni na přechod minovým polem...
to není poprvé, co by se minová pole čistila lidskými odpalovači: ve válce Iráku proti Íránu 1980-88 Chomejní takto poslal na smrt tisíce nezletilých chlapců, kteří měli svými těly vyčistit minová pole. Každému na krk pověsili malý plastový klíček, který jim měl odemknout bránu od ráje...

Vzrušující mučednictví...

Velice zajímavá výpověď (český překlad) bývalého člena egyptské teroristické skupiny Al-Gama’a al-Islamiyya o tom, proč se islamisté hlásí na sebevražesné operace.
...
“Úmyslná a odhodlaná expanze militantního islámu a jeho snahy o triumf nejen v islámském světě, ale také v Evropě a v severní Americe. Čistá ideologie. Muslimští teroristé nezabíjí a nevraždí kvůli tomu, co se jim děje, ale kvůli tomu, v co věří”. …
...
“Přestaňte se ptát, co jste udělali špatně. Přestaňte! Vraždí vás jako ovce a vy se stále díváte sami do sebe. Kritizujete svojí historii, své instituce, své cirkve. Proč si nedokážete uvědomit, že to nemá nic společného s tím, co jste udělali, ale je to o tom, co oni chtějí?”

Profil jednoho z nejradikálnějších kleriků v Íránu

... možná budoucího nejvyššího vůdce... kdoví...
Ano, řeč je o Ajatolláhu Mesbah Yazdím a tímto malým náhledem pod jeho turban chci přiblížit názory a ideologii člověka, který tuto zemi možná za několik měsíců nebo let bude řídit (jestli se toho všichni dožijeme) a momentálně je poradcem a duchovním vůdcem prezidenta Ahmadíndžiháda, takže tuto ubohou zemi už jistým způsobem ovlivňuje.
Ajatolláh Muhammad Taqi Mesbah Yazdi, řečený "Krokodýl" (temsáh, podle jedné karikatury novináře Nikahanga Kowsara, na které krokodýl škrtí novináře ocasem), je 72 letý klerik a vedoucí prestižního náboženského semináře ve svatém městě Qom. Ani nemusím vysvětlovat, že tuto přezdívku dostal kvůli svým ultraradikálním názorům. Mezi reformisty mu říkali "teoretik násilí". Proč? Tak na ilustraci několi výroků (jsou z článků, které celkem stojí za to přečíst):
"Jestli někdo urazí svátosti Islámu, Islám povoluje prolít jeho krev a není k tomu potřeba žádných soudů"
"Jestli někdo předstoupí s novou interpretací Islámu, zacpěte mu hubu"
"Jestli se věci vymknou spod kontroly vlády a Islám je ohrožen, není jiné cesty než použít násilí." (řekl po brutálním zákroku policie na studentských kolejích v r. 1999 poté co studenti protestovali proti omezení svobody tisku)
"Jestli obrana muslimů a muslimské komunity závisí jenom na mučednických operacích (sebevražedných útocích), je to nejenom povoleno, je to povinností."
(na téma útoků sebevražedních teroristů na izraelské civilisty)
Mesbah Yazdi je také zástancem tvrdého postoje ve věci nukleární krize. Loni chválil íránské vyjednavače za to, že "přinutili protivníky islámské republiky stáhnout se z jejich pozic". Jeho žáci (třeba Mohsen Garavian) také schvalují použití nukleárních zbraní proti nepřátelům islámu.
V domácí politice zastává stranu železné ruky, trestů smrti a veřejného bičování za jakoukoli neposlušnost vůči režimu (jakákoliv kritika režimu je podle něj kritika islámu a Boha, takže si zasluhuje tvrdý trest). Byl obviněn z toho, že žehnal vyslancům, kteří měli za úkol zavraždit opoziční aktivisty v zahraničí v 90. letech.
Někteří jeho žáci zastávají ještě extrémnější názory (jestli je to ještě vůbec možné), například něco ve smyslu ´jakékoliv individuální myšlení znamená vzepření se boží vůli´ (bohužel se mi nepovedlo najít doslovní citát, budu to ještě zkoušet).
A ještě na závěr, tento milý, tolerantní a mírumilovný člověk je (společně s prezidentem) jedním z hlavních členů apokalyptické šíitské sekty Hodžatie (Hojjatieh), o které už padlo několik zmínek na těchto stránkách. Je to sekta, která věří v druhý příchod transcendentálního 12. imáma Mahdího, který by měl nastat v rámci několika let, a který by měl znamenat vítěznou bitvu islámu nad nevěřícími v otřesné a krvavé válce...

