Vážení a milí, blíží se nám íránské volby (první kolo je již zítra v pátek 14.06) a je možné vše: je možné, že budou probíhat v poklidném duchu bojkotu, také je možné podle posledních zpráv, že se lidé zas pokusí svými hlasi něco dát najevo.
Ve dnech (7.-11. května), kdy se kandidatury uzavíraly, se k volbám přihlásilo úctyhodných 686 kandidátů a kandidátek. Pokud víte něco o íránském politickém systému, tak vám to nemusím dlouho vysvětlovat, nicméně pro úplnost informací: kandidáti musí být schváleni Radou dohližitelů, orgánem s dvanácti členy: 6 z nich má být expertů na islámské právo a 6 právníků s různou specializací. Ti první jsou přímo jmenováni nejvyšším vůdcem a ti druzí jsou jmenováni parlamentem, ale musí je schválit hlava justice, kterého také jmenuje nejvyšší vůdce. Takže to jsou všichni vůdcovi muži. To také vedlo ke krátkému procesu s 99% kandidátů, ze kterých nám po 21.květnu zůstalo 8, po rezignaci Haddáda Adela a Árefa pouze 6. Vyřazení Ahmadínežádova kandidáta Rahíma Mašáího nebylo vůbec překvapivé z důvodu hlubokých rozporů mezi Ahmadínežádovou frakcí a Chámeneím. Mohammad Chátamí, poslední prezident před nástupem Ahmadínežáda z křídla "reformistů", kandidaturu odmítl z důvodu tlaků, které na osobu prezidenta vyvíjí konzervativní křídlo.
Zajímavé polemiky rozpoutala kandidatura muže, který již jednou prezidentem byl: Alí Akbar Hášemí Rafsandžání. Rafsandžání ohlásil svou kandidaturu překvapivě pouze chvíli před koncem uzávěrky a hned poté se napjatě očekávalo, co se bude dít. Různí komentátoři předkládali různé verze: např. vůdce je vlastně s Rafsandžáním domluven, takže jsou veškeré hádky a kritiky mezi nimi pouze divadýlkem. V každém případě ale jeho rychlá diskvalifikace z banálního důvodu "vysokého věku" byla většinou lidí přijata s rozpaky. Rafsandžání byl jedním z otců islámské revoluce vůbec, a Chámeneí mu vlastně vděčí za své teplé místečko (příběh zde byl publikován už dávněji pod názvem "Falešný ajatolláh", nebo nějak tak), úřad prezidenta vykonával dokonce ve dvou volebních obdobích v letech 1989-1997 (jeho následovníkem byl usmívavý Chátamí) a navíc, osoba, která ho diskvalifikovala je nám známý dinosaurus íránské politiky, "nesmrtelný" Ahmad Džannatí, předseda Rady dohližitelů. Vyloučení Rafsandžáního pouze voličům potvrdilo vůdcovu svévoli a celkovou fraškovitost celých voleb. Historka říká, že Rafsandžání přišel za Chámeneím na audienci a chtěl se zeptat, zda mu vůdce jeho kandidaturu schválí. Chámeneího strážci mu však řekli, že je vůdce zaneprázdněn, takže na něj nemá čas.. a Rafsandžání šel podat kandidaturu z trucu.
Bohužel byly všechny ženy automaticky vyloučeny, navzdory tomu, že se výklad tohoto článku ústavy nejeví všem jednoznačný.
Je zajímavé, že dva kandidáti v poslední chvíli odstoupili. Mohammadrezá Áref, funkcionář v Chátamího vládě a profesor na elektrotechnické fakultě Teheránské univerzity a i v USA proslavené univerzity Šaríf, který se objevoval jako nadějný favorit reformistické strany, odstoupil, prý aby se hlasy reformistů netříštily. Jeho volební program obsahoval vytvoření nových pracovních míst a silnou podporu sektoru turismu, snížení inflace, zlepšení diplomatických vztahů se světem a vyřešení jaderného problému. Áref však 11.6. odstoupil a vyslovil podporu kandidátu Rouhánímu. Druhý kandidát, Gholám-Alí Haddád Ádel, byl mluvčím parlamentu, není sice klerikem, ale je silným přívržencem konzervativní linie. Nepostavil se za žádného z kandidátů, ale vyzval lidi k volbě některého z kandidátů konzervativního tábora.
