V Íránu je možné všechno.. i židovský prezident?

Novinami proběhla jedna zpráva, která upoutala naši pozornost. Samozřejmě není v našich silách si ji ověřit a může být i nepřesná, ale nicméně je zajímavá z několika důvodů. Na stránce peykeiran je výstřižek z novin, kde tuto zprávu uveřejnili. Původně ji zhttp://start.ubuntu.com/9.04/veřejnil syn jednoho z vysokých íránských duchovních, Mehdí Chazalí na své webstránce. V češtině je zpráva na příklad zde. Ve zkratce: Ahmadínežádova rodina, v době, kdy byl ještě dítě, konvertovala od židovství k islámu a změnila si přijmení ze Saburdžián na Ahmadi Nežád, co znamená "z rodu Ahmadova". Ahmad bylo jedno ze jmen které používal prorok Mohamed, tím se tedy asi chtěli čím více přiblížit "rodu prorokova". Tato změna je zaznamenána v jeho občanském průkazu na fotografii (zvětšeno v kroužku). Změnu příjmení Ahmadínežád netajil, ale se změnou náboženství se nikdy moc nechlubil. Jeho příbuzní řekli, že "rodina změnila příjmení z ekonomických a náboženských důvodů". V jiných zemích změna příjmení nemůže mít velký vliv na ekonomickou situaci rodiny. Jestli se někdo jmenuje Žebrák a změní si příjmení na Král, nic tím nezmění. Na úřadu práce je jim to stejně jedno.
Jinak je to však v Íránu, když povážíme, že Židé v Íránu nežijí špatně, ale přece jenom mají odepřený přístup do mnoha funkcí a míst, změna příjmení na lépe znějící a "vstup do Strany Boží" se vždy může hodit.
Podle dalších zdrojů to není jediná změna jména, která ho v životě potkala. Lidé, kteří si ho údajně pamatují z dob, kdy působil ve věznici Evin (a tím se rovněž moc nechlubí, protože dělal dozorce a mučil vězně, podle některých i popravoval) bylo jeho jméno "doktor Mirzáí".
Jeho výpady proti Izraeli a Holokaustu mohou mít právě tento důvod: kromě populismu a snahy o získání si basídžů a jiných radikálních živlů se snaží zapůsobit na lidi ve vysokých pozicích, mezi které tento člověk jednoduchého a podezřelého původu nikdy nezapadl a kteří ho potenciálně mohou obvinit z nedostatečné loajality ke straně a špionáže pro Izrael. Nebo se za to všechno prostě jenom stydí a skrývá to za přehnanou horlivost.. do hloubi duše mu přece jenom nevidím. Nicméně mě napadá jedno pěkné přísloví, které říká "poturčenec horší Turka".(vysvětlení v moc pěkném článku o příslovích z časů turecké okupace zde:-)

Lídři západních zemí jsou tlupa homosexuálů

To jsou slova hodná současného a.... bohužel pravděpodobně i budoucího prezidenta Íránu... poté co nazval lidi, kteří si vybrali reformní kandidáty "pár bezvýznamných stébel suché trávy" a rozhořčení lidí přirovnal ke zklamaným fanouškům fotbalového týmu, který právě prohrál zápas..

Ale zde nejde o zápas. Zde jde o 4 a vlastně x dalších let života 70 milionů lidí, kterým si někdo dovoluje tak hrubě a bezočivě lhát do očí.

A s tímto "člověkem" má někdo vyjednávat. Jak se zdá, Rusům, Číňanům a jiným zemím je úplně jedno, že to je člověk kterého sebranka posílá své bandity střílet a mlátit do neozbrojeného davu, ženy, děti všechno jedno, přepadávat v noci studenty na koleje a ty, které potřebují zatknout a umlčet. Hlavně že levně prodá ropu a plyn a koupí od nich ty jejich ruské a čínské a severokorejské a venezuelské a běloruské a další šunty.

