čtvrtek, června 29, 2006

Malé, ale zajímavé detaily z íránského divadýlka

Malé aktualizace 1. 7.

- Íránská vláda se rozhodla, že benzín bude od 23. září (začátek měsíce Mehr) na příděl. Poněvadž nemá dostatečné kapacity na spracování ropy musí velkou část rafinovaných produktů dovážet (samozřejmě říká ve vztahu k nukleárnímu programu, že Írán chce být technologicky, energeticky atd. nezávislý... tak proč nezačne třeba budovat ty rafinerie? ) teď chce znížit výdaje na benzín ze 4 bilionů na 2,5... tedy: Írán prodává ropu a pak ji kupuje zpátky v rafinované formě. Velice logický a hospodárný postup, že? A pak tento benzín prodává hluboce pod cenu obyvatelům, aby si koupil jejich lásku a oddanost a zabezpečil otřesné ovzduší v automobily přeplněném Teheránu a vysoká čísla obětí dopravních nehod. Kdoví jaká bude reakce obyvatel na příděly... "Miláčku, dnes večer nepřijedu, došel mi příděl benzínu"... možná se rozvine černý trh, který v Íránu funguje na všechno: zakázané zboží jako alkohol, cédéčka, nedostatkové zboží jako jsou léky ... a kdo z něj bude profitovat?

- Íránci rádi píší: minulý týden 50 předních íránských ekonomů poslalo dopis Ahmadínežádově vládě, ve kterém vyzdvihují vážné ekonomické problémy země (36 procentní inflace). Majmůn reagoval podrážděně, řekl, že je to urážka a hrozba a odpověděl politicky, ne ekonomicky.

- od března přišlo o práci kolem 100 000 lidí (celkový počet obyvatel je kolem 70 milionů).

- jenom za první rok Ahmadínežádovy administrace se zvýšil objem dovozu z původních 14 bilionů na 41 bilionů dolarů. Předpokládá se, že příští rok to bude i 50 bilionů. Dováží se elektrospotřebiče, kovové výrobky, chemikálie, plasty papír, obilí, léky a podobně z Číny, Emirátů, Indie, Japonska, Jižní Koreje a evropských zemí (Francie, Itálie, Británie, Německo, Švýcarsko). Hlavně dovoz levného zboží z Číny (textil, sklo) má těžký dopad na domácí produkci. Domácí fabriky jedna po druhé zavírají.... to chce Ahmadínežád všechny lidi zaměstnat v jaderném výzkumu? Nebo co tak v "mučednických" milicích? Nebo v jednotkách Basij (basidž), určených na potlačení domácích nepokojů? Podle nových zpráv byly 2 brigády těchto milých a přátelských lidí vyzbrojeny těžkými zbraněmi a vycvičeny pro boj ve městech a aby se moc nenudili a cvičili si svou zdatnost, obvykle je nasazují na potlačení demonstrací (často jako agenti v civilu, kteří se smíchají s davem a pak útočí od zad jak se sluší). Je známo, že je mezi nima mnoho žoldáků z ciziny, protože někteří Íránci odmítali mlátit své rodinné příslušníky a přátele.

- za poslední perský měsíc (Chordád) bylo podle Iranfocus zaznamenáno kolem 480 různých demonstrací a protestních akcí na různých místech země.

- Íránská státní televizní a rozhlasová společnost podepsala smlouvu s iráckou společností podle které budou "spolupracovat" na programech. Irán má už teď několik rozhlasových i televizních stanic vysílajících v arabštině a rozšiřujících po Iráku a Blízkém a Středním východě své poselství míru, tolerance, lásky k bližnímu, pravdy a pravé víry.

- apropo, v Irácké Baqubě zadrželi íránské militanty... pardon, poutníky.

- Íránské univerzity se asi omlazují a očišťují. Vláda slušně poslala pár profesorů do zaslouženého předčasného důchodu, snad aby neotravovali senilnostmi nebo nepohodlnou aktivitou a zavřela Islámskou splolečnost i na univerzitě v Isfahánu, poté co ji zavřela na un. Amira Kabira v Teheránu.

