Oslavy Perského nového roku 2016

Nejbližší akce zaměřené na Írán a Blízký východ

Tím, že se tento měsíc doslova roztrh pytel se zajímavými kulturními akcemi, které se tematicky zaměřují na Írán a/nebo Blízký východ, budu zde průběžně aktualizovat seznam těchto akcí s odkazy na jejich program a místo konání.

Na všechny akce jste srdečně zváni!

Neděle 25.10.2015 - 20:00 Kino Evald, Národní 28, Praha 1
Promítání íránského filmu ABSOLUTE REST (Absolutní klid, v pův. znění s angl. titulky) následovaný besedou s jeho režisérem, Abdolrezou Káháním. Odkaz na akci: http://www.evald.cz/klient-181/kino-53/stranka-788/film-62819







Neděle 8. 11. 2015 - 16:00 Senát PČR, Valdštejnské náměstí 17/4, Praha 1
Představení a autorské čtení z díla největšího žijícího íránského spisovatele, Mahmúda Doulatábádího v rámci Festivalu spisovatelů Praha. Pan Doulatábádí se účastní i panelových diskusí v sobotu. Akce je veřejná, je nutno pouze předem nahlásit účast. Odkaz na akci:  http://www.pwf.cz/index.php?lang=1

Pátek 6. 11, 19:30, Divadlo Disk, Karlova 26, Praha 1
Divadelní představení hry Moment of Silence íránského dramatika Mohammada Yaghoubiho, v angličtině, po představení setkání s režisérem a režisérkou představení, Azadeh Mohammadi. Akce probíhá vrámci festivalu Nad Prahou půlměsíc, zaměřené na kulturu a umění Blízkého východu. Odkaz na akci: http://nadprahoupulmesic.webnode.cz/ celý program zde: http://files.nadprahoupulmesic.webnode.cz/200000189-4b84b4c80a/letak_Praha-2015.jpg

A nakonec: zde: https://www.startovac.cz/projekty/komiks-sejch-musa/
máte možnost podpořit vydání moc pěkného komiksu, který mapuje život světoznámého orientalisty, Prof. Aloise Musila.

Komiks s názvem Šejch Músá aneb prof. Alois Musil o životě světoznámého českého cestovatele a orientalisty Aloise Musila (1868-1944) je připraven k vydání s dotací města Vyškova, která je však nižší, než je třeba. Jsme v pasti systému, kdy dotace hrozí na konci roku 2015 propadnutím - a z této pasti nám můžete pomoci už jen vy, štědří podporovatelé či předplatitelé!
Musil jako katolický kněz, přítel posledního rakousko-uherského císařského páru a spolupracovník prvorepublikových prezidentů T. G. Masayryka a E. Beneše byl komunistickým režimem vytěsněn z čítanek a paměti národa a je proto znám mnohem více v zahraničí. Komiks je určen především dospívajícím, kteří se tak budou moci seznámit s touto významnou osobností našich dějin jim přístupnou formou. Vhodně poslouží jako didaktický suvenýr např. mladým návštěvníkům nové musilovské expozice v Muzeu Vyškovska ve Vyškově, jejímž autorem je populární arch. David Vávra.

Vážení čtenáři

Vážení čtenáři.
Asi jste si všimli, že tuto stránku již nějaký ten pátek neaktualizuji. Bohužel z nedostatku času je mnohem jednodušší aktualizovat pouze Facebookovou verzi.

Přesto věřím, že se postupně propracuji k novým příspěvkům. Prošlo mnoho let a hlubší studium mnoha událostí, dějin a jevů na mě zanechalo nezanedbatelné stopy, takže přehodnocuji některé starší články publikované na těchto stránkách,. Byly napsány pod vlivem jisté zarputilosti, a už nemusím úplně souhlasit s jejich obsahem.

Navíc pracuji na jiných projektech.
Takže jen tak pro osvěžení pár článků odjinud:
http://www.denik.cz/ze_sveta/digitalni-era-predstavuje-pro-iranske-cenzory-vyzvu-20150516.html

http://byznys.lidovky.cz/vzhuru-do-iranu-cesi-planuji-cile-obchodovat-s-islamskym-rezimem-pyf-/statni-pokladna.aspx?c=A150721_123005_statni-pokladna_pave

http://byznys.lidovky.cz/v-iranu-zakazali-casopis-za-propagaci-partnerskeho-souziti-pqu-/media.aspx?c=A150427_142911_ln-media_ape

http://byznys.lidovky.cz/iran-chtel-technologii-k-obohacovani-uranu-z-ckd-cesi-obchod-zastavili-1et-/firmy-trhy.aspx?c=A150514_093731_firmy-trhy_mct#utm_source=clanek.lidovky&utm_medium=text&utm_campaign=a-souvisejici.clanky.clicks

Perský Nový rok 2014 - 1393

Vážení přátelé,

s příchodem nového perského roku 1393 Vás srdečně zveme na naši oslavu v restauraci Sultán, U Milosrdných 848/4, Praha 1. Oslava proběhne během 3 dnů, od čtvrtka 20. března 2014, kdy udeří astronomická jardní rovnodennost, do soboty 22. března.
Během této oslavy máte možnost ochutnat novoroční menu: pstruha s bylinkovou rýží, placičky kookoo sabzi, luštěninovou polévku s nudlemi Ash reshteh, typické novoroční zákusky a můžete se seznámit se starobylými zoroastriánskými tradicemi, které v Íránu dodnes žijí.

Restaurace je otevřena od 18:00 hod, program začíná cca od 19:00-20:00 hod.
Večer doprovodí:
- ve čtvrtek 20.března 2014 zpěv a kytara naživo v podání Soheila Shadloo
- v pátek 21. března 2014 afghánský a jiný lidový tanec v podání tanečnice s uměleckým jménem Tabia Abd El Hafiz od 20:30
- v sobotu 22. března 2014 perský tanec v podání Terezy Štojdlové za doprovodu perských bubnů, na které zahraje Petr Mastroiany.