Kdo tomu ještě pořád nevěří?

Už po několikáté Ahmadínežád vyslovil omluvu sebevražedných útočníků. Celý text zprávy v češtině zde. Zde je video s překladem ze staršího Ahmadínežádova projevu v íránské televizi, ve kterém označil sebevražedné "mučednictví" za nejvyšši formu umění. Naštěstí s ním nesouhlasí všichni Íránci, je to méně než 10 %...

Velice jednoduché vysvětlení chování íránské "diplomacie"

Někdo si už možná položil celkem zajímavou otázku: "Proč s íránskou vládou není možné jednat diplomaticky? Proč Írán ignoruje jakékoliv rezoluce OSN nebo výzvy jiných zemí?"
Na tuhletu otázku světu poskytl velice jednoduchou odpověď Ajatolláh Ali Akbar Meshkini (Meškíní):
"Mezi všemi vládami světa, jedinou legitimní vládou podpořenou Všemohoucím (Bohem) je vláda Íránské islámské republiky. Islámská republika je prodlouženou (rukou) Boha, její vůdce je určen Bohem, jeho Revoluční Gardy jsou Boží armádou a všichni obyvatelé jsou členy "Strany Boha" (ano, překlad tohoto výrazu je Hezbollah)" Podle něj jediným "světlým místem" na zemi je Írán (co je 1% zeměkoule). Zbytek lidství žije v "naprosté temnotě", pod režimy, které jsou "utiskující a tyranské".
Vážení občané, věděli jste o tom, že žijete pod nelegitimní, utiskující a tyranskou vládou???
Někdo by si mohl myslet, že je to jenom rétorika pro kleriky a domácí publikum... ale nechová se podle těchto myšlenek íránská diplomacie pořád? Co z toho vyplyne? "Logickým důsledkem" bude, že jakákoliv dohoda nebo smlouva (včetně třeba Smlouvy o nešíření jaderních zbraní), podepsaná s některou z těchto "nelegitimních" vlád nebo organizací tvořených těmito "uzurpátorskými" vládami bude Íránem automaticky považována za neplatnou. (viz i vyhlášení: "jakákoliv smlouva se sionistickým režimem je neplatná a proto nezávazná").
Celá analýza v článku Amira Taheriho.

Objeven džihádistický manuál Hizballáhu made in Iran

Tak tuhletu krásnou knížečku s nic moc neříkajícím názvem "Al-Jihad" si bojovníci Hizballáhu četli před spaním. (pardon, byl tam nedopatrenim odkaz na jiny clanek)
Několik její výtisků bylo objeveno u bojovníků hnutí. Byla vydána "kulturním centrem Imáma Chomejního" v Harat Hreik, jižní části Bejrútu (rok vydání je 2004) a představuje džihádistické učení současného vůdce Íránu (jak jinak), ajatolláha Alího Chameneího. Zabývá se výkladem konceptu džihádu a šahády, tedy svaté války a mučednictví za Alláha.
Manuál byl možná napsán původně pro Revoluční Gardy (Sepah-e Passdaran-e Enghelab-e Eslami, několik stovek jejich členů bylo rozmístěno přímo v Libanonu ve velení Hizballáhu a členové hnutí byli vycvičeni v táborech Gard v Íránu)
Další zajímavé detaily: koncept Jihad Al-Binaa´ - džihád budování, tzn. vytvoření civilní a vojenské infrastruktury na posílení země nebo organizace... vytvoření tak velké a propojené struktury typu "stát ve státě" se Íránu povedlo jenom v Libanonu (od doby, když začátkem 80. let Írán začal zakládat hnutí v různých zemích na export islámské revoluce) ... kdyby byl Hizballáh odzbrojen nebo by přestal bojovat proti Izraeli, bylo by to chápáno jako vzdání se náboženského principu džihádu (jestli bychom se chtěli přidržovat striktního výkladu - odpadlicví). Džihád není chápán jenom jako prostředek ale jako cíl v centru ideologie a je oficiální strategií íránské vlády.