- pokračuje výslech zatčených žen a mužů z demonstrace 12.6. Znovu se objevili i tak "oblíbené reality show ze soudní síně", t.j. přímé přenosy vynucených doznání obviněných k subversivní činnosti. Mohli přidat ještě přípravné fáze, t.j. jak je k těm přiznáním donutili.

- ten nejradikálnější klerik, Mesbah Yazdi, "krokodýl", otravuje svým talibanovským učením íránské ovzduší pořád více, rozšiřuje svoji nenávistnou ideologii a aspiruje na post nejvyššího vůdce. Není snad osoby v Íránu, která ve mně vzbuzuje větší odpor! Jestli by se to monstrum stalo vůdcem nukleárního Íránu, tak to je rovnou na mašli... snad tomu něco zabrání!!!

- aktualizace: nejvyšší vůdce Chameneí vytvořil novou radu na kontrolu zahraničních vztahů a obsadil ji svými lidmi. Je určena na omezení vlivu opičáka a krokodýla (Ahmadínežád a Yazdi).

- Min. zahraničí Manučer Mottakí se velice hezky vyjádřil na žádost kanadského ministerského předsedy o zatčení prokurátora Mortezávího (tento vrah a mučitel se nestydatě objevil v Ženevě na otevírací schůzi nové Rady pro lidská práva OSN): "Z perspektivy Íránské Islámské Republiky země, která pořád nese stopy britské kolonizace, není v stavu ani na výši toho, aby dělala takové nesmyslné, nepravdivé a neoprávněné poznámky, a aby očekávala aby jí někdo naslouchal" ( IRNA news agency, 24.6.2006). Tento komentář ovšem vydali až poté, když bylo jisté, že Evropě a OSN a všem je v podstatě jedno, koho tam hostí a ignorovali všechna volání po spravedlnosti. Co kdyby za Německo zasedl třeba Adolf Eichmann? Článek o reakci kanadského diplomata na smrt Zahry Kazemi tady. Zuřím.

Další diplomatické tlachání...

Zítra, nebo vlastně už dnes, ve čtvrtek 29. 6. se sejde G8 v Moskvě... O čem tak budou mluvit?
Třeba o tom, jak se vyjádřili někteří němečtí představitelé, že povolí Íránu obohacovat urán na svém území... pod přísnou kontrolou... jak můžou být tak naivní a myslet si, že vláda, která lhala, tajila nukleární program 15 let a zbrojila a financovala teroristy najednou přestane lhát a bude se chovat slušně?
Nebo třeba o tom, jak Rusko začíná pořád více posilovat své pozice na Blízkém a Středním Východě a manipulací s cenami strategických surovin chce vnutit svoji vůli závislým zemím (po čem ostatně touží i Írán)? Nebo si všichni budou už dopředu lízat rány které jim uštědří sankce na jejich miliardové "investice" mulláhům do kapes? Nebo o tom jak se USA diskreditují a ztrácejí jakoukoliv věrohodnost?
Turbanokrati se jenom dál budou smát... a obohacovat, vyzbrojovat, mučit a zabíjet, jak to stejně dělali i předtím.... uvidíme co nám Majmůn A.N. oznámí v tom srpnu... možná další technický pokrok, který zlepší životy běžných Íránců...