Soheil Shadloo

 

 

 

"Írán zblízka" - Doprovodní akce 3. ročníku Festivalu íránských filmů

Vážení přátelé,
při příležitosti třetího ročníku Festivalu íránských filmů bychom Vás rádi pozvali na naši akci "Írán zblízka". Proběhne v pátek 10. ledna od 20. hodin v restauraci SULTÁN, U Milosrdných 848/4, Praha 1 (u nemocnice Na Františku za hotelem Intercontinental naproti kostelu). Restaurace je jinak otevřena už od 18:00 hodin, takže kdo plánujete večeřet můžete tak učinit už dříve a to s 30% slevou. Kvůli kapacitě restaurace cca 80 míst si prosím místa předem rezervujte na mailu khorshid.foods@gmail.com nebo přes facebook https://www.facebook.com/Khorshidfood
Vstupné je dobrovolné.

Přijďte si vyzkoušet nádherný perský tanec, poslechnpout hudbu, ochutnat naše jídla za speciální festivalovou cenu a podívat se na ucelenější obraz Íránu.

PROGRAM:

1 - Praktická lekce perského tance pod vedením lektorky Terezy Štojdlové - ukázky kostýmů, představení v doprovodu původních íránských bubnů a perkusí, které nám předvede Petr Mastroiany. První hodina od 20:00 v případě velkého zájmu druhá hodina od 21:00. Prosím REZERVUJTE SI MÍSTA z důvodu omezené kapacity zadního salonku. V případě zájmu pánů představíme pánské tance.

2 - Po celý večer (od 18:00 hod do 22:30) sleva 30% na jídlo z naší nabídky. (doporučujeme objednat PŘED představením)

3 - Beseda s pozvanými hosty z Íránu - odpovědi na otázky, které Vás zajímají o životě v Íránu, méně známých skutečnostech a záhadách této fascinující země. Naším zvláštním hostem v debatě o Íránu je pan Alí Manáfí, televizní a rozhlasový moderátor, reportér a průkopník dabingu zahraničních filmů do perštiny. Pan Manáfí pracoval pro íránskou státní televizi, kterou opustil po nepokojích v roce 1999. Poté pracoval pro televizi GEM TV (perský satelitní kanál vysílající z Dubaje) a založil několik rádií a dabingových studií. 

Pro ty, kteří třeba v pátek přijít nemůžou, ale přesto festival navštíví, máme přesto nabídku: přineste nám vstupenku na kterýkoliv film a můžete se navečeřet s 30% slevou od 8.1 až do 19.1.2014 kromě pondělí 20.1.) od 18 do 22 hodin.

Pozvánka

Vážení a milí přátelé,

moc rádi bychom Vás pozvali na výjimečný večer tradiční oslavy perského zimního slunovratu spojeného s večeří v perské restauraci Sultán. Všichni jste srdečně vítáni.

Zrodila se nová hvězda.

Vážení a milí,

asi jste si všimli, že píšu pořád méně a méně. Ne, že by nebylo o čem psát v politice, to ne. Bylo to bohužel tím, že jsme se spolu s naším týmem zmítali doslova v porodních bolestech. Trvaly přibližně devět měsíců. Devět měsíců nervů, hádek, stresů, střádání, běhání, několik desítek balíčků cigaret a několik bezsenných nocí. Nyní doufáme, že to za to stálo. S radostí bychom chtěli oznámit, že se  konečně narodilo naše duchovní dítě. Jmenuje se "Orientální restaurace Sultán" a nachází se v ulici U Milosrdných 848/4, Praha 1. Vznikla přirozenou transformací donáškové společnosti "Khorshid", jejíž rozvoj už byl omezený a neudržitelný. Je to jediná restaurace v ČR, která servíruje originální íránskou kuchyni a vedle ní také výběrové libanonské speciality. Narodilo se asi s přispěním všech možných dobrých sudiček a víl a téměř zázrakem, protože nám osud poslal do cesty i několik podvodníků z českých vod a spekulantů s nemovitostmi, kteří nás připravili nejen o nemalé finance, ale i o drahocenný čas. Kdo zná celý náš příběh, ví o čem mluvím. Celý náš příběh si snad za nedlouho přečtete na stránce restaurace. Její prozatímní ještě pořád pracovní verze je zde: http://khorshidfoods.wix.com/persian-restaurant . Moc rádi Vás tam uvidíme. Doufáme, že v budoucnu bude místo hostit i kulturní a společenské akce se zaměřením na Irán a Blízký východ.

Pozvání na koncert 6. a 7.11

Vážení a milí,

připomínám vám, že už tento týden ve středu 6. a ve čtvrtek 7.11.2013 v 19:30 se v pražském Obecním domě bude konat jedinečný koncert "HUDBA PERSIE". Vystoupí Symfonický orchestr Hl. města Prahy FOK pod taktovkou íránského dirigenta a skladatele Šahrdáda Rouháního. Více informací a vstupenky naleznete zde: http://www.fok.cz/koncert/hudba-persie/
Tato akce má i Facebookové stránky zde: https://www.facebook.com/Hudba.Persie

'Někteří Češi už se mnou nemluví, když zjistí, že jsem z Íránu'

Rozhovor s panem Alipourem o jeho životě v ČR. Realizováno pro sekci "Český šok" v Lidových novinách.

http://cestovani.lidovky.cz/nekteri-cesi-uz-se-mnou-nemluvi-kdyz-zjisti-ze-jsem-z-iranu-pob-/aktuality.aspx?c=A130923_101953_aktuality_mc

Volit, nebo nevolit, to je oč tu běží..