Aktualizace: i já osobně mám dost velký problém komunikovat s Íránem, pořád jim tam vypadává yahoo messenger, i skype se chová velice divně. Snaží se lidi v Íránu odřezat od svých rodin a přátel v zahraničí, kteří po blokáde zahraničního tisku zůstali jediným zdrojem informací. Ale nemůžou blokovat mobily a internet a telefon věčně. Oni sami potřebují internet k rozšiřování svých lží. Nicméně se již zažila taktika blokády proti blokádě: lidé zvenku zablokovali hlavní stránky nejdůležitějších tiskových agentur a osobních stránek (farsnews.com, farsnews.ir, ahmadinejad.ir, leader.ir, irna.ir, president.ir). Schválně, vyzkoušejte, jestli fungují!!!Nyní jsou pořád blokované. Je to úžasně lehké a zároveň geniální, nebudu to psát sem, ale koho to zajímá, ať mi napíše maila, vysvětlím :-)

Íránská ekonomická krize

Přináším několik analýz o současné situaci v Íránu, které ukazují, že na svržení režimu pravděpodobně nebude nutný zásah zvenčí, v co i doufám... režim se pěkně rozkládá sám a s jistou dávkou sebevražedných tendencí dělá všechno pro to, aby ho lidé ještě více nenáviděli (viz obtěžování mladých lidí za oblečení a vlasy, umlčování politických aktivistů a nespokojených stávkujících - zde a zde jsou fotografie a videa žen, které jsou bity a zkrvaveny po srážkách s policií... další odkazy v angličtině na těchto stránkách) Velice podobná situace byla před revolucí v 1979... i tu odstartovaly stávky, potlačování svobody, nezdravý růst cen ropy a ekonomická regrese, která po tom následovala. Podle zpráv od přátel z Íránu je tam situace horší - propouštění zaměstnanců, zvyšovaní cen, nyní je 1 dolar už kolem 10 000 rialů, před rokem to bylo kolem 8000 - 8500, i banky mají problémy, protože západní banky s nima nechtějí spolupracovat...

Amir Taheri, Wall Street Journal, 9.5.2007:

Nespokojení Íránci se střetávají s pořádkovými silami. 1. máj, Teherán

Za posledních pět týdnů oddíly islámské morálky prezičdenta Mahmúda Ahmadínežáda Islamic Moral Brigades se střetávaly se skupinami mladých Íránců na ulicích Teheránu a jiných větších měst během vládního zátahu proti "nezdrženlivému oblečeni". Zátah mnozí Íránci vidí jako krok směrem k ještě dusivější společenské atmosféře v zemi, která je zasažena krizí. Oba, Ahmadínežád i jeho mentor, "Nejvyšší vůdce" Ajatolláh Alí Chameneí, říkají, že způsob, jak se mladí Íránci oblékají je nejbezprostřednějším nebezpečím pro islámistickou dystopii.

Televizní záběry mladých mužů a žen, kteří se perou s morální policií by mohla vést některé na Západě k myšlence, že opozice vůči chomejnistickému režimu vychází hlavně z řad městského obyvatelstva a středních vrstev, a týká se jenom větších společenských svobod. To je ale jenom část příběhu. Zatím co společenské otázky otravují život v Islámské republice, jsou to hlavně ekonomické problémy, které nejvíce sužují Ahmadínežádovo úřadování.

1. května desetitisíce rozzlobených dělníků, kteří vytvořili ilegální organizaci, která je zaštiťuje, zatli pěsti proti Prezidentovi Ahmadínežádovi při příležitosti Mezinárodního svátku práce v Teheránu a v tuctu hlavních měst provincí. Pochodujíce po ulicích hlavního města, dělníci nesli rakev zabalenou v černém plátně s nápisem "Práva dělníků". Křičeli "Ne otrocké práci! Ano svobodě a důstojnosti!"

Ahmadínežád založil svou kampaň v r. 2005 na slibu "přinést petrodolary země na stůl každé rodiny." Po volbách byla jeho pozice posílena dramatickým vzrůstem cen ropy, co mu přineslo více než 100 milionů dolarů denně do státní pokladny. Ale navzdory tomu, všechny oficielní statistiky ukazují, že s inflací, která se pohybuje kolem 18% a nezaměstnanost šplhající se na 30%, průměrný íránec se má hůř než před třemi lety. Během předchozí administrace prezidenta Mohammada Chátamího, Islámská republika vykazovala národní ekonomický růst kolem 4%. U národa, který potřebuje vytvořit milion pracovních míst aby se vypořádal s demografickou explozí, tato úroveň vzrůstu určitě nestačila k vybudování nějakého Eldoráda v dohledné době. Ale stačilo to, aby to zabránilo krachu ekonomiky. Za úřadování prezidenta Ahmadínežáda, ale míra nárůst spadla na asi 3% -- a to navzdory rostoucím příjmům z prodeje ropy.