pátek, června 23, 2006

Malá exkurze do džungle íránské opozice

Íránská opozice na první pohled vyvolává dojem jednoho velkého chaosu nejrůznějších frakcí, kterých jediným společným jmenovatelem je odstranění stávajícího režimu, ale až na výjimky bez konkrétních představ přijatelných pro většinu Íránců po odstranění mulláhů. Tenhleten dojem je bohužel správný. Jsou to až desítky roztříštěných skupinek i individuí, politicky se pohybujících od marxismu, po konstituční monarchisty a geograficky roztroušeni od Íránu přes Los Angeles a jiná města USA a Kanady, v menší míře v Evropě. Jenom z těch největších je skupina přívrženců nejstaršího syna Šáha, Rézy, který žije v Marylandu, USA, nebo kontroverzní skupina Národní rada pro odboj v Íránu kolem Massouda Rajaviho a jeho manželky Maryam ve Francii s ozbrojeným křídlem MEK (Mudžahedín-e-Khalq), které je zapsáno na seznam teroristických skupin za bombové útoky a atentáty na činitele Teheránské vlády v zahraničí. Teď mnozí lobují i u Američanů za vymazání hnutí ze seznamu, Amerika ale zatím oficiálně zastává mínění, že nemůže podpořit teroristy, neexistují dobří a špatní teroristé a nepřítel mého nepřítele není mým přítelem. Velká skupina těchto bojovníků byla odzbrojena a je soustředěna pod ochranou UN ve městě Ašráf v Iráku. O dalších skupinách obecně jenom tolik: většina je prodemokraticky orientována a podpořuje svobodné rozhodnutí Íránců na základě referenda o formě budoucí vlády a velká většina prosazuje koncepci sekulární vlády, t.j. oddělení náboženství od státu. Cílem některých skupin je v podstatě svržení vlády a její nahrazení jejími vlastními členy, co je vlastně jenom puč a další diktatura a je nepřijatelným cílem. Proto si mnohé skupiny nedovedly vybojovat důvěru širokých vrstev. K dobru Šáhova syna přispívá skutečnost, že on je teoreticky legitimním pokračovatelem předrevolučního režimu z hlediska mezinárodní diplomacie, je to osobnost s jistým charismatem a má dosti širokou podporu v Íránu. Vyjádřil se také, že nebude trvat násilím na trůnu, jenom jestli ho o to íránský lid požádá. V poslední době zintenzivnil svou činnost, podává rozhovory do médií, komentuje situaci a vyzývá obyvatele k stávce. Vyslovil se, že od července a srpna začne intenzivně pracovat na vytvoření širšího hnutí za změnu režimu, která bude vycházet zevnitř Íránu s podporou už existujících hnutí se značným potenciálem: různá hnutí studentů, žen a pracujících (odbory). Velice známá je organizace teheránských řidičů autobusů, jejíž vůdce Osanlou je už měsíce vězněn a mučen.
Snad nejzajímavější osobností, která se v poslední době ozvala a prosazuje změnu režimu je Hossein Khomeini (Chomejní). Ano, nemýlím se v příjmení, je to vnuk Ruholláha Chomejního, toho, kdo to celé způsobil! Žeby se styděl a chtěl napravit zločiny svého děda?
Mnohdy se mezi opozici počítají i tzv. "reformisté" neboli "umírnění". Nedávno bylo výročí zvolení "reformisty" Chátámího (říká se mu 2 Chordád 1376, 23. květen 1997). Chátámí byl zvolen skutečnou vůlí lidí, kteří věřili, že je schopen provést alespoň některé změny. Byl zvolen i opakovaně, takže reformisté měli 8 let na to, aby něco dokázali. Ale nepovedlo se jim splnit očekávání lidu, protože to tzv. "reformní hnutí" si vůbec nedává za cíl podstatnější změny v ústavě, politickém zřízení a rozdělení moci v Islámské republice. Vychází a je přímo propojeno se stávajícím systémem. Je to pořád vláda islámského kléru (velayat-e faqi) rozdíl je jenom v tom, jestli vládne umírněnější, nebo radikálnější klér. Chátámímu se alespoň povedlo alespoň sčásti otevřít Írán světu, podnikl několik cest do Evropy, kde udělal dojem vzdělance, poopravil a přibarvil do růžova veřejné míněni o Íránu. Je pravda, že se osobní život lidí do jisté míry uvolnil spod přísného dohledu mravnostní policie ale stíhání, věznění, mučení a tajné popravování politických vězňů pokračovalo dál. I velké studentské povstání v r. 1999 proběhlo za Chátámího vlády. Právě deziluze a stráta důvěry v reformistické hnutí, rekordně nízká účast ve volbách (kolem 20% nebo jenom o něco více) jejich manipulace a populistická propaganda společně s prosazením vůle vládních kruhů přinesly vítězství ultraradikálního Ahmadínežáda. Mnozí si pamatují ještě tento Írán, před létem loňského roku 2005, a diví se jak je možné, že se tam teď děje to, co se děje. Zapomeňtě na Írán před rokem 2005. Zkuste se vžít do toho jak asi mohl vypadat Írán těsně po revoluci v r. 1979. Hromadné likvidace politické opozice, násilné potlačení jakéhokoliv odporu, nastolení těch nejpřísnějších zákonů a cenzury s cílem kontrolovat informovanost lidí a jejich mínění, sílící tajná policie (je jich několik různých, jedna nestačí), podpora a rozšiřování ultraradikálních paramilitárních sebranek jako Basiž nebo Ansar-e Hezbollah, nebo posledně Estešhadiyun, spřísnění mravnostních zákonů a trestů za jejich porušení. V Íránské politice, jak domácí tak mezinárodní, nastal zlom a diametrální obrat o 180 stupňů v rétorice. Některé věci Chátámí neříkal hlasitě, jenom si je myslel. Teď Ahmadínežád říká přesně to co si myslí vládnoucí ultraradikální křídlo a náboženská sekta Hojatieh (Hodžatie, šíitská sekta s velice znepokojivou apokalyptickou ideologií), tedy on, nejvyšší vůdce Chameneí a někteří další ajatolláhové, jako Mesbah Yazdi, duchovní vůdce prezidenta. Kromě toho postupně ale jistě odsouvají na okraj reformná hnutí a strany a jejich osobnosti. Největším soustem bude asi Rafsandžání (exprezident, reformista). Na podzim se budou konat volby do "rady expertů", té, která vyjmenovává nejvyššího vůdce a kandidáty do voleb. Vládnoucí kruhy se snaží ho odradit od kandidatury. Vypadá to tak, že se snaží prosadit Yazdiho, který pravděpodobně aspiruje na post nejvyššího vůdce... pokračování snad příště...