Vážení a milí, blíží se nám íránské volby (první kolo je již zítra v pátek 14.06) a je možné vše: je možné, že budou probíhat v poklidném duchu bojkotu, také je možné podle posledních zpráv, že se lidé zas pokusí svými hlasi něco dát najevo.
Ve dnech (7.-11. května), kdy se kandidatury uzavíraly, se k volbám přihlásilo úctyhodných 686 kandidátů a kandidátek. Pokud víte něco o íránském politickém systému, tak vám to nemusím dlouho vysvětlovat, nicméně pro úplnost informací: kandidáti musí být schváleni Radou dohližitelů, orgánem s dvanácti členy: 6 z nich má být expertů na islámské právo a 6 právníků s různou specializací. Ti první jsou přímo jmenováni nejvyšším vůdcem a ti druzí jsou jmenováni parlamentem, ale musí je schválit hlava justice, kterého také jmenuje nejvyšší vůdce. Takže to jsou všichni vůdcovi muži. To také vedlo ke krátkému procesu s 99% kandidátů, ze kterých nám po 21.květnu zůstalo 8, po rezignaci Haddáda Adela a Árefa pouze 6. Vyřazení Ahmadínežádova kandidáta Rahíma Mašáího nebylo vůbec překvapivé z důvodu hlubokých rozporů mezi Ahmadínežádovou frakcí a Chámeneím. Mohammad Chátamí, poslední prezident před nástupem Ahmadínežáda z křídla "reformistů", kandidaturu odmítl z důvodu tlaků, které na osobu prezidenta vyvíjí konzervativní křídlo.
Zajímavé polemiky rozpoutala kandidatura muže, který již jednou prezidentem byl: Alí Akbar Hášemí Rafsandžání. Rafsandžání ohlásil svou kandidaturu překvapivě pouze chvíli před koncem uzávěrky a hned poté se napjatě očekávalo, co se bude dít. Různí komentátoři předkládali různé verze: např. vůdce je vlastně s Rafsandžáním domluven, takže jsou veškeré hádky a kritiky mezi nimi pouze divadýlkem. V každém případě ale jeho rychlá diskvalifikace z banálního důvodu "vysokého věku" byla většinou lidí přijata s rozpaky. Rafsandžání byl jedním z otců islámské revoluce vůbec, a Chámeneí mu vlastně vděčí za své teplé místečko (příběh zde byl publikován už dávněji pod názvem "Falešný ajatolláh", nebo nějak tak), úřad prezidenta vykonával dokonce ve dvou volebních obdobích v letech 1989-1997 (jeho následovníkem byl usmívavý Chátamí) a navíc, osoba, která ho diskvalifikovala je nám známý dinosaurus íránské politiky, "nesmrtelný" Ahmad Džannatí, předseda Rady dohližitelů. Vyloučení Rafsandžáního pouze voličům potvrdilo vůdcovu svévoli a celkovou fraškovitost celých voleb. Historka říká, že Rafsandžání přišel za Chámeneím na audienci a chtěl se zeptat, zda mu vůdce jeho kandidaturu schválí. Chámeneího strážci mu však řekli, že je vůdce zaneprázdněn, takže na něj nemá čas.. a Rafsandžání šel podat kandidaturu z trucu.
Bohužel byly všechny ženy automaticky vyloučeny, navzdory tomu, že se výklad tohoto článku ústavy nejeví všem jednoznačný.
Je zajímavé, že dva kandidáti v poslední chvíli odstoupili. Mohammadrezá Áref, funkcionář v Chátamího vládě a profesor na elektrotechnické fakultě Teheránské univerzity a i v USA proslavené univerzity Šaríf, který se objevoval jako nadějný favorit reformistické strany, odstoupil, prý aby se hlasy reformistů netříštily. Jeho volební program obsahoval vytvoření nových pracovních míst a silnou podporu sektoru turismu, snížení inflace, zlepšení diplomatických vztahů se světem a vyřešení jaderného problému. Áref však 11.6. odstoupil a vyslovil podporu kandidátu Rouhánímu. Druhý kandidát, Gholám-Alí Haddád Ádel, byl mluvčím parlamentu, není sice klerikem, ale je silným přívržencem konzervativní linie. Nepostavil se za žádného z kandidátů, ale vyzval lidi k volbě některého z kandidátů konzervativního tábora.

Finálními kandidáty tedy jsou:

Mohammad Bágher Qalíbáf - současný teheránský primátor, veterán z války s Irákem a důležitá figura v Revolučních Gardách a je napojený na policii. Připisuje se mu svolení s násilným potlačením demonstrací v roce 2009 v Teheránu. Kandidoval i v r. 2005. Konzervativec.

Mohammad Gharazí - bývalý ministr naftového průmyslu, pošt a guvernér ropní provincie Chúzestán. Jeho program je spíše ekonomického charakteru, chce bojovat s inflací. Nezávislý.

Saíd Džalilí - bývalý tajemník Nejvyšší národní bezpečnostní rady a náměstek ministra zahraničí, nyní vrchní jaderný vyjednavač, celkově osoba těšící se důvěře Chámeneího. Konzervativec.

Mohsen Rezáí - známe ho i z posledních voleb z roku 2005, kdy rezignoval a 2009, kdy soupeřil s Ahmadínežádem, Músavím a Karrúbím. Je to válečný veterán a bývalý nejvyšší velitel Revolučních Gard. Jeho program je spíše ekonomického charakteru, jak na to nyní hodně lidí slyší, chce zavést reformy v průmyslu a zemědělství. Má pod kontrolou jeden z důležitých mediálních pramenů - Tabnak. Konzervativec.

Alí Akbar Velájatí - bývalý ministr zahraničí. Konzervativec.

Hassan Rouhání - mezi vojáky a politiky jediný duchovní, navzdory tomu má šanci přilákat jistý, zatím neodhadnutelný počet voličů. Podpořili ho reformisté a jejich sympatizanté. Rouhání byl tajemníkem Nejvyšší národní bezpečnostní rady a také jaderný vyjednavač. Rouhání kritizoval některá vládní opatření a strategie, například kritizoval násilné potlačení demonstrací. Z ekonomického hlediska přičítá současnou krizi ani ne tak sankcím, jako špatnému plánování a řízení národní ekonomiky. Ve věci jaderného programu se přiklání k jeho pozastavení, pokud by mělo znamenat uvolnění sankcí a oživení ekonomiky. Jeho heslem je "prozíravost a naděje". Je zajímavé, že ho podpořil i Chámeneího bratr Hádí Chámeneí. Vystupuje jako centristický a umírněný, nicméně i v jeho historii se najdou temné epizody.

Volby v Íránu vždy připomínají náměstí, kde máte vedle sebe pouze stánky s hotdogy. Jedny jsou s kečupem, jiné s hořčicí, nebo se zelím, ale pořád je to pouze párek v rohlíku. Takže pokud párky v rohlíku nejíte, nemusíte ani na náměstí chodit. Případně máte takovej hlad, že si nakonec nějaký ten párek vyberete, a pak zjistíte, že stejně chutná tak, jako ty ostatní.

Zde pro Vás připojuji několik videozáznamů agitačních setkání s Rouháním. Je slyšet, že lidé křičí stejná, nebo podobná hesla, která se nesla během Músavího a Karúbího protestů.