Protože stát kontroluje příjmy z ropy, které přicházejí v amerických dolarech, má velký zájem na oslabování domácí měny. (Mohl dostat víc rialů za stejný obnos v dolarech na domácím trhu.) Ahmadínežád zkoušel využít této příležitosti tím, že dal vytisknout bezprecedentní množství rialů. Ekonomové v Teheránu mluví o "přívalu bezcenných rialů" které Ahmadínežád použil k financování svých extravagantních slibů vykořenit chudobu. Výsledkem je velký odliv kapitálu, hlavně do bank v Dubaji, Malajsii a Rakousku. Ajatolláh Mahmúd Šahrúdí, šéf islámské justice, říká, že kolem 300 miliard dolarů opustilo zemi od doby Ahmadínežádova nástupu

Podle Abbása Abdího, teheránského badatele a věrného kritika režimu, Írán podstupuje nejhorší ekonomickou krizi od konce 70. let. Její vliv je viditelný v stagnaci cen nemovitostí-- co se stalo poprvé od r. 1997, i v nejlepších čtvrtích Teheránu. Tištění peněz a investice do projektů bez budoucnosti nejsou jedinými příčinami krize. Celá ekonomická filosofie prezidenta Ahmadínežáda se zdá být postavěna, aby více uškodila, než aby pomohla.

Prezidentovo oblíbené slovo je "chodkafá'í" nebo "soběstačnost." K hrůze většiny Íránců, hlavně milionů, kteří jsou spojeni s bazary, kteří považují obchod za nejušlechtilejší činnost, Ahmadínežád pořád trvá na tom, že jediný způsob, kterým si Írán uchová svou "Islámskou čistotu" je snížení jeho závislosti na zahraničním obchodu.

"Cokoliv se dá vyprodukovat, měli bychom to udělat sami," opakuje prezident. "i když to, co vyrobíme není až tak dobré a je dražší." Jeho logika to vysvětluje asi takto: globální ekonomický systém je židovsko-křižácké spiknutí, které má za cí udržet muslimské národy v pozici slabosti a závislosti. Proto, muslimové by se měli raději spolehnout na vlastní zdroje, i kdyby to mělo znamenat nižší životní úroveň.

Jedním z prezidentových prvních kroků bylo zmražení šestiletých vyjednávání, jejichž cílem bylo pomoci, aby se Islámská republika stala členem WTO (Světové obchodní organizace; v jeho knize WTO je jenom další "židovsko-křižácký" vynález aby potvrdil podradné postavení muslimských hospodářství. Zase s odvoláním se na "chodkafá'í" Ahmadínežád rozhodl přitvrdit pozici režimu ohledně jaderné otázky, i kdyby to mělo znamenat sankce OSN a válku s USA. Íránský prezident říká, že 7 zemí, které jsou nyní schopné vyrábět jaderné palivo chtějí založit globální kartel aby kontrolovali světový trh s obohaceným uranem, poté co lidstvo vyčerpá fosilní paliva a bude závislé na jaderné energii.

Přesvědčen o tom, že islám směřuje k "střetu civilizací" proti "nevěřícím" -- vedeným USA, samozřejmě -- Ahmadínežád je odhodlaný zachovat vše, co považuje za "nezávislost" islámské republiky. Jedním z jeho oblíbených témat je, že když si muslim má vybrat mezi svobodou a nezávislostí, tak dobrý muslim si vybere to druhé.

Chodkafá'í má katastrofické důsledky na mnohé sektory íránského průmyslu. Prezident nemá šanci snížit, a už vůbec zastavit dovoz zboží masové spotřeby (včetně témeř poloviny potravin celého národa), který je kontrolován mocnými mulláhy a veliteli Revolučních Gard, a proto spřísnil dovozní podmínky pro řadu surovin a náhradních dílů, které jsou nevyhnutné pro továrny po celé zemi. Tato politika témeř zabila kdysi bující textilní průmysl, čím zlikvidoval desítky tisíc pracovních míst. Rovněž to postihlo stovky malých a středních firem, které v některých případech nemohly vyplatit své zaměstnance za celé měsíce.