čtvrtek, června 22, 2006

Jak se nám hezky Írán vysmívá...

V těchto dnech se sformovala nová Rada OSN pro lidská práva. Do švýcarské Ženevy se vypravil skutečně ten pravý zástupce Íránu. Saíd Mortezáví je notoricky známý teheránský prokurátor, osobně odpovědný za pronásledování, zatčení, věznění, mučení a popravy mnohých politických oponentů, řady novinářů, mezi nimi fotografky Zahry Kazemi, která byla ve věznici Evin umučena k smrti. On také nařídil masové zatčení asi 2000 studentských aktivistů a násilné potlačení demonstrací a protestních akcí odborů řidičů autobusů, kteří nedostali své mzdy.

Mezi jinými i kanadský min. zahraničí Peter Mc Kay a organizace Mehr Iran (Mission for Establishment of Human Rights in Iran) se dovolávají jeho vyloučení z delegace Íránu v Radě, navrhují jeho zatčení a postavení před mezinárodní soud a poukazují na nekonečnou drzost Íránské vlády, která se pravděpodobně vysláním tohoto zločince chce vysmát a znevážit Radu OSN pro Lidská práva...
...ale vždyť ona se stejně znevažuje sama před sebou a před všemi ... bábkové divadýlko.

Írán už na balíček nabídek odpověděl: "Ne."

Prakticky ve chvíli, když Javier Solana přinesl Íránu balíček na stříbrném podnosu, Írán oznámil MAAE, že spustil obohacování ještě ve větším měřítku. Po celou dobu diplomatického čajíčkování a blábolů Írán opakoval jenom jednu větu: Za žádnou cenu se nevzdáme obohacování. Pak přislíbil, že na odpověď na evropský balíček vypracuje svůj vlastní.. Co Evropě chce nabídnout na výměnu za povolení obohacování?... levnou ropu, plyn, koberce a pistácie? Chce snad slíbit, že nepoužije svůj oddíl sebevražedních teroristů Estešhadiyun proti evropským cílům? Nebo to, že se nebude vměšovat do vývoje v Iráku nebo Afgánistánu?
Mulláhové vyhrazují dost času. Prý odpoví až v polovině srpna. K čemu potřebují tolik času? Čekají snad na Mahdího, až vyleze ze studánky a řekne jim, co mají dělat? Nebo spíše potřebují čas na dokončení některých "výzkumních projektů"?