Finálními kandidáty tedy jsou:
Mohammad Bágher Qalíbáf - současný teheránský primátor, veterán z války s Irákem a důležitá figura v Revolučních Gardách a je napojený na policii. Připisuje se mu svolení s násilným potlačením demonstrací v roce 2009 v Teheránu. Kandidoval i v r. 2005. Konzervativec.
Mohammad Gharazí - bývalý ministr naftového průmyslu, pošt a guvernér ropní provincie Chúzestán. Jeho program je spíše ekonomického charakteru, chce bojovat s inflací. Nezávislý.
Saíd Džalilí - bývalý tajemník Nejvyšší národní bezpečnostní rady a náměstek ministra zahraničí, nyní vrchní jaderný vyjednavač, celkově osoba těšící se důvěře Chámeneího. Konzervativec.
Mohsen Rezáí - známe ho i z posledních voleb z roku 2005, kdy rezignoval a 2009, kdy soupeřil s Ahmadínežádem, Músavím a Karrúbím. Je to válečný veterán a bývalý nejvyšší velitel Revolučních Gard. Jeho program je spíše ekonomického charakteru, jak na to nyní hodně lidí slyší, chce zavést reformy v průmyslu a zemědělství. Má pod kontrolou jeden z důležitých mediálních pramenů - Tabnak. Konzervativec.
Alí Akbar Velájatí - bývalý ministr zahraničí. Konzervativec.
Hassan Rouhání - mezi vojáky a politiky jediný duchovní, navzdory tomu má šanci přilákat jistý, zatím neodhadnutelný počet voličů. Podpořili ho reformisté a jejich sympatizanté. Rouhání byl tajemníkem Nejvyšší národní bezpečnostní rady a také jaderný vyjednavač. Rouhání kritizoval některá vládní opatření a strategie, například kritizoval násilné potlačení demonstrací. Z ekonomického hlediska přičítá současnou krizi ani ne tak sankcím, jako špatnému plánování a řízení národní ekonomiky. Ve věci jaderného programu se přiklání k jeho pozastavení, pokud by mělo znamenat uvolnění sankcí a oživení ekonomiky. Jeho heslem je "prozíravost a naděje". Je zajímavé, že ho podpořil i Chámeneího bratr Hádí Chámeneí. Vystupuje jako centristický a umírněný, nicméně i v jeho historii se najdou temné epizody.
Volby v Íránu vždy připomínají náměstí, kde máte vedle sebe pouze stánky s hotdogy. Jedny jsou s kečupem, jiné s hořčicí, nebo se zelím, ale pořád je to pouze párek v rohlíku. Takže pokud párky v rohlíku nejíte, nemusíte ani na náměstí chodit. Případně máte takovej hlad, že si nakonec nějaký ten párek vyberete, a pak zjistíte, že stejně chutná tak, jako ty ostatní.
Zde pro Vás připojuji několik videozáznamů agitačních setkání s Rouháním. Je slyšet, že lidé křičí stejná, nebo podobná hesla, která se nesla během Músavího a Karúbího protestů.
Podle těchto videí je vidět, že kandidatura alespoň jednoho reformisty rozhýbala politickou vřavu a je možné, že přiláká i voliče k urnám. Pokud mohu říci svůj skromný názor: před volbami spousta politických spolků a osobností vyzývalo k bojkotu voleb. Povolit kandidaturu reformistům může být ze strany Chámeneího celkem promyšleným krokem: Ve svém projevu uvedl, že lidé musí hlasovat ani ne kvůli vyslovení důvěry islámské republice, ale zahrál na vlasteneckou notu a řekl, že to mají lidé udělat z lásky k jejich zemi. Pokud lidé budou volit, zachová se tvář establishmentu, t.j. bude moci říci, že lidé pořád jistým způsobem "legitimizují" islámskou republiku. Na druhou stranu, čím více hlasů, tím se lépe s nimi manipuluje. Takže je možné, že si na konec stejně vybere toho, koho sám chce.