Podle těchto videí je vidět, že kandidatura alespoň jednoho reformisty rozhýbala politickou vřavu a je možné, že přiláká i voliče k urnám. Pokud mohu říci svůj skromný názor: před volbami spousta politických spolků a osobností vyzývalo k bojkotu voleb. Povolit kandidaturu reformistům může být ze strany Chámeneího celkem promyšleným krokem: Ve svém projevu uvedl, že lidé musí hlasovat ani ne kvůli vyslovení důvěry islámské republice, ale zahrál na vlasteneckou notu a řekl, že to mají lidé udělat z lásky k jejich zemi. Pokud lidé budou volit, zachová se tvář establishmentu, t.j. bude moci říci, že lidé pořád jistým způsobem "legitimizují" islámskou republiku. Na druhou stranu, čím více hlasů, tím se lépe s nimi manipuluje. Takže je možné, že si na konec stejně vybere toho, koho sám chce.

A mnozí tipují, že to bude Saíd Džalilí.

Předvolebné dny se kromě jiného nesou v pořád větším omezování internetu, Google ohlásil, že zaregistroval zvýšené množství pokusů o phishingové útoky na profily Íránců a zaměstnanci BBC Persian, perského vysílání BBC, si stěžují na obtěžování a výslechy jejich rodinných příslušníků v Íránu a došlo k zatčení některých známých aktivistů a spřísnění cenzury médií.

Nyní Vám pustím ještě video, ze kterého se vám asi bude otevírat kudla v kapse, ale je to typický projev, kdy zloděj křičí "chyťte zloděje".. Nejvyšší vůdce, tzv. ajatolláh Alí Chámeneí před zhromážděním žen 11. května pronesl: "Evropské národy jsou divokými národy. Na pohled vypadají uhlazeně, chodí ve vyžehlených šatech, nosí kravaty a jsou navonění, ale uvnitř jsou divocí, mají pořád tu násilnou povahu, která se projevila i v dějinách. S klidem zabijí člověka, chladnokrevně, páchají zločiny, proto je bití žen v domácnostech jejich prostředkem,rovněž i Američanů úplně běžně, ale v islámském prostředí by to mělo být nepředstavitelné
To říká zrovna on, člověk přímo zodpovědný za smrt protestujících na ulicích, mučení vězňů a arbitrární popravy.. a rovněž asi moc pozorně nečetl Korán. Kdyby ho četl, tak by si vzpomněl na verš 4:34: "A ty, jejichž neposlušnosti se obáváte, varujte a vykažte jim místa na spaní a bijte je". Občas je celkem štěstí, že spousta Íránců ten Korán vůbec nečetla, proto se tímto veršem neřídí. Na druhou stranu je nutno říci pravdu: i Íránci mají násilí v krvi: není vůbec výjimečné vidět rvačku mužů kvůli dívce,




Íránské bezpečnostní složky si našli další způsob, jak si znepřátelit další obyvatele. Podle zpráv očitých svědků, poškozených a organizací pro ochranu zvířat nyní příslušníci pořádkových sil násilím konfiskují lidem na ulici psy. Předtím při přistižení na ulici s psem na vodítku hrozila pouze pokuta, nyní majitelé vypovídali, že jim bylo zvíře odebráno a se psy bylo zacházeno velice brutálně. Podle vyšetřování byly psy převezeny do Kahrízaku, lokality proslavené detenčním centrem, kde bylo umučeno několik zatčených po nepokojích před čtyřim lety. Asi třetina ze 150 psů již podlehla špatným podmínkám, ve kterých jsou drženi, někteří byli přivezeni již zranění a nedostává se jim veterinární péče. Více se můžete dočíst zde.

Jedna dobrá zpráva pro fanoušky etnické hudby: V rámci festivalu Respect se v sobotu 15.06.2013 ve 14:00 můžete přijít podívat na výjimečného perkusistu Mohammada Rezu Mortazavího. Více informací najdete zde. Kvůli povodním se pokud vím festival přemístil ze Štvanice na Ladronku.

Pozvánka na křest knihy Labyrintem Íránu od Břetislava Turečka

Vážení a milí, tuto sobotu (zítra 18.5.2013) se v čase od 12:00 do 12:50 v rámci knižního veletrhu v Holešovicích uskuteční představení knihy "Labyrintem Íránu" známého zpravodaje a publicisty Českého rozhlasu, Břetislava Turečka. Předpokládám, že to bude celkem poučné čtení a už se na ni těším.

O velice zajímavě se vyvíjejících nadcházejících volbách a jiných událostech vám poreferuju snad o víkendu. Jen pro zajímavost: přihlásilo se až 686 kandidátů a šachovnice vypadá velice pestře, hlavně kvůli jednomu kandidátovi, který to pěkně může zamíchat.

Naléhavá výzva !!

Vážení a milí čtenáři,

většinou po Vás nic nechci, pouze trochu čtení a přemýšlení, nyní však mám jinou žádost:

V listopadu by se v Praze měl konat úplně jedinečný koncert: v podání Symfonického orchestru hl. m. Prahy by měly zaznít nejlepší klasické kompozice moderních a současných íránských autorů a jsou to skutečně zajímavé skladby. Byl pozván jeden z nejlepších íránských dirigentů Šahrdád Rouhání a známý zpěvák Aref, který dokonce rezignoval na honorář. Organizace tohoto koncertu je již téměř završena, poslední co chybí je pár sponzorů, třeba firem, které by si tento příspěvek k rozvoji kultury a povědomí o Íránu mohly odečíst z daní. Proto prosím všechny čtenáře, kteří by mohli mít přátele a známé v nějakých firmách, případně nějaké nápady, koho kontaktovat, aby se mi ozvali na e-mail azizedeleman@gmail.com. Suma, kterou ještě potřebujeme, je přibližně 280 000,- korun. Na první pohled je to velká částka, nicméně ve srovnání s celkovou sumou, která je k celé akci potřebná, je to již pouze zlomek. V případě potřeby zašlu veškeré informační materiály vydané FOK-em.
Předem děkuji za Vaše rady a pokud můžete, sdílejte tuto zprávu mezi známými.

Šťastný Nový Perský Rok 2572/1392 !

Tak, včera přávě začal nový perský rok 2572 nebo 1392 podle toho jestli upřednostňujete achaimenovský, nebo islámský kalendář. Při této příležitosti se v domech vyzdobí tzv. "Sofre Haft Sín", stoleček, na který se umístí 7 (nebo více) symbolů začínajících na písmeno Sín (س). Můžou to být některé z těchto:


Jablko (síb) - znamená zdraví a přirozenou krásu.