Írán už odpověděl.

Malý hezký lapsus: Mottakí: "Naše mírové jaderné zbraně.... ehm, pardon, elektrárny"

MEMRI tv: z vysílání íránské televize, Kanál 2, 2. července 2006, rozhovor s ministrem zahraničí Manučehrem Mottakím: "Přizvukujeme mírovou povahu našich jaderních zbraní... tedy myslím... naší jaderné elektrárny, a nukleární energie a aktivit. Nepotřebujeme nukleární zbraně, jak jsme často říkali. Nukleární zbraně nepatří do naší obranní strategie.

Zajímavý lapsus... co na srdci, to na jazyku.

Dodám k tomu jenom odkaz na zajímavý článek z Washington Post: někteří mulláhové (hlavně z vládnoucí tzv. "skryté skupiny" kolem Mesbaha Yazdiho) se snaží, navzdory odvoláním , že "Islám odsuzuje zbraně hromadního ničení" a Chomejního zákazu, najít ve svatých knihách Islámu nějaké pasáže, které by omluvily jejich vývoj a skladování vrámci obrany:
Gharavian, Yazdiho mluvčí: "Jestli jakýkoliv jiný národ vyrobil tuto ZHN a použil ji proti druhému národu, druhý národ ve jménu obrany má právo mít a použít ZHN."
"Při nukleárních zbraních platí princip všichni nebo nikdo ... jestli se jeden národ vyzbrojí takovými zbraněmi, je dosti logické i pro jiné národy aby přemýšleli o své obraně proti tomuto typu zbraní." ... odkazuje tím na Izrael... "jsou mimo Smlouvy o nešíření".
Říká také, že Islám vylučuje "zabít kdohokoliv, kdo neprovedl zločin a nepovoluje nikomu začít ubližovat lidské bytosti" ... odkazuje spíše na teorii nutné a oprávněné obrany, přičemž možná Islám zakazuje použití ZHN, ale není výslovně zakázáno jejich vlastnictví: "Jestli tyhlety bomby tvůj nepřátel vlastní, není zakázáno je vlastnit také."

Je to boužel v jistém smyslu logické: jestli je mají oni, tak proč ne my? Až na to, že Írán si své nepřátele vyrábí sám! Ale pak proč podepisoval Smlouvu o nešíření?

...tak.. všichni honem na bomby! Musíme je mít všichni. Možná se mi jedna vejde do garáže vedle motorky. A co tak kdyby je neměl vůbec nikdo? To vás, milí politikové, nenapadlo?

středa, června 14, 2006

Íránská policie zase zmlátila protestující ženy v Teheránu

BBC News, IRAN PRESS NEWS (fotografie, persky), Kosoof.com (další fotografie)

Je mi velice líto, že se musím pořád opakovat. V pondělí 11. června se na náměstí Haft-e-Tir v Teheránu sešlo asi 5000 demonstrantů, převážně žen, které protestovaly proti diskriminačním zákonům v legislativě Íránské Islámské Republiky, kromě jiného ohledně stejných práv při rozvodu, práv na výchovu dětí a zrušení polygamie.
Demonstrace se odehrála za silné přítomnosti a nelítostných zásahů bezpečnostních složek.
Podle očitých svědků a fotografií byli demonstrantky rozehnány i s pomocí žen, členek bezpečnostních sil (říká se jim "černé vrány"), které neváhaly použít i obušky, řetězy a slzní plyn. Prototypy islámských žen?
Bylo zatčeno několik desítek demonstrantů (odhady se pohybují od 70 nahoru). Mezi zatčenými jsou i známé bojovnice za lidská práva, za práva žen a dětí (seznam některých přináší perské vydání Iran Press News).
Náhodně kolemjdoucí muži byli zásahem natolik pobouřeni, že začali křičet: "To jsou naše sestry, jak jim to můžete dělat?" Jeden muž vykřikl na policisty: "Berete peníze od vlády, aby ste takhle mlátili ženy?" Někteří byli také pravděpodobně zatčeni.
Rooz Online kromě toho přináší reportáž o zatčení jiných aktivistek za lidská práva jako součást zastrašovacích akcí.