Džannátí: Muslimské země, vyzbrojte Hizballáh!

Al-jazeera (neboli džihád v přímém přenosu): jeden z nejváženějších duchovních a věrný přívrženec Chameneího a Ahmadínežáda, Ajatolláh Ahmad Jannati (Džannátí) vyzval muslimské země aby poskytly veškerou pomoc Hizballáhu, tedy zbraně, léky a jídlo. (Takže už Hizballáhstánu předtím ohlasovaná "čistě morální" pomoc od Íránu už nestačí?)

Ahmadínežád: "Sebevražedné "mučednictví" je nejvyšší formou umění"

... a má přispět ke světovému vítězství Islámu.
Náhodou se mi povedlo najít videoklip z vysílání 1. kanálu íránské televize. Je to projev prezidenta Ahmadínežáda, který odvysílali přesně před rokem (25. 7.2005), kdy byl zvolen. (anglické titulky)

Přepis:
"Chceme umění, které by bylo průbojné/útočné. Průbojné umění velebí a brání ušlechtilé principy a napádá principy, které jsou zkažené, vulgární, bezbožné a nelidské. Umění dosahuje dokonalosti, když zpodobuje nejlepší život a nejlepší smrt. A ostatně, umění vám říká, jak žít. To je podstatou umění. Existuje umění, které je krásnější, božštější a věčnější než umění mučednictví? Národ, který zná mučednictví, nezná podrobení. Ti, kteří chtějí podkopat tento princip, podkopávají základy naší nezávislosti a národní bezpečnosti. Podkopávají základy naší věčnosti... Odkaz (Islámské) Revoluce je globální a není omezený na zvláštní místo nebo čas. Je to humánní odkaz a bude dál postupovat... Nepochybujte... jestli je to vůle Alláhova, Islám dobyje... co? Dobyje všechny vrcholky hor světa."
Ale tohleto už není oprávněná obrana proti "kolonialistickým mocnostem západu, které chtějí uloupit nerostné bohatství". Tohleto je další kolonializmus, islámský.
Korán 9:29 - Bojujte proti těm, kdo nevěří v Boha a v poslední den a nezakazují to, co Bůh a jeho posel zakázal a kteří nepřijmou náboženství pravdz z těch, kterým bylo dáno Písmo, dokud nezaplatí daň (džizju) z vlastní vůle a jsou podrobeni.
Tady nejde o obranu a následné vyrovnání a mír. Tady jde o porážku "lidu Písma" (židů a křesťanů) a šíření islámu... válkou samozřejmě, islám nezná misionáře...