Ahmadínežád rovněž použil chodkafá'í jako výmluvu aby zmrazil několik dohod, které měly zabránit zřícení stárnoucích a polozpustlých ropních polí a ložisek plynu. Vetoval i zahraničnou spoluprácí při budování ropních rafinérií, čímž přinutil Islámskou Republiku k importování více než 40% rafinovaných ropních produktů, které se spotřebují v Íránu. Vyhlídky dalších tahanic s OSN, a možný vojenský střet s USA rovněž poškodil íránskou ekonomiku za posledních šest měsíců.

Jeden z důsledků prezidentovy divné politiky je řada stávek, které pokračují v Teheránu a asi ve 20 hlavních městech od loňského podzimu. Loni jedna velká stávka pracujících v hromadné dopravě v Teheránu paralyzovala patnáctimilionové město na několik dnů. I v této chvíli stávkují desetitisíce pracujících v odvětvích tak různých jako spracování plynu, papíru a novinového papíru, automobilovém, a dolování mědi.

Prezident Ahmadínežád je ale odhodlán zavést v íránské ekonomice něco, co vypadá jako severokorejský model ekonomiky. Už rozpustil Svaz íránských zaměstnavatelů (SKI) jako kapitalistickou kliku a plánuje jej nahradit orgánem určeným vládou. Rovněž tlačí na schválení nového zákonníku práce v Madžlisu (parlament) aby nahradil ten existující, který byl vytvořen s pomocí Mezinárodní organizace práce (ILO - International Labor Organization) v 60. letech (ještě za Šáha) a doplněného v r. 1991.

Navrhovaný text ruší většinu práv které si vydobyli pracující po celém světě jako důsledek desetiletí sociálního boje a politické reformy. Ahmadínežád věří, že odborové organizace západního stylu a svazy zaměstnavatelů nemají žádné místo v správné islámské společnosti, kde stát, který zastupuje vůli Alláhovu, může udržet "společenství věřících" bez třídního boje, typického trápení "nevěřících" společností.

Dalším krokem Prezidenta Ahmadínežáda bude asi větší privatizace, která zasáhne více než 40 veřejných korporací po celé zemi. Slíbil, že pomůže zaměstnancům odkoupit 10% akcí. Zbytek půjde bohatým mulláhům a velitelům Revolučních Gards a jejich obchodním partnerům, s pomocí nízko úročených úvěrů ze státem vlastněných bank. Ale až se tento privatizační plán vypracuje, Islámská republika bude už možná v tak hluboké ekonomické krizi, že nikdo -- ani hrabiví mulláhové ani skorumpovaní Revoluční Gardisté -- nebude chtít do ní investovat ani jediný půjčený rial.

Asharq Alawsat, 11.5.2007
Ahmadínežád slíbil, že přinese petrodolary na stůl každé rodiny, a dokáže, že Chomejnistická revoluce může nabídnout prosperitu současně se sledováním mesianistické zahraničné politiky. Později tento měsíc ale prezident Ahmadínežád zavede schéma benzínu na příděl, první z řady spřísňovacích opatření, které přijala jeho administrace.

Návrh přidělování povolí každému íránskému řidiči dva galony benzínu na den za dotovanou cenu 40 centů dolaru. Opatření určitě vytvoří černý trh, ze kterého vytěží vlivní businessmulláhové a jejich spojenci v Revolučních Gardách (IRGC).

Příděly se staly nutnými, protože Islámská Republika, čtvrtý největší světový vývozce surové ropy, utratí téměř polovinu příjmů z prodeje ropy na dovoz více než 40% rafinovaných ropních produktů na vlastní spotřebu.

Jak se Írán dostal do této situace?

Všechno začalo, když nebohý Ajatolláh Chomejní vyhlásil na začátku revoluce, že jediné co bylo důležité byl islám a ne ekonomika. V známé hlášce odmítl znepokojení jeho prvního ministerského předsedy, Mehdího Bazargána, o ekonomice - řekl, že "Ekonomie je pro osly!"

