Tak, festival íránských filmů máme úspěšně za sebou. Jeho hlavní snímek navíc včera získal Zlatý Globus jako nejlepší zahraniční film (na fotografii režisér Asghar Farhádí a jeden z hlavních představitelů, Pejmán Moaadí v roli Nádera). Jinak pokud se nepletu, snímek půjde do regulérní distribuce do českých kin, takže kdo jste to nestihli, nebo nebydlíte v Praze, možná ho odchytíte jinde. Na konečné podobě festivalu se akorát podepsalo pár kompromisů, které museli pořadatelé udělat, protože museli občas balansovat na hranici legality. Myslím tím tedy legalitu z íránského pohledu. Snímky musely být schváleny íránskými úřady, aby se sem vůbec dostaly s pomocí íránského velvyslanectví a celkově se festival snažil politice vyhnout, takže se diváci třeba nedozvěděli, že zrovna v těchto dnech, kdy íránského filmu sklízí úspěch u nás i ve světě, íránské ministerstvo kultury a islámské výchovy zavřelo Íránský dům filmu, nezávislé a vlivné centrum pro filmovou tvorbu v zemi. Režiséří Džafar Panáhí je pořád ve vězení a země mimo jiné rovněž podniká další kroky směrující k odřezání íránského internetu od zbytku světa.
Bohužel. Kdyby všechna tato omezení neplatila, mohli bychom u nás vidět ještě lepší výběr a dostat více informací. Nyní je nutno umět číst mezi řádky a filmy jako Café Tranzit, Mahí a Heirán, dokument Teherán 021, nebo i rozchod Nádera a Simín toho prozradí o společnosti právě dost. Stejně je to chvályhodný počin a už se připravuje druhý ročník.
Mezitím se v Íránu staly i další věci. Byl zabit další jaderný fyzik. Když nastupoval do auta, vybuchla bomba, která ho usmrtila a zranila jeho kolegu. Je to zas jeden z případů, o kterých nemůžeme vyslovit žádné jasné závěry. Podle íránské verze to byli izraelští agenti, ale kdo to může dokázat? Tak, dejme tomu, že by to mohli být oni, ale s tím, jak paranoidně se íránské struktury chovají v posledních měsících to klidně může být inscenovaný útok, který by mohl mít za cíl a) vyvolat pocit obyvatel, že jsou v obležení a země je pod palbou Izraelců a agentů CIA (k tomu se ještě vrátím) b) omluvit další zbrojení Íránu, zavádění bezpečnostních opatření nejen vůči cizincům, ale i vůči domácím c) v případě nutnosti zadat příčinu k ozbrojené srážce, nebo provokacím v Hormuzském průlivu.
Mladý muž na druhé fotografii nemá takové štěstí, jako ti dva pánové na první fotografii. Paradoxně zatím co Amerika velebí íránské umělce, Írán loví cizince, hlavně Američany. Možná jste již zaslechli jméno Amir Mirzáí Hekmatí. Je to americký občan íránského původu (narozen v USA), který jel do Íránu navštívit své babičky, byl zatčen a ve velmi krátkém a nejasném procesu odsouzen k smrti. Případ komplikuje, že tento osmadvacetiletý mladík předtím pracoval jako tlumočník pro námořnictvo Spojených Států. Takže tento mladík buď skutečně špionem je, nebo je to úplný blázen. Jet do Íránu v této situaci a s tímto životopisem je více než nevhodné. Babičky mohly počkat, nebo se za ním mohly vypravit někam do bezpečné sousední země, jak se s rodinami setkává většina exulantů. Osobně nevěřím, že ho popraví, tedy aspoň doufám, že ho pouze využijí k vyjednávání.
Íránská vláda občany jiných států pouze vymění za tučné výkupné, nebo propuštění Íránce, který někde trčí ve vazbě, jak jsme to již viděli v případě tří amerických turistů, dvou německých novinářů a francouzské učitelky (ta byla vyměněna za propuštění vraha bývalého premiéra Šápúra Bachtiára). Jiný případ jsou Íránci s dvojím občanstvím. Na druhé občanství se neberou žádné ohledy, jak jsme viděli v případě Zahry Kázemí (měla i kanadské občanství a byla umučena ve věznici Evin, protože si fotila rodiny politických vězňů stojící před ní), Zahrá Bahrámí (měla nizozemské občanství a byla popravena údajně za drogy), Saíd Malekpúr (nemá kanadské občanství, jenom trvalý pobyt a byl odsouzen k smrti kvůli softvéru, který byl údajně použit k šíření pornografie) a Hamid Ghassemi-Shall (kanadský občan, odsouzen rovněž za nějaké špionážní aktivity).
Írán, nebo alespoň názory nás, běžných smrtelníků, Íránců i zahraničních analytiků, se nyní zmítají mezi dvěma póly. Je Írán jenom paranoidní a "útoky" a špioni jsou vykonstruované kauzy, nebo je země skutečně pod palbou tajných služeb, které se její postup pokoušejí zpomalit.
Mladý muž na druhé fotografii nemá takové štěstí, jako ti dva pánové na první fotografii. Paradoxně zatím co Amerika velebí íránské umělce, Írán loví cizince, hlavně Američany. Možná jste již zaslechli jméno Amir Mirzáí Hekmatí. Je to americký občan íránského původu (narozen v USA), který jel do Íránu navštívit své babičky, byl zatčen a ve velmi krátkém a nejasném procesu odsouzen k smrti. Případ komplikuje, že tento osmadvacetiletý mladík předtím pracoval jako tlumočník pro námořnictvo Spojených Států. Takže tento mladík buď skutečně špionem je, nebo je to úplný blázen. Jet do Íránu v této situaci a s tímto životopisem je více než nevhodné. Babičky mohly počkat, nebo se za ním mohly vypravit někam do bezpečné sousední země, jak se s rodinami setkává většina exulantů. Osobně nevěřím, že ho popraví, tedy aspoň doufám, že ho pouze využijí k vyjednávání.Íránská vláda občany jiných států pouze vymění za tučné výkupné, nebo propuštění Íránce, který někde trčí ve vazbě, jak jsme to již viděli v případě tří amerických turistů, dvou německých novinářů a francouzské učitelky (ta byla vyměněna za propuštění vraha bývalého premiéra Šápúra Bachtiára). Jiný případ jsou Íránci s dvojím občanstvím. Na druhé občanství se neberou žádné ohledy, jak jsme viděli v případě Zahry Kázemí (měla i kanadské občanství a byla umučena ve věznici Evin, protože si fotila rodiny politických vězňů stojící před ní), Zahrá Bahrámí (měla nizozemské občanství a byla popravena údajně za drogy), Saíd Malekpúr (nemá kanadské občanství, jenom trvalý pobyt a byl odsouzen k smrti kvůli softvéru, který byl údajně použit k šíření pornografie) a Hamid Ghassemi-Shall (kanadský občan, odsouzen rovněž za nějaké špionážní aktivity).
Írán, nebo alespoň názory nás, běžných smrtelníků, Íránců i zahraničních analytiků, se nyní zmítají mezi dvěma póly. Je Írán jenom paranoidní a "útoky" a špioni jsou vykonstruované kauzy, nebo je země skutečně pod palbou tajných služeb, které se její postup pokoušejí zpomalit.
Nyní nám nezbývá než čekat, co v této napjaté situaci vůdci udělají a co bude výsledkem jejich rozhodnutí. Dovedu si celkem živě představit Chámeneího a vedoucí kliku, jež v duchu trhají lístky kopretiny a přemýšlí co s kořistí: popravíme, nepopravíme, popravíme, nepopravíme...