Že tento "hluboce humánní" odkaz sebevražedních atentátníků našel své příznivce,
svědčí fakt, že "mimovládní organizace", jako Ústředí pro památku mučedníků mezinárodního Islámského hnutí sesbírali asi 50, 000 členů, (střízlivější údaje mluví o 25, 000), kteří se přihlásili, aby provedli sebevražedné útoky proti Izraeli, koaličním silám v Iráku a Afghánistánu a Británii kvůli ochraně spisovatele Salmana Rushdieho. V poslední době své cíle rozšířili na Evropskou Unii a USA. Mluvčí organizace Mohamed Ali Samadi:
"Každý Izraelec, voják nebo civilista se nemůže cítit v bezpečí, kdekoliv se on nebo ona nachází."
"Máme bratry, kteří jsou připraveni obětovat svůj život za vítězství Islámu ve Velké Británii, Francii, Belgii, Španělsku, Itálii, Nizozemí a také ve Spojených Státech."
"Fatwa od některého z vedoucích duchovních by ty šílence zastavila," řekl nejmenovaný analytik a reformista. (jenomže tu fatwu nikdo nevysloví, není to v jejich zájmu ovšem... zakázat džihád a násilné šíření islámu odporuje samotnému islámu a ten duchovní by byl možná i odsouzen za odpadlictví).
"Zjistili jsme, že chtějí udělat pokračování brakového filmu 'Submission' " ("podřízenost", od nizozemského režiséra Thea Van Gogha, který byl zabit v r. 2004 islámským militantem marockého původu. Film ukazoval útlak žen v některých islámských kulturách.)
Francie by se měla stát terčem útoků, "za velkou urážku Islámu poté co zakázala mladým dívkám chodit do školy v hidžábu (šátku)."
Itálie se dostala na seznam po udělení politického azyku Afghánci, který riskoval trest smrti, protože se obrátil z islámu na křesťanství.
"Dát politický azyl idiotovi, který se vzepřel Islámu je velice vážná urážka, která nemůže být přehlédnuta," řekl Samadi. "Postaráme se o to, aby Italové zaplatili za tuto urážku."
Organizace je podpořována hlavními členy náboženské elity a členy parlamentu:
Ajatolláhové ze "svatého" města Ghom, členové hnutí Abadgaran, hlavní vládní strany Mahmúda Ahmadínežáda, jejich setkání se účastňují duchovní jako Heidar Mosalahi, který zastupuje v ozbrojených silách vůdce Chameneího, Ajatolláh Hossein Núrí Hamedání, Ajatolláh Mohamed Mohammadi Golpajegání, šéf Chameneího tajemnické kanceláře, členové parlamentu Mehdi Kúčekzade, Marzie Dabbagh, Fatemeh Alia, Ešrat Šajegh a Mohamed Hossein Rahimian.
Muž, který je údajně strategickým velitelem je Hassan Abbásí, profesor na Univerzitě Imáma Hosseina v Teheránu a poradce prezidenta Ahmadínežáda.

"Naše mládež, která je připravena na mučednictví bude účinnější při úderu na nepřítele než jakýkoliv raketový systém."

Mluvčí organizace Samadi ve čtvrtek oznámil, že 27 členů skupina vyslala do Libanonu, aby provedli operace proti Izraeli. Do Libanonu se dostanou přes Sýrii.

Na obrázku je přihláška do divize "milovníků mučednictví" , kterou pravidelně uveřejňuje radikální týdeník Parto Sochan. Jen tak pro zajímavost, emblém (se zeměkoulí v pozadí!) je s malými obměnami stejný jako emblém Revolučních Gard a libanonského Hizballáhu. Pod tím samopalem je stylizované slovo "Alláh".

Podle dalších zpráv 26. 7. odjelo z Teheránu dalších asi 60 Íránských islamistů do Libanonu autobusem přes Turecko. Česky na isláminfo.

Proč vlastně Írán chce zničit Izrael?

Možná vás už napadlo přemýšlet, proč Ahmadínežád tak divoce útočí právě na Izrael, na stát se kterým nemá společné hranice a ani vážný politický spor v dějinách...