IRAN Press News, fotografie z protestu textilních dělníků a jejich rodin z města Ghazvin proti návštěvě Ahmadínežáda v jejich městě. Kluk na další fotce nese tabulku: "nezaplatili nám za 7-12 měsíců". Tak, nejslavnější a nejdokonalejší islámský režim, podle toho všeho vám snad Alláh poručil, abyste lidi nechali umřít hlady a ten zbytek pozatýkali. Hlavně, že budete mít nukleární "energii" a ruské rakety.

pondělí, června 12, 2006

Politika zasahuje i fotbal

Už pár dnů svět žije fotbalovými mistrovstvy světa. Už do přípravy na ně zasáhla politika... někteří žádali, aby FIFA vyloučila íránský tým ze soutěže, na domácí scéně pak ženám nebylo uděleno povolení vstupovat na stadiony a celá záležitost se ukázala jako Ahmadínežádův promyšlený propagandistický tah. On moc dobře věděl, že to mulláhové stejně nepovolí ale pokusil se znovu vypadat jako populista.
Každopádně se Íránu dostalo ledového přijetí. Zápas mezi Mexikem a Íránem (který skončil 3:1 pro Mexiko) se odehrával ironií osudu v Norimberku, místě slavného procesu s nacistickými zločinci a také jedné z hlavních metropolí nacizmu v 30. letech.
Někteří fanoušci údajně zpívali zakázanou předrevoluční hymnu, to bohužel v přenosu nebylo slyšet, ale jisté je, že hodně lidí odmítlo mávat oficiální vlajkou a několik lidí se odvážilo vytáhnout predrevoluční vlajku se lvem a sluncem nebo trikolóru s nápisem IRAN, tedy bez symbolu islamismu (do kruhu stylizované slovo "Alláh"). Na stadionu bylo i hodně hezkých děvčat, co by doma nesměly, odětých podle počasí a evropské módy... hidžáby a čádory nějak chyběli. Kdoví proč?
Nakonec se nekonala demonstrace neonacistů na podporu Ahmadínežáda, naopak před stadionem proti jeho politice protestovalo asi 1000 lidí, vesměs Židů a iránských exulantů.

Tak se zdá, že se Ahmadínežád dost nemodlil, nebo Alláh nemá rád fotbal.

Kolik pravdy je ve vyhlášeních íránské vlády?

Několik zajímavých výroků z íránského tisku:

