Bejrút demonstruje....

Libanonská policie a armáda jsou v nejvyšší pohotovosti. Statisíce demonstrantů totiž vyrazily do ulic Bejrútu a požaduji odstoupení protisyrské vlády premiéra Fuáda Siniury.
Záběry zcela zaplněného centra metropole přinesla i zpravodajská televize CNN. Na počtu účastníků demonstrace se shodují televize Hizballáhu Al-Manar s křesťanskou televizní stanicí LBCI.
Opozice v čele se šíitským hnutím Hizballáh a jeho spojenci šíitským hnutím Amal a Svobodným vlasteneckým hnutím křesťanského generála Michela Aúna spolu s dalšími prosyrskými stranami chce svrhnout kabinet Fuáda Siniury a vytvořit vládu národní jednoty, v níž by měla větší podíl na moci a rozhodování.

Premiér Siniura ujistil, že jeho kabinet nehodlá pod tlakem ulice ustoupit, a v noci na dnešek v televizním projevu varoval, že nezávislost Libanonu a jeho demokratický systém jsou ohroženy.
Přestože opozice vyzvala k pokojné a civilizované demonstraci a rozdává demonstrantům letáky s výzvou k zachování klidu, panují obavy, že by se akce mohla zvrhnout v násilí. Vládní komplex proto střeží armáda i policie ve stavu vysoké pohotovosti a v celém Bejrútu byla přijata maximální bezpečnostní opatření.
-----

Několik otázek do pléna pod názvem "nedělní skepse".

Je tohleto malý pokus o islámskou revoluci? Doufám, že ne. Jestli ano, doufám, že se nepovede.

Nezasahováním do demonstrace libanonská vláda chce podpořit svůj prodemokratický program, stejně jako nezasahováním do demonstrací islamistů i íránský Šáh poukázal na mírumilovnost své vlády, kterou se snažil vycházet v ústřety potřebám lidu a respektovat jeho vůli. (Kdyby byl býval Šáh takovým tyranem jak ho líčí porevoluční a nepřátelské zdroje, byl by se všemi imámy a revolucionáři skoncoval cobydup. I v Íránu spolu s islámisty demonstrovaly i jiné skupiny, marxisté, liberáli ... a kdo nakonec všechny převálcoval?)
Jenom se zde naskýtá jedna otázka. Kde jsou hranice demokratické plurality názorů, a kde začíná nátlak? Je Hizballáh skutečně zástupcem většinového názoru Libanonců (asi sotva), nebo jenom tím, kdo využije "slabost", toleranci a "princip neútočení" demokracie ve svůj prospěch ve svém plánu nastolení diktatury islámu? Kde je hranice, od které začíná obranná válka demokracie? Je nutno přistoupit k zákazu antidemokratických ideologií? Je tímto zákazem jakékoliv "demokracii nepřátelské" ideologie popřena sama kvintesence demokracie a demokracie nabyde znaky totalitarismu?