Tyto dva státy a kultury nikdy neměly vážnější spory. Dobré vztahy pocházejí už z dob Kýra Velikého, který Židy sice porazil, ale propustil je v r. 539 př. n.l. Po založení Izraele byly vztahy s Íránem velice úzké, dokonce společně pracovali i na vývoji raket. Takže zničení Izraele je z politického hlediska neopodstatněnou agresí ze strany Íránu. Říkám z politického. Ale jestli mluvím o Íránu, nemůžu mluvit o politice a vynechat náboženství.. jak víme, Izrael je "trnem" v oku všem Arabům v okolí na stovky kilometrů. V Izraeli žijí Židé, semité, v podstatě příbuzní Arabů. Jejich náboženství, tedy judaismus a islám, vycházejí od Abraháma, takže mají společné kořeny, jestli to chtějí přiznat nebo ne (a dál se budou mezi sebou vraždit). V Íránu žijí Peršané, indoevropané, národ pro Židy teoreticky přátelský, ale to je teď asi vedlejší. Důležitější asi je, že jejich vláda je muslimská a to ultaradikální. Takže tady začíná převažovat asi náboženská motivace útoku... jiný důvod vážně nemá smysl. Íránská vláda, jak víme, podpořuje Hamas (přiznala jenom 50 milionů dolarů, ale určitě jim poslala víc... reakci obyvatel na to jsme mohli slyšet během demonstrací 1. května: "Nechte být Palestínu, myslete nejdříve na nás." běžní Íránci necítí nepřátelství k Izraeli, ale ani žádné hluboké sympatie a soudržnost s Palestinci. Jsou to Arabové, tedy potomci těch, kteří dobyli Persii a jejich osud je jim v podstatě lhostejný, i odhlédnouc od teroristické podstaty Hamasu). Írán podpořuje také Hizballáh a Islámský Džihád a jiné "velice přátelské a mírumilovné" organizace. Tím, že je Írán financuje a zbrojí, si je zavazuje a staví tím něco jako "vysunutý obléhací val" kolem Izraele. Tedy v podstatě další fáze přípravy na boj.
Jestli se tedy Írán snaží o něco jako "pseudopanarabismus", sjednocení Arabů pod velením Íránu proti Izraeli a přítomnosti cizích sil na Blízkém východě, tak je to dosti nereální úkol. Arabové si Peršany neváží (slovo "ajam", kterým je často označovali , značí něco jako "němý, nevzdělaný, kdo nemluví arabsky, cizinec", něco jako "barbar" v řečtině) . Běžní Peršané Araby také nemají v lásce... jsou a zůstanou to pro ně ti dobyvatelé, kteří se pokusili zničit původní perskou kulturu a jazyk. Naštěstí se jim to nepovedlo. 1400 let otroctví ale udělalo své a je nereální očekávat od hrdých Peršanů aby se spojili s jejich odvěkým nepřítelem. Takže protiizraelská argumentace má smysl jenom v duchu "pan-islamismu" (v duchu posledních proslovů Ahmadínežáda v Indonésii, 10.5.) A někteří Arabové už vycítili možné nebezpečí expanze Íránského režimu a začali tlačit na Írán, aby urovnal krizi kolem účelu jaderního programu a spolupracoval v zájmu zachování relativní politicko-ekonomické stability.
No, když už u toho jádra musím zůstat, tak pojďme k jádru věci:

1. Izrael má jaderní zbraně... z jeho problematcké pozice jsou nekonvenční zbraně bohužel věcí přežití...
2. Írán se o ně snaží (nikdo mne nepřesvědčí o opaku, vím o čem mluvím), jestli je už náhodou nemá, co bohužel asi brzy uvidíme. A Izraeli to samozřejmě vadí (je územně malý a zranitelný) a Írán mu otevřeně vyhrožuje.
3. V programu a v nejhlbší podstatě Íránské Islámské Republiky je zakódována snaha o šíření islámské revoluce a nastolení světovlády islámu. Nežertuji. Je to její raison d'être. Potvrzují to i narážky v příhovorech k armádě a IRGC - Revolučních gard (post tady níž při příležitosti dne armády). A kdo by mohl Íránu v tomto exportu islámského režimu zabránit? Prozápadní uspořádání Blízkého východu, tedy i v Iráku (ostatní sousedé Íránu tím už víceméně prošli), urovnání mezi Arabským světem a Izraelem (reální?), samotná přítomnost Izraele, ostrůvka Západu na Blízkém Východě... a Spojené státy. Tichý appeasement Evropy, Ruska a Číny si Írán může i koupit výměnou za ropní kontrakty.
4. Ahmadínežád sám sebe považuje za vyvoleného, který má připravit druhý příchod Mehdího, co je poslední, 12. šíitský svatý, něco jako mesiáš. V pruběhu 7 let by měl nastolit vítězství islámu na světě. Jeho příchod by měla uspíšit eskalace utrpení, smrti, bídy a katastrof, co se celkem hezky hodí na scénář (jaderní) války. (nepokládejte mě za blázna, já tomu nevěřím, ale ON ANO!)