Osení (sabzí) - znamená plodnost a obnovení přírody.

Mince (sekke) - bohatství a hojnost.

Serke (ocet) - vyzrálost, ale i aktivitu a schopnost čelit životu.

Samanú - typický perský typ sladkosti z obilních klíčků - síla.

Česnek (sír) - další symbol zdraví a odolnosti proti nemocem.

Somágh (koření druhu Rhus coriaria) - svou ohnivě červenou barvou symbolizuje červánky a nový začátek.

Sendžed - plod druhu Elaeagnus angustifolia, podobný datli - symbolizuje lásku a vášeň pro krásu.

Hyacint (sonbol) - symbol jara a rajské vůně.

Kadidlo (sepand) - semínka druhu Peganum harmala - ochrana proti zlu.

Přidává se ještě různě svíčka, zrcadlo, akvárium se zlatou rybkou, sbírka básní od básníka Háfeze (někteří ho nahrazují Koránem), hodiny, a obarvená vajíčka!
Asi Vám nemusím připomínat, že má tento svátek společný kořen s evropskými velikonočními tradicemi pohanského původu.
Tak si jenom popřejme, aby byl nový rok pro Íránce klidný, a spěl k lepšímu ze sociální, politické i ekonomické perspektivy.

Předvolební šílenství a Mahmůdův polibek

Zdravím všechny Vás, zájemce o Írán a perskou kulturu. Pomalu se nám blíží nový rok (nastane příští středu 20. března 2013, ve 12:03:13 hodin krátce po poledni).

A blíží se nám i prezidentské volby, které naposled v létě 2009 rozdmýchaly politickou scénu a následné nepokoje. Mají se konat až 14. června, tedy přesně za dva měsíce, nicméně se íránská vláda na tuto zvláštní událost začala připravovat již nyní. Před několika dny byly plošně zablokovány některé softwarové kanály, přes které se lidé připojovaly na internet anonymně a obcházeli filtry. Vláda se zjevně bojí, že by lidé mohli přes sociální sítě začít vyvolávat demonstrace a protesty, případně vyzývat k bojkotu voleb.

Kandidáti budou oficiálně registrovat až kolem prvního květnového týdne, ale první už se přihlásili. Jsou mezi nimi lidé jako konzervativec Mohsen Rezáí (kandidoval i v roce 2009), Manúčehr Mottakí (bývalý ministr zahraničí), Alí Falláhián (bývalý šéf rozvědky), nebo Húšang Amirahmadí (politický analytik a akademik). Očekává se kandidatura Alího Larídžáního (zastával několik úřadů v posledních letech, včetně jaderného vyjednavače), kontroverzního Ahmadínežádova pobočníka Esfandiára Rahíma Mašáího, nebo teheránského primátora Mohammada Bághera Qalíbáfa.

Vyškrtnut byl kromě jiných i Músaví, známý kandidát z roku 2009.

Ale o tom si řeknem více snad příště.

Pokud bychom v krátkosti chtěli popsat zdánlivou představu o íránském politickém systému, vypadala by to jako tento obrázek níže, akorát ještě chybí malá šipečka směrem od Parlamentu k "radě dohližitelů". Rada dohližitelů, v perštině Šoráye negahbáne ghánúne ásásí, tedy Rada dohlížející na ústavu, tedy s nadsázkou jistá obdoba ústavního soudu. Je nejdůležitějším tělesem, jehož slovo rozhoduje o kandidátech. Nicméně pokud si všimnete, kam sahá šipka od nejvyššího vůdce, uvidíte, že letí skrz figurky.

Rada dohližitelů je dvanáctičlenný sbor. Je v něm vždy šest duchovních, specialistů na islámské právo. Tito jsou vybráni přímo nejvyšším vůdcem. Dalších šest členů je schváleno parlamentem a měli by to být také znalci práva, ale ne duchovní. Nominuje je hlava justičního systému, a to je samozřejmě vždy osoba jmenovaná nejvyšším vůdcem. Takže kruh se nám nyní uzavírá a íránská galaxie moci vypadá v praxi spíše nějak takto:

V reálu musíme ještě smazat šipku, která míří od "Rady expertů". Sice teoreticky volí nejvyššího vůdce a měla by ho kontrolovat, nicméně nikdo neví, co tato rada vlastně dělá, protože zasedá vždy za zavřenými dveřmi a slouží spíše jako depozitář za-/vy-/sloužilých duchovních. Ta taky šipka od "Rady dohližitelů" by měla mířit směrem k prezidentovi.

Hlavou "Rady dohližitelů" je Ajatolláh Ahmad Džannatí, malý seschlý dědek, který se stal terčem stovek vtipů kvůli svému matuzalémskému věku a nesmrtelnosti, například: - Proč mají lidé pupík?

- To je otisk prstu Džannatího, který se chtěl přesvědčit, jestli je hlína Adama a Evy už suchá.

Dopis boha Džannatímu: "Milý Džannatí. Ezrail (podle islámu anděl smrti) zemřel, Poslední soud je u konce, tak já už taky půjdu. Pokud by se ti chtělu umřít, prosím zhasni slunce."



Džannatí prchá před zuřivým dinosaurem.



Džannatí přihlíží stvoření člověka.

Džannatí prchá z Noemovy Archy



Džannatí učí pralidi zapalovat oheň



Politickou scénu ovšem rozdmýchala ještě více jedna inkriminovaná fotografie:

Je na ní prezident Ahmadínežád v téměř intimní chvíli, kdy utěšuje Elenu Friasovou, matku zesnulého venezuelského prezidenta a dobrého přítele Huga Cháveze během jeho pohřbu. Fotografie okamžitě vyvolala protesty vysokých náboženských představitelů, podle kterých je takové nepřípustné a neislámské. Podle pravidel islámu by se muž a žena, kteří nejsou v příbuzenském vztahu neměli vůbec dotýkat. I během oficiálních návštěv íránští diplomaté ženy zdraví pouze úklonem, neměli by jim podávat ruce. Mahmúd se k tomu nijak blíže nevyjádřil, nicméně řekl, že Hugo Chávez vstane z mrtvých společně s Ježíšem a šíitským dvanáctým imámem Mahdím.