A mnozí tipují, že to bude Saíd Džalilí.
Předvolebné dny se kromě jiného nesou v pořád
větším omezování internetu, Google ohlásil, že zaregistroval zvýšené množství pokusů o phishingové útoky na profily Íránců a zaměstnanci BBC Persian, perského vysílání BBC, si stěžují na obtěžování a výslechy jejich rodinných příslušníků v Íránu a došlo k zatčení některých známých aktivistů a spřísnění cenzury médií.
Nyní Vám pustím ještě video, ze kterého se vám asi bude otevírat kudla v kapse, ale je to typický projev, kdy zloděj křičí "chyťte zloděje".. Nejvyšší vůdce, tzv. ajatolláh Alí Chámeneí před zhromážděním žen 11. května pronesl: "Evropské národy jsou divokými národy. Na pohled vypadají uhlazeně, chodí ve vyžehlených šatech, nosí kravaty a jsou navonění, ale uvnitř jsou divocí, mají pořád tu násilnou povahu, která se projevila i v dějinách. S klidem zabijí člověka, chladnokrevně, páchají zločiny, proto je bití žen v domácnostech jejich prostředkem,rovněž i Američanů úplně běžně, ale v islámském prostředí by to mělo být nepředstavitelné
To říká zrovna on, člověk přímo zodpovědný za smrt protestujících na ulicích, mučení vězňů a arbitrární popravy.. a rovněž asi moc pozorně nečetl Korán. Kdyby ho četl, tak by si vzpomněl na verš 4:34: "A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je". Občas je celkem štěstí, že spousta Íránců ten Korán vůbec nečetla, proto se tímto veršem neřídí. Na druhou stranu je nutno říci pravdu: i Íránci mají násilí v krvi: není vůbec výjimečné vidět rvačku mužů kvůli dívce,
Íránské bezpečnostní složky si našli další způsob, jak si znepřátelit další obyvatele. Podle zpráv očitých svědků, poškozených a organizací pro ochranu zvířat nyní příslušníci pořádkových sil násilím konfiskují lidem na ulici psy. Předtím při přistižení na ulici s psem na vodítku hrozila pouze pokuta, nyní majitelé vypovídali, že jim bylo zvíře odebráno a se psy bylo zacházeno velice brutálně. Podle vyšetřování byly psy převezeny do Kahrízaku, lokality proslavené detenčním centrem, kde bylo umučeno několik zatčených po nepokojích před čtyřim lety. Asi třetina ze 150 psů již podlehla špatným podmínkám, ve kterých jsou drženi, někteří byli přivezeni již zranění a nedostává se jim veterinární péče. Více se můžete
dočíst zde.
Jedna dobrá zpráva pro fanoušky etnické hudby: V rámci festivalu Respect se v sobotu 15.06.2013 ve 14:00 můžete přijít podívat na výjimečného perkusistu Mohammada Rezu Mortazavího. Více informací
najdete zde. Kvůli povodním se pokud vím festival přemístil ze Štvanice na Ladronku.
Chci vás upozornit na moc pěkný román autorky Azar Nafisi "Jak jsme v Teheránu četly Lolitu", který před pár týdny vyšel v češtině a je inspirován skutečným příběhem profesorky anglické literatury a její studentek. Anotace: "Po dobu dvou let, než byla roku 1997 přinucena Írán opustit, organizovala Azar Nafisiová ve svém teheránském domě tajné týdenní debaty o zakázaných západních autorech, jichž se účastnilo sedm z jejích bývalých studentek literatury na teheránské univerzitě. V prostředí sílící cenzury a útlaku ze strany státních úřadů a strážců veřejné morálky představovala svobodomyslná výměna názorů o dílech Jane Austenové, Henryho Jamese, F. Scotta Fitzgeralda a Vladimira Nabokova pro všechny zúčastněné nemalé riziko, tím spíše, že záhy začala přerůstat úzký rámec hovoru o literatuře, jak do diskuse vzrůstající měrou vstupovaly osudy samotných diskutujících.
Poslední novinkou je 