A co z toho vyplývá? Írán schválně provokuje Izrael a Spojené Státy: státy s jaderním arzenálem, politicky a nábožensky nekompatibilní elementy s íránskou vládou, jejichž přítomnost na BV je nežádoucí. Tohleto všechno úplně postačuje jako důvod na jejich zničení. Jestli i Írán má, nebo vyvíjí jaderné zbraně, to je možná teď i vedlejší, jisté je, že se mu povedlo vyvolat podezření, že je vyvíjí. Takže provokuje, aby ho napadli a aby měl záminku na protiútok? Nechce zaútočit jako první, ale prý připravuje strašnou odvětu, o které postupně pouští zprávy?

Ale proč vlastně chce válku?

Odhlédnouc od apokalyptických vizí prezidenta potenciální "jaderné velmoci", a celosvětového džihádu, který by chtěl rozpoutat, z hlediska domácí politiky je to taktika asi podle schématu .. "zloděj křičí chyťte zlodějě". Nelegitimní režim, který nemá podporu obyvatel a stojí na prahu krize si vymyslí vnějšího fiktivního nepřítele, aby na něj mohl zvalit vinu za důsledky své vlastní neschopnosti a selhání... a aby se ten vnější fiktivní nepřítel stal reálním, tak ho prostě musí vyprovokovat. Kdyby nebylo Ahmadínedžáda a jeho touhy po jádru a zničení Izraele, nějaký Írán mu může být ukraden, má už dost problémů se sousedy a dokazováním své téměř 2000 let staré (podle mě už promlčené) legitimity. Amerika akceptovala Íránský režim 27 let, Carter dokonce blahopřál Chomejnímu a nic nepodnikl ani když byla ambasáda v Teheránu úplně bezdůvodně napadena a byli tam zadržováni rukojmí po 444 dnů. Pak Amerika ovšem podpořila Irák (a Saddáma) ve válce proti Íránu (1980-88) co jí Íránci vyčítají. Jestli bychom chtěli jít ještě víc do minulosti, dalším důvodem pro nepřátelství vůči Americe je její podíl na Šáhově režimu, před revolucí. Dějiny jsou velice zapeklité a Amerika také nemá čistý štít... Já si ale myslím, že zkoušet za každou cenu najít a potrestat prvního vinníka nemusí být vždy konstruktivní, dějiny se sice nezapomínají, ale měli bychom se posunout dál a hledět hlavně na přítomnost a řešit aktuální situaci. Nemůžeme třeba chtít vyvraždit Italy za dobyvačnost Římanů nebo zločiny katolické církve nebo Španěle za to, co napáchali conquistadoři v Latinské Americe.

Takže teoreticky, kdyby íránská vláda neprovokovala, všichni ji nechají být, ať si dál vězní, mučí, popravuje a zdírá své vlastní obyvatele. Doufám, že tím, že na sebe konečně přitáhla pozornost světa, si konečně vykope svůj vlastní hrob...

54 mladých lidí zbičováno

Iran Focus, Teherán, 5. května - 54 mladých lidí bylo zbičováno v kancelářích Ministerstva Spravedlnosti ve městě Babol, provincie Mazandaran, poté co byli zadrženi "mravnostní policií" v nočních hodinách v parku na předměstí Babolu. A za co byli vlastně potrestáni? Za drogy? Alkohol? Prostituci? Ne, jenom za to, že tam byli kluci a holky společně. V Islámské republice jsou večírky a slavnosti smíšeného pohlaví zakázány. I na svadbě se ženy baví v jedné místnosti a muži v druhé. Tisíce mladých kluků a holek bylo zadrženo v loňském roce za účast na večírcích v přítomnosti druhého pohlaví. Někteří byli bičováni i veřejně.
V Íránu jesli si vyjdete na ulici s přítelkyní osamotě riskujete s velkou pravděpodobností, že se vás policisti budou vyptávat na váš rodinný stav. Ji můžou klidně obvinit z prostituce, jestli mají blbou náladu nebo se jim nelíbí její šátek. Na držení za ruce, objetí nebo polibky rovnou zapomeňtě!