Morální dilema ale Íráncům nezpůsobil jenom jejich prezident. I choť prezidenta Spojených států musela být upravena photoshopem, poté, co si na odevzdávání Oskarů oblékla příliš hluboký výstřih. Naštěstí nakonec ty "fiktivní" šaty nevypadají vůbec špatně! Výhrady bychom měli spíše vůči motivu jejího vystoupení.

Bylo to totiž odevzdávání Oskara za kontroverzní film Argo. Film se odehrává během íránské revoluce v roce 1979 a pojednává o záchraně několika zaměstnanců velvyslanectví Spojených států po jejím obsazení.

Recenzi na tento film zkusím napsat, až si najdu čas a duševní rozpoložení na jeho shlédnutí (bohužel se mi na něj asi nebude dívat lehce). Asi nejlepší recenzi v angličtině si můžete přečíst zde.

Problémy Íránců ale nekončí u polibků a výstřihů. Potíže jim způsobují i krysy. Na nevídale přerostlé hlodavce vážící až 5 kg a prohánějící se po teheránských bulvárech si radnice dokonce najala tým profesionálních odstřelovačů. Ismail Kahrám, radní pro životní prostředí a univerzitní profesor se pro denník "Qudsonline" vyjádřil, že velikost a odolnost krys vůči všem jedům mohla být způsobena genetickou mutací v důsledku radiace.

Tak Vám na závěr řeknu ještě něco pozitivního: na letošním ročníku Febiofestu máte možnost vidět dva filmy:

Odpískáno: Íránská dokumentaristka Sahar se během produkce filmu seznámí s tragickým osudem mladé dívky Malineh. Její matka je obviněna z vraždy a čeká ji oběšení. Empatická Sahar se i přes nelibost svého okolí rozhodne pomoci dívce sehnat peníze k vykoupení ze zločinu, požadovaná částka je však příliš vysoká. Íránská herečka a režisérka Niki Karimi, jež je známá i českému publiku, natočila svůj třetí film velmi realistickým až dokumentárním způsobem. Divák je bez lítosti vtažen do dramatické hry o čas v prostředí současného Teheránu.

Vyrůstat ve větru: Talentovaný student Aslan je příslušník kočovného kmene, který se potýká s problémy a chystá se na migraci. Aslanův otec ale synovo nadšení ze vzdělání nesdílí a rád by ho viděl ideálně jako pasáčka ovcí. Podaří se chlapci splnit závěrečnou zkoušku a zlomit tak otcovský odpor? Třetí snímek íránského režiséra Rahbara Ghanbariho odhaluje pravidla, zvyklosti a hierarchii kočovného kmene a zároveň poetiku i překážky nomádského stylu života. Film byl zařazen do hlavní soutěže moskevského festivalu.

A pokud máte rádi, případně chcete vyzkoušet lahůdky perské kuchyně, vy, co bydlíte v Praze, máte jedinečnou možnost si něco dobrého objednat až k Vám domů. Navzdory smutné skutečnosti, že na perskou restauraci zde čekáme už staletí, pokud se projekt ujme, tak její otevření na sebe nenechá dlouho čekat.
http://khorshidfood.blogspot.com/ je prozatímní adresa a menu se týdně bude aktualizovat a určitě i rozšiřovat.

Myšlenky nad sklenkou Shirazu.

Vážení přátelé, znovu se v Íránu stalo pár věcí, které si zaslouží naši pozornost, takže dnes své rituální večerní posezení u vína vykonám u počítače. Naliju si sklenku Shirazu, které, jak doufám všichni víte, pochází se stejnojmenného íránského města. Nyní jeho výroba v Íránu navzdory prohibici pořád probíhá, buďto načerno u lidí doma, nebo pro export pod kontrolou některé z velkých mafiánských rodin spjatých s vládou. Přece by si nenechali ujít výnosy z tak bohulibé činnosti. Po revoluci byly rostlinky vyvezeny do zemí s podobným klimatem a složením půdy a proto si nyní i v ČR můžete pochutnat na Shirazu z Austrálie, Chile, nebo jižní Afriky. Ve francouzské oblasti této odrůdě říkají Syrah.
    Tak po pořádku. Írán se navzdory sankcím pokouší dobýt vesmír a nebe. Před několika dny oznámil úspěšné vystřelení opice do vesmíru a tvrdí, že se vzdálený chlupatý příbuzný našeho oblíbeného prezidenta ze svého výletu i vrátil. Zde na fotografiích, které Íránci zveřejnili, můžete vidět úspěšného kozmonauta před a po návratu (zdroj: Al Jazeera)

Opička vpravo s velkým mateřským znaménkem nad okem byla na fotografiích před odletem, po odletu (vlevo) se vrátila bez znaménka a snad i po plastické operaci. To vedlo zvídavé novináře ke zpochybnění celého dobrodružství a nyní se pochybuje, zda opice vůbec někam letěla, případně zda svůj let přežila, nebo se přidala k ruské Lajce zpřed 56 let. Údajný úspěch tak povzbudil prezidenta, že se nabídl sám pro příští let. Asi netuší, kolik lidí by potěšíl, kdyby mu do té kosmické lodě náhodou vystavili pouze jednosměrnou letenku. Abychom si připomněli, nebyl by prvním Íráncem ve vesmíru, předběhla ho Anúše Ansarí, Američanka íránského původu, která si svou cestu zaplatila sama z výnosu své úspěšné firmy.
    Abychom ještě zůstali u sféry nebeské, kromě opice Íránci poslali do vzduchu i první stíhací letoun domácí výroby s názvem F313 Qaher. Na video o jeho uvedení se můžete podívat zde:


       Když se člověj aspoň trošku zajímá o zbraně a techniku, nebo aspoň jednou navštívil letecký den hned ho napadne, že je to letadlo nějak malé. Vešlo by se snad i sem ke mně do pokoje. Vypadá i tak nějak křehcem jako z papíru. Právě do toho se opřely kritiky, které považují záznam o letu pouze za let dálkově řízeného malého modelu a celé letadlo zpochybňují, neměli bychom ale zapomínat, že měl Írán za vlády posledního Šáha přístup k nejvyspělejším technologiím, a vysoké školy technického zaměření jsou pořád na  velmi vysoké úrovni. Bruce A.Wooley, bývalý ředitel oddělení elektrického inženýrství Stanfordské univerzity, řekl, že univerzita Šaríf v Teheránu má nejlepší fakultu elektrotechniky na světě. Studenty, kteří na této univerzitě získali základní titul, přijímali na postgraduál ve Stanfordu téměř automaticky.
       Írán za Šáha disponoval americkými stíhačkami F-14 a F-16 a úspěšně je využil ve válce s Irákem (navzdory tomu, že byli vojenské špičky hned po revoluci popraveny a piloty museli před nasazením nejdříve pustit z věznic). Pro zajímavost: po válce úplně náhodou objevili několik podzemních hangárů a skladišť, o kterých nikdo netušil. V nich bylo několik desítek kompletních F šestnáctek  a další výzbroj, která mohla ve válce hodně pomoci, ale už bylo pozdě. Celou škálu používaných letadel můžete vidět zde. Qaher alle není první letadlo íránské výroby. Hesa Saeqe (základní informace v češtině zde) a Shafaq (zde) jsou dva úspěšné projekty z mnoha zbrojních projektů Islámské republiky.
       Abychom se posunuli dál, Ahmadínežád, dříve, než by se vydal na svůj kosmický let, nejdříve navštívil Egypt. V některých zemích zahraniční delegace vítají třeba sprškou květin, na Ahmadínežáda se v Egyptě sypaly boty. Na Blízkém východě se místo shnilých rajčat a vejcí na nechtěné politiky vrhají boty. Na video se můžete podívat zde. Botu vypálil Syřan, který byl patrně rozhorčen íránskou podporou Assada. Zdá se, že si Ahmadínežád má hodně co říci s novou egyptskou vládou... názory, které se v Egyptě začaly objevovat, jsou podobné názorům íránské vlády, například zde extrémistický klerik říká, že ženy, které přijdou protestovat proti Muslimskému bratrstvu, mohou být beztrestně znásilněny.
      Poměrně znepokojivá zpráva byla ta o uvěznění slovenského občana Mateje Valúcha v Íránu a jeho pravděpodobně vynucené přiznání spolupráce s CIA. Naštěstí byl Matej propuštěn.
      Další zprávou je raketový útok na tábor "Liberty" v Iráku, kde žije cca. 3000 příslušníků skupiny MEK. Zemřelo při něm šest osob a asi stovka byla raněna. MEK je opoziční skupina, která vznikla ještě za Šáha. Její ideologie byla směsí islámu a marxismu. Postavila se na stranu revoluce, nicméně po revoluci byla Chomejním krvavě potlačena a její členové emigrovali do Paříže a jiných míst. Během války s Irákem jim Saddám poskytl zázemí i zbraně. Skupina podnikala teroristické útoky proti americkým občanům ještě za Šáha, poté proti čitinelům Islámské republiky, ale i proti iráckým Kurdům na Saddámův povel. Skupina se pod vedením posledních vůdců Masúda a Maryam Radžaví proměnila na kult osobnosti s tvrdým režimem, která své členy v táboře často drží násilím. EU i Spojené státy v poslední době skupinu vymazali ze seznamu teroristických organizací, což je poměrně znepokojivé a v současné době o této problematice píšu obsáhlejší článek.
      Po tom všem se chci ještě zmínit o dvou věcech, které spojují Prahu a Teherán. Jedna z nich byla uzavřena a ta druhá otevřena. První z nich byla kavárna Prag v Teheránu. Bylo to místo, kde se scházeli umělecké osobnosti Teheránu, herci, novináři, spisovatelé, fotografové. Kavárna byla uzavřena, protože její vedení odmítlo nainstalovat kamerový systém, který by umožňoval dohlížet na hosty. Nádherné a velice silné fotky z posledního večírku na tomto výjimečném místě si můžete prohlédnout zde. Všimněte si žlutého kafkovského posteru, který do obrazu současného Íránu jaksi zapadá. Kafku do perštiny přeložil jeden z největších spisovatelů moderního Íránu, Sádeq Hedájat. Trochu optimističtější je otevření perské čajovny v centru Prahy, na Navrátilově ulici č.11. Čajovna se jmenuje Tea´n´tea, webstránky jsou zde a na facebooku ji najdete zde.
     Za pár dnů tady zas máme svátek sv. Valentýna. Je zajímavé, že je tento svátek tak kontroverzní a to nejenom v muslimských zemích, kde proti němu tvrdě bojují. Ti, kteří tvrdí, že je to americký výmysl, musím zklamat. Dokonce sahá i dál, než je příběh o samotném svatém jménem Valentýn z Římské říše. Ve starověké zoroastriánské Persii (tedy více než před dva a půl tisíci lety) existoval svátek Sepandarmazgán, který oslavoval lásku mezi mužem a ženou a byl spojen i s kultem plodnosti země. Byl to vysloveně svátek žen a Peršané svým ženám kupovali dárky a už v té době (a dodnes až na výjimky) své ženy milovali a ctili. Tak pánové, pokud chcete být originální, kupte své drahé nějakou maličkost a popřejte jí krásný Sepandarmazgán!

Pozvánka na film

Vážení přátelé, dnes večer máte ještě v kině Aero v Praze možnost shlédnout francouzský film "Kuře na švestkách", podle předlohy spisovatelky Mardžán Satrapí (autorky autobiografického komixu Persepolis). Ve filmu si zahrála i jedna z nejtalentovanějších současných íránských hereček Golšifte Faráhání. Golšifte žije ve Francii, kam emigrovala z Íránu, podle všeho kvůli všem možným omezením, které v Íránu umění svazuje. Velkou diskuzi vyvolaly její odhalené fotografie, na kterých společně s jinými evropskými herečkami protestovala proti islámistům, kteří se snaží kontrolovat ženské tělo a ženy obecně.

Hlavním hrdinou romantického příběhu je Nasser Ali Khan, nejslavnější houslový virtuóz své doby. Jednoho dne si zničí své skvělé housle, a protože nemůže nalézt žádné podobné, rozhodne se, že se odevzdá smrti. Uléhá do postele a vzpomíná na svůj mnohdy veselý osud a vztahy a sní a představuje si budoucnost.


Trailer s českými titulky naleznete zde.

Íránský fimový festival již podruhé v Praze

Vážení a milí, doufám, že jste Silvestra přežili ve zdraví a přeji vám vše dobré do nového roku 2013.