ISNA, Teherán, cit. Iranfocus (v angličtině), 8. června: Hlavní velitel Revolučních Gard, Jahja Rahim Safáví řekl, že se Revoluční gardy aktivně pracují se snahou proměnit Islámskou Republiku na "velmoc číslo 1 v regionu" v průběhu nejbližších 20 let. "Země se potkává s neobvykle kritickou sérií okolností a potřebuje větší bezpečnost a obranu než kdy předtím."
Řekl, že velké zásoby ropy na Blízkém Východě ji přinesli ekonomickou a politickou moc.
"Jako vojenský velitel věřím, že jistota energetického zabezpečení světa je závislá na Blízkém Východě a na Íránu."
----
ISNA, Teherán, 21. května: Mohsen Rezaí tajemník مجمع تشخیص مصلحت نظام (madžmah-e- taškis-e- maslahát-e nezam, nevím, jak to přeložit, je to zvláštní kontrolní orgán, jmenován nejvyšším vůdcem, určen na řešení sporních situací, které by byly v rozporu s právem šaríja nebo s ústavou, zasahuje téměř do všeho, anglicky expediency council), řekl, že západ po obdržení Ahmadínežádova dopisu znejistěl a zapochyboval: " Írán má schopnost stát se menší velmocí pomocí aplikace výzkumu vědců; západ musí pochopit, že Írán chce stát na vlastních nohou," dodal. "jestli by teď Írán couvnul ze svého postavení, připravil by se o skvělou budoucnost."
---
Komentář (komu se nelíbí nemusí ho číst): Jenom se tedy nutně musím zeptat: Jak chce Írán dosáhnout velmocenského postavení? Logicky mi nevyplývá nic jiného než rozšířením své sféry vlivu dál směrem po pobřeží Perského zálivu (kde jsou státy se silnou šíitskou populací) případně na západ (Libanon, Sýrie), "nevysvětlitelná" přítomnost příslušníků Revolučních Gard třeba v Iráku nebo Libanonu tomu možná nasvědčuje. (přítomnost Íránců v Iráku mi potvrdil i kamarád Ital, který tam je v bezpečnostní jednotce). I to stojí za zmínku, že jaderní program je od srpna 2005 právě pod kontrolou Revolučních Gard. Jak pak vědecký výzkum (myslí se tím nukleární) pomůže v posílení moci? To je sice hezké ale jaderní reaktory má dnes kdekdo. Mít nukleární energii ještě nic neznamená... A jestli popřitom třeba vzroste cena chleba o 20% a ve skutečnosti ostatní ekonomika až na malé výjimky stagnuje.
Vůbec není na škodu občas si přečíst íránský oficiální tisk. Je v něm hezky vidět, čemu by podle vlády měli lidé věřit. Bohužel ne všechny články jsou přeloženy do angličtiny nebo jiných jazyků. Ale stejně to stačí na celkový obraz: totální absence některých důležitých zpráv a propagandistické nafouknutí jiných. Bohužel je moc tisku je podceňována. Ten íránský se řídí Goebbelsovým heslem "stokrát opakovaná lež se stane pravdou". Snad až na to popírání Holokaustu. Tuhletu drzost jim snad nikdo neuvěří.
Co je snad nejdůležitější... jestli je i lepší nevěřit ničemu co píše íránský tisk, jestli mluví o velmocenských ambicích, je lepší je brát vážně. Jestli by nenasytný a agresivní režim ovládl Blízký Východ, určitě by chtěl minimálně diktovat ceny ropy prohnilému západu.

Adresy nejdůležitějších:
IRNA, Islamic Republic News Agency
ISNA, Iranian Students News Agency
MEHR, Mehr news agency
FARS, Fars News

pátek, června 09, 2006

Nabídneš malíček... ale Írán si žádá celou ruku i s paží...a s hlavou.

Tady je predběžný náčrt balíčku výhod a sankcí v případě že Írán (alespoň dočasně) nepozastaví obohacováni uránu do doby než inspektoři dokážou, že jeho program je 100 % mírový (co se jim nepovedlo 15 let). Tak to vypadá, že nemá ani nejmenší chuť to udělat, no protože asi ví, že by ti inspektoři stejně nikdy nemohli úplně vyloučit vojenské účely programu.
Stručně: v balíčku je kromě spousty ekonomických výhod (atomová energie, dodávky paliva, lehokovodní reaktor, civilné letectví, investice do ropních polí, atd.) i záruka POLITICKÉ SUVERENITY A ÚZEMNÍ INTEGRITY Islámské republiky. Naštěstí se Írán tvrdošijně drží obohacování. To je snad jediná věc, které se ta vláda ještě drží: obohacování uránu a šíření islámu... nebo je to obohacování islámu a šíření uránu? Víc ústupků už se nedalo, že? To snad zapoměli, že Írán jako první začal hrubě porušovat a ignorovat všechny dohody a zákony co může už 27 let? Teď se všichni před mulláhy pokoří a oni se ještě vysmějí a stejně si udělají po svém.
Moje zhnusení vyjádřím jenom mojí teorií přirozeného vývoje appeasementu: kdo se cpe pořád hlouběji a hlouběji do zadnice, dostane se až do pusy, odkud bude vyplivnut.

středa, června 07, 2006

Další revoluce, která změní svět. Islámská.