Jo, jenom tak na okraj, jestli dívka zabije útočníka, který se ji pokusil znásilnit, je odsuzena k smrti za vraždu. To je i případ Nazanin, dívenky, které bylo 17 když ji a její 16 letou sestřenici napadli v parku 3 muži a snažili se je znásilnit. Nazanin bránila svou sestřenici a nožíkem smrtelně zranila jednoho z útočníků. Když dovršila 18 let, soud potvrdil její rozsudek - smrt oběšením. Rozběhla se petice za její záchranu, takže s mezinárodním tlakem se ji možná povede
zachránit. Tady je link:

http://www.petitiononline.com/Nazanin/petition-sign.html


http://www.iranfocus.com/modules/news/article.php?storyid=7058

Jak vidím řešení íránské otázky?

Mnozí se mě ptají, jak vlastně vidím řešení íránské otázky.. jo, odpověď je víc než složitá a zatím v sobě nevidím jasnovidecké sklony, takže můžu předestřít jenom hypotézy...

Ekonomické analýzy ukazují, že nejenom íránská vláda, ale i ekonomika je na pokraji hluboké krize. Inflace, stagnující trh, těžce vyčíslitelná nezaměstnanost (racionální odhady se pohybují kolem 15%, relita může být horší, poněvadž mnozí pracují jenom krátkodobě nebo sezónně na "brigádnické" smlouvy, 53% zaměstaných má jenom smlovy na dobu určitou), neefektivní školství, korupce, pořád se zvětšující třídní rozdíly, krachující fabriky a peníze "investovány" do oblastí, které neprofitují ani haléř, právě naopak, vyžadují si další investice na údržbu (třeba zbrojení)... bohužel (nebo v tomto případě naštěstí) se ekonomika státu nemůže stavět jenom na penězích z prodeje paliv a energie (ropy nebo nukleární energie, jak to proklamuje Ahmadinedžád). Vede to k fenomenu "dutch disease"(inflace, krach domácí produkce atd.), který se ostatně projevil i v posledních letech vlády Šáha (je velice velice zajímavé sledovat politicko-ekonomický diletantismus Ahmadínedžádovy vlády, dělá přesně ty samé chyby!!! To bude asi tím že na všechny posty obsadil Revoluční gardisty, kteří nerozumí ničemu jinému než zbraním a fanatismu). Jestli dalším bodem v programu proti Íránu budou sankce, ty jenom urychlí ekonomickou krizi a já doufám, že to konečně vyžene všechny lidi do ulic. Nejhorší bude překonat tlak propagandy (která zvaluje i bídu, kterou způsobila vláda na intriky západních imperialistů). Přestože režim bez podpory lidu by měl být podle přirozených pravidel odsouzen k zániku, problémem v boji za zvrhnutí vlády jsou kromě ohlupující propagandy a důkladného omezení přístupu k informacím ještě tajné služby a velice dobře organizované vládní bezpečnostní jednotky, zfanatizovány a vycvičeny pro boj s pouličními povstáními (jenom příslušníků ultrafanatických Bassidži jsou 2 miliony, a Revoluční Gardy kromě ručních zbraní disponují regulerní vojenskou technikou jako rakety a tanky a pod., které by pravděpodobně neváhaly použít v případě potřeby), takže jedinou možností pro boj s nima je zmocnit se jejich zbraní a použít je v boji proti nim. A oni se tak lehce nevzdají, ví, že by je čekalo lynčování za zločiny, které napáchali... pak už jedině budiž jim Alláh milostivý...
Peršané se musí pořádně naštvat a ukázat co v nich je... každým dnem roste počet zoufalců, kteří už nemají co stratit, nespokojenost roste mezi mladými, kteří nejenom nemají práci, ale leze jim na nervy i pořád se stupňující omezování osobní svobody a samostatného myšlení.
Jak do toho zasáhnou sankce zvenčí je pro mě zatím těžce odhadnutelné...
Jak by karty zamíchal vojenský útok? Jaké důsledky můžou nastat?