Věci se dál skomplikovaly když Muhammad-Alí Radžájí, učitel, který se stal ministerským předsedou a poté prezidentem v r. 1981, zavedl koncepci "chod-kafájí" nebo "soběstačnosti". Radžájí byl vyhozen do vzduchu ale jeho ideologické dědictví zůstalo. Dnes, Ahmadínežád se staví do role "druhého Radžájí".

Radžájí věřil, že jestli Írán nebyl schopen něco postavit sám, je lepší čekat do doby, než to zvládne sám později. A to se týkalo i rafinerií ropy. Tím, že většina íránských techniků a inženýrů uteklo před chomejnistickou revolucí v letech 1980 a 1981, bylo málo Íránců, kteří věděli, jak postavit rafinerie. Proto předrevoluční plány k postavení 25 nových rafinerií ropy mezi 1980 a 2000 musely být opuštěné. Chomejnističtí vůdcové by nedovolili "nevěřícím" přijet a postavit rafinerie. (je zajímavé, že ruský podíl na stavbě atomových elektráren nevadí)

Jeden z Radžájího nástupců ve funkci prezidenta Islámské republiky, Ali-Akbar Hašemí Rafsandžání zkoušel změnit tento ideologický postoj v 90.letech. On sám je businessman a říká se, že je nejbohatší osobou Íránu, Rafsandžání oživil předrevoluční plány k postavení rafinerií. Ale neuspěl, protože vládnoucí klika se bála přivézt desetitisíce "nevěřících" techniků, jejichž přítomnost by mohla podminovat islámistické ambice režimu.

Odstraněním části dotací na benzín je jenom prvním krokem směrem k širší politice snížení deficitu vládního rozpočtu, který nyní dosahuje rekordní výše.

Islámská Republika dováží téměř polovinu potravin, které skonzumuje a dovedla zabránit hladomorům jenom jejich dotovanými cenami. Kdyby dotace ustaly, například cena chleba by se zdvojnásobila. Většina Íránců ještě může používat cukr protože stát zaplatí třetinu skutečné ceny za jeho dovoz.

Navzdory masivnímu růstu cen ropy za poslední dva roky, Ahmadínežádova administrace se asi brzy bude muset vypořádat s finančními problémy. To je částečně proto, že prezident masivně zvýšil rozpočty armádě a bezpečnostním službán. Jednoznačně se snaží nasměrovat zemi na válečný stav, president vyřadil řadu dlouhodobých rozvojových projektů. Rovněž zvýšil výdavky na přítomnost Islámské Republiky na místech, které považuje za scény konfliktu s USA, konkrétně Afghánistán, Irák a Libanon. Strach z etnických revolt v několika provincích, včetně Sistánu a Balučistánu, a Kurdistánu taky přinutil administraci bezprecedentně zvýšit výdavky na vybudování bezpečnosti.

Ahmadínežád věří, že USA jsou velmocí v koncích, která se bude muset stáhnout z Blízkého Východu pod tlakem její domácích politických tahanic. Ale stejně by USA mohly zkusit ještě jednou zamíchat karty na Blízkém Východě a napadnout Islámskou Republiku. Ahmadínežád věří, že jestli takový útok, jestli vůbec nastane, bude omezen na letecké nálety během několika dnů. To by mohlo USA pod vedením prezidenta G.W.Bushe zakamuflovat jejich stažení se z Blízkého Východu jako vojenské potrestání Islámské republiky.

Na základě této analýzy, Ahmadínežád věří, že ekonomické těžkosti, včetně rychlého růstu inflace a masové nezaměstnanosti v několika sektorech by byly opomenuty, kdyby se mu povedlo ukázat, že se postavil americkému "Velkému Satanovi" a tento střet by přežil.

Ale existuje i jiný scénář.

USA nepotřebují napadnout Islámskou republiku a pak ji nechat ještě dožívat. Konec konců, jak řekl Machiavelli před stoletími, byla by to nejhloupější věc. Nepřítel by se neměl nechávat zraněný. Buď se musí zabít nebo změnit na přítele.