Nový rok začínáme hned na české poměry neobvyklou kulturní akcí, druhým ročníkem festivalu íránských filmů, který se po roce znovu uskuteční v Praze v kinech Světozor a Lucerna v Jindřišské ve dnech 9-13. ledna 2013. Letošní ročník je zaměřen na téma dítě a děti jsou i hlavními hrdiny většiny snímků.
Podrobnější informace a popis jednotlivých filmů naleznete na oficiální webstránce akce, http://www.iranianfilmfestival.cz. Festival můžete rovněž sledovat a "lajkovat" na facebooku zde: https://www.facebook.com/pages/Festival-%C3%ADr%C3%A1nsk%C3%BDch-film%C5%AF-Festival-of-Iranian-Films/145353135567343
Vstupenky jsou v předprodeji již od dnes, 2.1.2013.

Ateismus a sekularismus v Íránu a muslimských zemích

Tohleto je snapshot (pořízen 19.12.2012 ve 12:20 hod SEČ) z webstránky http://atheistcensus.com/ která si vytýčila sečíst co možno nejvíce ateistů, agnostiků, racionalistů, humanistů, sekularistů a svobodných myslitelů, prostě lidí nehlásících se k žádné náboženské víře ve světě. Írán si zatím drží osmé místo hned po Spojených státech, Brazílii, Spojeném království V.Británie, Austrálii, Kanadě, Indii a Německu. Včera byl hned za Íránem Izrael a Filipíny, dnes se do první desítky probojovalo Polsko a Mexiko.
Samozřejmě si musíme uvědomit, že tento průzkum má svá omezení a zkreslení: povědomí o něm se zatím šíří hlavně po internetu prostřednictvím sociálních sítí, takže přihlášení budou spočátku uživatelé sociálních sítí. Z tohoto prvního průzkumu je zatím vidět, které země mají nejaktivnější internetové komunity a kterým se nejdříve povedlo informaci "rozfacebookovat" a "roztveetovat" mezi přáteli.

Objektivnější výsledky by mohl poskytnout, pokud se povědomí o něm rozšíří i přes běžná masmédia a tím se může dostat k většímu počtu uživatelů internetu. Pořád to bude ale průzkum omezený přístupem k internetu, takže omezen na mladší populaci vyspělejších zemí. Stránka je v angličtině, takže respondent musí zvládat tento jazyk, vyplnit velice krátkou anketu s pomocí slovníku, případně pracovat s poměrně nedokonalým googlovským překladem do národních jazyků pomocí plug-inu, který je součástí prohlížeče Chrome (velice vtipné je pohlaví female/male přeloženo do češtiny jako žena/samec). S ohledem na velice jednoduchou strukturu stránky by překlad do národních jazyků například realizován dobrovolníky nemusel představovat až takový problém.

Statistické výsledky tedy nepřekvapují: respondenti jsou spíše mladí lidé zhruba od 15 do 44 let, s vysokoškolským vzděláním, a jsou to spíše muži. Jejich náboženské pozadí, t.j. náboženství zděděno po rodičích je většinou křesťanství, Islám je zastoupen 4,3%. Zajímavé je rovněž, že ne všichni se považují za ateisty a 35% lidí se ztotožňuje spíše s pojmy humanista, ne-religiózní, agnostik, racionalista, sekularista.

Předpokládám, že v blízké době dojde k masovějšímu rozšíření této informace, takže Írán bude převálcován
evropskými zeměmi a národy s větším počtem obyvatel, lepším přístupem k internetu a nakonec i větším počtem ateistů. Navzdory těmto výsledkům se dá předpokládat, že jsou ateisté v Íránu pouhou zlomkovou menšinou. Írán charakterizuje spíše částečný odklon od islámu směrem k jiným náboženstvím (křesťanství, případně zoroastriánství, tedy laický obdiv k perskému předislámskému kultu, bez možnosti na tyto víry oficiálně přestoupit), případně pořád teistický, ale antiklerikální pohled na svět (což znamená víru v Boha jako vyšší bytost, ale odpor k zakořeněným náboženským institucím a slepému dodržování přísných pravidel).

Nejpřesnější přehled o náboženském přesvědčení by v íránském případě mohl dodat výběr lidí z těchto kategorií: věřící muslim aktivně se angažující v místní komunitě - věřící muslim modlící se doma - věřící spíše vlažný, muslim pouze nominálně - věřící v Boha, ale odmítající islám


Pokud budeme počítat pouze íránské uživatele facebooku, existuje několik skupin, kde se tito lidé sdružují a některé mají i relativně vysoké počty členů. Skupiny jako Iranian Atheists and Humanists (1900+ členů, nebo fanoušků), کانون آگنوستیک ها و آتئیست های ایران Iranian Atheists & Agnostics (35.000 + členů), بی خدایان ایران Iranian Atheists (1700+ členů) a Iranian atheist/agnostic movement (35.500+ členů). Pro zajímavost stránka Chámeneího má pouze 16.000 fanoušků.

 Jednou z nejzajímavějších skupin je نه"من مسلمان نيستم, tedy "Ne, já nejsem muslim", která má 23.400+ členů a je velice aktivní. Skupina je psána téměř výlučně persky, islám popisuje jako netolerantní, násilnický a diskriminující vůči ženám. Obsahuje velké množství informací, fotografií a karikatur, které můžou být mnohými věřícími považované za urážlivé, ale pokud vím, zatím kvůli nim ještě nezabili žádného velvyslance, ani novináře.

Podobné humanisticko-ateistické skupiny existují v turečtině s podobnými čísly přívrženců (cca 25.000 přívrženců), ale jsou mnohem méně zastoupené v arabštině (největší skupiny se mi povedlo najít mezi Syřany a Tunisany, je nutno nicméně přihlédnout na filtrování internetu u některých zemí).
Existence těchto skupin je zajímavá už jenom z důvodu šíření informací a otevírání diskurzu o (ne-)/toleranci alternativních názorů a vůbec možnosti si náboženství zvolit.

Na závěr: čeho důsledkem tento jev je? Jak řekl velký perský spisovatel Sádegh Hedáyat, "Pojem ráje je nejlepší výmluvou pro stvoření pekla na zemi". Čím více se náboženství vnucuje, tím více lidí se od něj bude odvracet.

Jak Američané zradili Írán

Video, o které se s váma chci určitě podělit. Je v angličtině, s pasážemi v perštině. Jakmile budu mít chviličku, napíšu překlad... případně, pokud by mi s tím chctěl někdo pomoci... ale v to moc nedoufám, všichni máte určtiě plné ruky práce s cukrovím a nakupováním dárků ...