1. Je to pořád agrese, klasifikujme ji jakkoliv. Oběti na civilním obyvatelství jsou pravděpodobné a vláda ho bude klasifikovat jako "NEPODMÍNĚNOU AGRESI ZÁPADU" (většina lidí neví co činy a výroky vlády vyvolávají v zahraničí) a bude burcovat lidi na obranu jejich vlasti, co je apel, na který se stěží dá odpovědět negativně.. nebo budou lidi prostě zverbováni násilím, čím domácí odboj může přijít o cenné síly nebo naopak, obyčejní lidé by se mohli dostat ke zbraním a pak je použít proti svým velitelům. Všeobecný chaos by mohl být zneužit na bezuzdné řádění a nemilosrdnou likvidaci opozice a jakéhokoliv povstání už v zárodku, nebo naopak, může to povstání i prospět, ale to už závisí od okolností. Už se stalo že jakékoliv analýzy zklamaly a staly se nepředvídatelné věci.

2. Rozpoutají se odvětné teroristické útoky tajných složek a spojenců íránské vlády v zahraničí (Irák, Blízký Východ - Sýrie, Libanon, Amerika, Evropa....) co může vyvolat ještě tvrdší a nelítostnější zásahy v Íránu a z jednoho "neškodného" bombardování nukleárních kapacit (typu Osirak 1981) se může vyvinout i dlouhá a ničivá válka (i v závislosti od typu nasazených zbraní, které asi nezůstanou u konvenčních).

Politikové, kteří teď rozhodují takřka o osudu asi 70 milionů lidí by si měli moc dobře rozmyslet co podniknou, měli by myslet hlavně na ně, a uvědomit si, že oni i íránský lid musí bojovat proti společnému nepřáteli, vládě fanatického ultraradikálního islamofašistického kléru a prezidenta s eschatologickými vizemi, lidí se kterými není možné jednat diplomatickou cestou. Jediným řešením je odstranění Íránské Islámské Republiky a vlády kléru a vytvoření sekulární republiky s vládou sestavenou na základě svobodných voleb, pokud možno bez diktátu jiných mocností (i když o absenci machinací ze zahraničí se nám může jenom zdát... Írán je příliš strategickou zemí).

Vím, že obyvatelé a jejich osud pramálo zajímá politiky, ale jsou to právě oni co můžou jednou a provždy vyřešit íránskou otázku, i proto, že jsou její nedílnou součástí a pilířem jejího řešení.

AKTUALIZACE

Ideální řešení íránské krize, které by nepoškodilo obyvatele ani zemi, naopak, dospělo by k nutné politické změně v Íránu navrhl Hossein Bagher Zadeh, bojovník za lidská práva, ve svém článku na iranian.com. Šlo by o proces před mezinárodním soudem v zájmu odsouzení čelních politických představitelů za zločiny proti lidskosti, které napáchali. Dokázat je by neměl být problém, protože existují desítky svědků. Například němečtí vyšetřovatelé zjistili, že objednaná vražda 4 kurdských disidentů v berlínské restauraci Mykonos v r. 1992 byla vykonána na pokyn "vyšších kruhů íránské vlády", Přímou účast ministra rozvědky Mohseního Edžehího ve vraždách disidentů dokázal slavný novinář Akbar Gandží, který si za to odseděl 6 let v politické věznici Evin v Teheránu. Ministr vnitra Púr-Mohhammadí je zapleten do stovek politických poprav v r. 1988. Ani obvinění za činy Ahmadínedžáda v Revolučních Gardách nebudou smyšleny.. bez větru se ani lístek nepohne. A to je jenom špička ledovce.

Proč jenom ti politikové neposlouchají volání lidu po spravedlivém trestu pro samozvaný a nelegitimní režim a snižují se k tomu aby jednali v rukavičkách s obyčejními zločinci?

Rafsandžání, Chameneí a stovky dalších patří před soud jako všichni zločinci, kteří vraždí ve jménu jakékoliv ideologie. Írán volá po svém vlastním "norimberském procesu"!

článek v angličtině:
http://www.iranian.com/HosseinBagherzadeh/2006/April/SC/index.html

Na stránce holycrime.com jsou zveřejněna jména zločinců z íránské vlády:

http://www.holycrime.com/Criminals7.asp
Jestli kliknete na "Next", objeví se fotografie, ty jsou i v ostatních částech stránky.
Pozor, jenom pro silné žaludky.

Tady je stručný přehled opozice a její situace:
http://regimechangeiran.blogspot.com/2006/05/undoing-ayatollahs.html