neděle, února 10, 2013

Myšlenky nad sklenkou Shirazu.

Vážení přátelé, znovu se v Íránu stalo pár věcí, které si zaslouží naši pozornost, takže dnes své rituální večerní posezení u vína vykonám u počítače. Naliju si sklenku Shirazu, které, jak doufám všichni víte, pochází se stejnojmenného íránského města. Nyní jeho výroba v Íránu navzdory prohibici pořád probíhá, buďto načerno u lidí doma, nebo pro export pod kontrolou některé z velkých mafiánských rodin spjatých s vládou. Přece by si nenechali ujít výnosy z tak bohulibé činnosti. Po revoluci byly rostlinky vyvezeny do zemí s podobným klimatem a složením půdy a proto si nyní i v ČR můžete pochutnat na Shirazu z Austrálie, Chile, nebo jižní Afriky. Ve francouzské oblasti této odrůdě říkají Syrah.
    Tak po pořádku. Írán se navzdory sankcím pokouší dobýt vesmír a nebe. Před několika dny oznámil úspěšné vystřelení opice do vesmíru a tvrdí, že se vzdálený chlupatý příbuzný našeho oblíbeného prezidenta ze svého výletu i vrátil. Zde na fotografiích, které Íránci zveřejnili, můžete vidět úspěšného kozmonauta před a po návratu (zdroj: Al Jazeera)
Opička vpravo s velkým mateřským znaménkem nad okem byla na fotografiích před odletem, po odletu (vlevo) se vrátila bez znaménka a snad i po plastické operaci. To vedlo zvídavé novináře ke zpochybnění celého dobrodružství a nyní se pochybuje, zda opice vůbec někam letěla, případně zda svůj let přežila, nebo se přidala k ruské Lajce zpřed 56 let. Údajný úspěch tak povzbudil prezidenta, že se nabídl sám pro příští let. Asi netuší, kolik lidí by potěšíl, kdyby mu do té kosmické lodě náhodou vystavili pouze jednosměrnou letenku. Abychom si připomněli, nebyl by prvním Íráncem ve vesmíru, předběhla ho Anúše Ansarí, Američanka íránského původu, která si svou cestu zaplatila sama z výnosu své úspěšné firmy.
    Abychom ještě zůstali u sféry nebeské, kromě opice Íránci poslali do vzduchu i první stíhací letoun domácí výroby s názvem F313 Qaher. Na video o jeho uvedení se můžete podívat zde:


       Když se člověj aspoň trošku zajímá o zbraně a techniku, nebo aspoň jednou navštívil letecký den hned ho napadne, že je to letadlo nějak malé. Vešlo by se snad i sem ke mně do pokoje. Vypadá i tak nějak křehcem jako z papíru. Právě do toho se opřely kritiky, které považují záznam o letu pouze za let dálkově řízeného malého modelu a celé letadlo zpochybňují, neměli bychom ale zapomínat, že měl Írán za vlády posledního Šáha přístup k nejvyspělejším technologiím, a vysoké školy technického zaměření jsou pořád na  velmi vysoké úrovni. Bruce A.Wooley, bývalý ředitel oddělení elektrického inženýrství Stanfordské univerzity, řekl, že univerzita Šaríf v Teheránu má nejlepší fakultu elektrotechniky na světě. Studenty, kteří na této univerzitě získali základní titul, přijímali na postgraduál ve Stanfordu téměř automaticky.
       Írán za Šáha disponoval americkými stíhačkami F-14 a F-16 a úspěšně je využil ve válce s Irákem (navzdory tomu, že byli vojenské špičky hned po revoluci popraveny a piloty museli před nasazením nejdříve pustit z věznic). Pro zajímavost: po válce úplně náhodou objevili několik podzemních hangárů a skladišť, o kterých nikdo netušil. V nich bylo několik desítek kompletních F šestnáctek  a další výzbroj, která mohla ve válce hodně pomoci, ale už bylo pozdě. Celou škálu používaných letadel můžete vidět zde. Qaher alle není první letadlo íránské výroby. Hesa Saeqe (základní informace v češtině zde) a Shafaq (zde) jsou dva úspěšné projekty z mnoha zbrojních projektů Islámské republiky.
       Abychom se posunuli dál, Ahmadínežád, dříve, než by se vydal na svůj kosmický let, nejdříve navštívil Egypt. V některých zemích zahraniční delegace vítají třeba sprškou květin, na Ahmadínežáda se v Egyptě sypaly boty. Na Blízkém východě se místo shnilých rajčat a vejcí na nechtěné politiky vrhají boty. Na video se můžete podívat zde. Botu vypálil Syřan, který byl patrně rozhorčen íránskou podporou Assada. Zdá se, že si Ahmadínežád má hodně co říci s novou egyptskou vládou... názory, které se v Egyptě začaly objevovat, jsou podobné názorům íránské vlády, například zde extrémistický klerik říká, že ženy, které přijdou protestovat proti Muslimskému bratrstvu, mohou být beztrestně znásilněny.
      Poměrně znepokojivá zpráva byla ta o uvěznění slovenského občana Mateje Valúcha v Íránu a jeho pravděpodobně vynucené přiznání spolupráce s CIA. Naštěstí byl Matej propuštěn.
      Další zprávou je raketový útok na tábor "Liberty" v Iráku, kde žije cca. 3000 příslušníků skupiny MEK. Zemřelo při něm šest osob a asi stovka byla raněna. MEK je opoziční skupina, která vznikla ještě za Šáha. Její ideologie byla směsí islámu a marxismu. Postavila se na stranu revoluce, nicméně po revoluci byla Chomejním krvavě potlačena a její členové emigrovali do Paříže a jiných míst. Během války s Irákem jim Saddám poskytl zázemí i zbraně. Skupina podnikala teroristické útoky proti americkým občanům ještě za Šáha, poté proti čitinelům Islámské republiky, ale i proti iráckým Kurdům na Saddámův povel. Skupina se pod vedením posledních vůdců Masúda a Maryam Radžaví proměnila na kult osobnosti s tvrdým režimem, která své členy v táboře často drží násilím. EU i Spojené státy v poslední době skupinu vymazali ze seznamu teroristických organizací, což je poměrně znepokojivé a v současné době o této problematice píšu obsáhlejší článek.
      Po tom všem se chci ještě zmínit o dvou věcech, které spojují Prahu a Teherán. Jedna z nich byla uzavřena a ta druhá otevřena. První z nich byla kavárna Prag v Teheránu. Bylo to místo, kde se scházeli umělecké osobnosti Teheránu, herci, novináři, spisovatelé, fotografové. Kavárna byla uzavřena, protože její vedení odmítlo nainstalovat kamerový systém, který by umožňoval dohlížet na hosty. Nádherné a velice silné fotky z posledního večírku na tomto výjimečném místě si můžete prohlédnout zde. Všimněte si žlutého kafkovského posteru, který do obrazu současného Íránu jaksi zapadá. Kafku do perštiny přeložil jeden z největších spisovatelů moderního Íránu, Sádeq Hedájat. Trochu optimističtější je otevření perské čajovny v centru Prahy, na Navrátilově ulici č.11. Čajovna se jmenuje Tea´n´tea, webstránky jsou zde a na facebooku ji najdete zde.
     Za pár dnů tady zas máme svátek sv. Valentýna. Je zajímavé, že je tento svátek tak kontroverzní a to nejenom v muslimských zemích, kde proti němu tvrdě bojují. Ti, kteří tvrdí, že je to americký výmysl, musím zklamat. Dokonce sahá i dál, než je příběh o samotném svatém jménem Valentýn z Římské říše. Ve starověké zoroastriánské Persii (tedy více než před dva a půl tisíci lety) existoval svátek Sepandarmazgán, který oslavoval lásku mezi mužem a ženou a byl spojen i s kultem plodnosti země. Byl to vysloveně svátek žen a Peršané svým ženám kupovali dárky a už v té době (a dodnes až na výjimky) své ženy milovali a ctili. Tak pánové, pokud chcete být originální, kupte své drahé nějakou maličkost a popřejte jí krásný Sepandarmazgán!

pondělí, února 04, 2013

Pozvánka na film

Vážení přátelé, dnes večer máte ještě v kině Aero v Praze možnost shlédnout francouzský film "Kuře na švestkách", podle předlohy spisovatelky Mardžán Satrapí (autorky autobiografického komixu Persepolis). Ve filmu si zahrála i jedna z nejtalentovanějších současných íránských hereček Golšifte Faráhání. Golšifte žije ve Francii, kam emigrovala z Íránu, podle všeho kvůli všem možným omezením, které v Íránu umění svazuje. Velkou diskuzi vyvolaly její odhalené fotografie, na kterých společně s jinými evropskými herečkami protestovala proti islámistům, kteří se snaží kontrolovat ženské tělo a ženy obecně.

Hlavním hrdinou romantického příběhu je Nasser Ali Khan, nejslavnější houslový virtuóz své doby. Jednoho dne si zničí své skvělé housle, a protože nemůže nalézt žádné podobné, rozhodne se, že se odevzdá smrti. Uléhá do postele a vzpomíná na svůj mnohdy veselý osud a vztahy a sní a představuje si budoucnost.


Trailer s českými titulky naleznete zde.