Podle posledních zpráv byl dnes popraven Hossein Khezri (Chezrí, na obr. vlevo), osmadvacetiletý kurdský politický aktivista. Byl popraven na základě obvinění z "nepřátelství k Bohu, nebo boje proti Bohu" a narušování státní bezpečnosti, stejně jako Farzad Kamangar (9.května 2010, na fotografii v šedé košili), rovněž kurdský aktivista za lidská práva, sociální pracovník, novinář a učitel a Šírin Alam Húlí (mladá žena v černém šátku vlevo).
K obvinění patří většinou i podezření z členství v íránské verzi PKK, Kurdské straně pracujících, která v Turecku podniká teroristické útoky. Podle Kamangarova právníka tato obvinění byla čistě smyšlena a nenašly se žádné přímé důkazy. Jejich přiznání byla vynucována mučením a psychickým tlakem.
Po osmiletém vězení byla popravena oběšením i bývalá "dočasná manželka" známého fotbalisty Šahla Džahed za vraždu jeho "permanentní" manželky v roce 2004. Ve vězení nyní čeká několik dalších odsouzených k smrti, Sakíne Aštiání, které byl prominut trest smrti za podíl na vraždě jejího manžela, protože v Íránu má rodina oběti právo rozhodnout o osudu viníka a to tím, že přijme finanční odškodnění, nebo ho nechá popravit. Stejně má být popravena kamenováním za vztah, který údajně měla s vrahem svého manžela.
Ve vězení jsou i prominentní umělci a novináři: Džafar Panáhí, mezinárodně uznávaný režisér a držitel mnoha ocenění, byl 20. prosince 2010 odsouzen k 6 letům vězení a 20 letům zákazu natáčet, psát scénáře, poskytovat rozhovory domácím i zahraničním
médiím a také nesmí opustit zemi. Známý režisér byl poprvé zatčen, když spolu s jinými navštívil hrob Nedy Agha-Soltan, dívky zabité v přímém přenosu během nepokojů po posledních prezidentských volbách. Byl propuštěn ale byl mu odebrán cestovní pas a zamítnuta žádost o povolení vycestovat na filmový festival v Berlíně. Poté byl zatčen podruhé, když agenti v civilu navštívili jeho dům a odvedli všechny přítomné, jeho manželku, dceru a cca. 15 hostů a přátel. Většinu ostatních propustili do 48 hodin, ale Panáhí zůstává ve vězení i bez konkrétních obvinění. Panáhí natočil například film "Offside" (2006) o dívkách, které se chtěly dívat na kvalifikační zápas do fotbalového mistrovství světa, ale bylo jim v tom zabráněno z důvodu jejich pohlaví. Film je v Íránu zakázán. Natočil také film "Kruh" (2000) o bezútěšnosti života vyděděných žen v Íránu, bývalých vězenkyních a prostitutkách. Tento film je rovněž zakázán. Další film "Červené zlato" mluví o životě a tragickém konci muže, veterána z války s Irákem (1980-88), která pravděpodobně způsobila jeho psychické problémy. Má i
finanční potíže a chce se oženit. Po nocích rozváží pizzu
. Film ukazuje i rozdíly mezi bohatými a chudými, například v tom, jak se k nim chová policie. Film je.... jak jinak.... v Íránu zakázán. Za jeho propuštění se vyslovilo několik desítek osobností z celosvětového filmového a kulturního života (Martin Scorsese, Steven SpiSpielberg, Francis Ford Coppola).
Ve vězení je i Šívá Nazar Aharí (dáma s bílým šátkem), novinářka a aktivistka, nad kterou rovněž visí vážné obvinění z "boje proti Bohu", odpadlictví, za které hrozí trest smrti.
Nasrin Sotúde, právnička a držitelka ocenění za svůj boj za práva žen (kampaň "Milion podpisů") byla rovněž odsouzena k 11 letům vězení, zákazu činnosti a opuštění země. K obvinění patřila "propaganda proti režimu", "činnost proti národní bezpečnosti", "porušení isladovku.lámských pravidel odívání během filmovaného projevu". Během své vazby držela protestní hladovku.
Žádné komentáře:
Okomentovat