Islámská republika byla vždy ve výhodě, když šlo o nízkoúrovňovou válku. A je to proto, že žádný z jeho regionálních nebo jiných protivníků doteď nemělo chuť hrát s ní tu samou hru. Islámská republika vždy zkoušela běžet maraton zatím co její nepřítelé se unavili sprintem.

Poprvé vůbec, Islámská republika možná brzy uvidí, že alespoň někteří z její nepřítel jsou připraveni zaplatit jí v její vlastní měně, čili vést pomalou nízkoúrovňovou válku. RB OSN přijak už dvě rezoluce proti Islámské republice. Třetí rezoluce se rýsuje koncem měsíce, kdy vyprší ultimátum určeno RB na zastavení obohacování uranu.

Ahmadínežádova vysoce riziková strategie možná brzy donutí Islámskou Republiku bojovat na dvou frontách: uvnitř země proti pořád nespokojenějším obyvatelům a venku proti koalici rozhodnutých nepřátel, kteří se nespokojí s omezeným ohňostrojem, který si Ahmadínežád představuje.

Komplot západních velmocí zvýšil ceny rajčat v Íránu:)

Přes Islám Info: Íránský prezident v neděli prohlásil, že nepřátelé země rozvinuli množství spiknutí, aby dotlačili Islámskou republiku k tomu, aby se vzdala svého sporného jaderného programu, včetně vyhnání cen rajčat a další potravy nahoru.

Mahmoud Ahmadínežád ale řekl, že takové taktiky nebudou fungovat, citovala ho tisková agentura ISNA. Rostoucí ceny, obzvláště cena rajčat, které jsou důležitou součástí íránských jídel, vedly k nárůstu veřejné kritiky Ahmadínežádovy vlády. Prezident často stížnosti zamítal jako přehánění médií.“Aby nás poškodili, spřádají plány, například přišli a vyhnali nahoru ceny rajčat na trhu. Myslí si, že se kvůli jejich spiknutím vzdáme svých ideálů”, řekl Ahmadínežád v projevu, ve kterém prohlásil, že Írán se svých jaderných plánů nevzdá.

To určitě přijeli agenti Mossadu nebo CIA a vykoupili všechna rajčata v Íránu, že? Aby pak Ahmadíndžihád nedostal těmi rajčaty do obličeje, když bude říkat podobné stupidity :-)

Ahmadíndžihád: Írán je o krok blíže k nukleárnímu vyvrcholení

Prezident Mahmúd Ahmadíndžihád řekl 15. listopadu ve městě Kamjaránu v prov. Kurdistán, že Írán se každou minutu posouvá o krok dále a chybí mu už jenom jeden krok k nukleárnímu vyvrcholení. (... to zní jako nukleární orgasmus ... hmm, zajímavá myšlenka...)
V projevu k skupině místních, Ahmadíndžihád řekl, že odpůrci Íránu mají důvod na smutek a bude lepší, když se stáhnou.
"Radíme jim, aby si vybrali přátelství s Íránským národem, jinak musí vědět, že je čeká ponížení a pokoření."
Řekl, že íránský národ je průkopníkem hrdosti a nezávislosti, přeje hrdost a nezávislost celému světu ale násilnické velmoci postupují v opačném směru jako proroci a jsou proti vývoji, blahobytu a důstojnosti lidských bytostí. (a co důstojnost lidských bytostí mučených ve věznicích?)
"Chtějí, aby národy žili v ponížení, chudobě a zaostalosti a proto se staví proti nám; nechtějí vidět pokrok našeho národa a ze stejného důvodu nám brání v nabytí jaderných technologií," řekl.
Prezident řekl, že mocnosti chtějí využít nukleání energii jako páku aby mohli ovládat národy.
"Náš národ dnes chce dobře celému lidstvu; (takže Izraelci asi nejsou lidé) naše děti jsou děti monoteismu a spravedlnosti a naše děti chtějí spravedlnost pro všechny lidi," řekl. (spravedlnost? Takže to je i věšení obětí znásilnění nebo mučení těch co si troufají myslet?)
Doufá, že letošní rok bude rokem vytrvalosti, vítězství, práce, snahy a budování... bla bla bla