FARS NEWS, Teherán, citace regimechangeiran (anglicky) Velayati, bývalý Íránský ministr zahraničí, při příležitosti 15 Khordádu 1342 (5. červen 1963), výročí začátku Chomejního islámského odboje proti Šáhovi: "Teď, když je íránská islámská revoluce vyvážena do celého světa, stala se třetí revolucí po Velké Francouzské a ruské Bolševické, která změnila svět." Takže tím vlastně přiznává, že Írán zasahuje do světového dění... Mám věřit, že ta změna světa bude k lepšímu? Jo, pardon, zapomínám, že to nesmím říkat... teď je v módě, že z vměšování se do záležitostí jiných států a nanucování svého systému vlády se může obviňovat jenom jedna země...

Vězněný novinář Akbar Ganji dostal ocenění v Moskvě

Dlouholetý politický vězeň Akbar Ganji dostal letošní cenu Zlatého brčka Ceny Svobody. Byla mu odevzdána v Moskvě. Ganji si odseděl 6 let v politické věznici Evin za to, že usvědčil vysoké vládní činitele z vražd intelektuálů a spisovatelů v 90. letech.

I když on je už na svobodě, jiní byli právě uvězněni, třeba blogger Abed Tavanče. Po protestech studentů a Azeriů bylo zatčeno nebo beze stop zmizelo několik desítek studentských aktivistů, spisovatelů a novinářů...

Jakou roli hraje ropa v íránské jaderné krizi?

Proč se ropní země dovolává nukleární energie?
Může se ropa stát zbraní v rukou mulláhů?

Íránský nejvyšší vůdce Ali Chameneí před několika dny vyhrožoval, že jestli někdo udělá chybu (proti Íránu, myslel tím pravděpodobně útok), tak proudění ropy z regionu bude ohroženo. Co tím "ohrožením" mohl myslet? Útoky na tankery proplovající Hormuzským průplavem? Jeho blokádu? Přes průplav proplouvá asi 40% světové produkce ropy. Otázkou je jestli a jak dlouho by Írán vydržel vzdorovat a udržet případnou blokádu nebo topit tankery. Průplav je v nejužším bodu široký asi 30 km a z íránské strany ho lemuje dlouhé pobřeží. Ještě ale k žádnému střetu nedošlo, dokonce ještě ani k sankcím, ale hned po této Chameneího hrozbě vzrostla cena ropy nad 73 dolarů. Z toho je vidět, že svět se přece jenom íránských hrozeb bojí... jakýkoliv, i verbální pohyb v regionu hýbe cenou.

Od nástupu Ahmadínežáda do úradu v srpnu loňského roku se cena ropy zvedla z 55 nad 70 dolarů za barel. Jeho znovuotevření nukleární agendy vyšvihlo ceny do závratných výšek. To znamená, že za těch několik měsíců vláda zkasírovala o mnoho miliard víc než očekávala. Ahmadínežád postavil svou kampaň na tom, že přinese lidem peníze za ropu domů na stůl, co se zatím ještě nestalo. Naopak, ekonomika je na tom pořád hůř, lidé žádali odstoupení minimálně dvou ministrů, protože Ahmadínežád důležité posty obsadil kamarády z Revolučních Gard, které svým rezortům absolutně nerozumí. Kde tedy tyhlety peníze skončily? Podle mě je mnohem nebezpečnější momentální vleklý stav krize: pořád nahrává jenom mulláhům... a dává jim do rukou obrovské finanční prostředky o jejichž využití nemám žádné iluze.

Írán a potřeba nukleární energie

Írán argumentuje tím, že potřebuje nový zdroj energie. Na první pohled to může vypadat absurdně, a i je. Írán má obrovské zásoby ropy a plynu. Přesto říká, že potřebuje nukleární energii, protože jinak by byl závislý na dovozu energie. A paradoxně je to tak. Z několika zajímavých důvodů: jeho těžba těchto surovin, místo toho aby se zvyšovala, upadá, z důvodu nedostatečného přísunu nových technologií. Teď je denní objem těžby asi na úrovni předrevolučních 70. let. I pro jedinou íránskou tepelnou elektrárnu na plyn na břehu Kaspického moře je plyn dovážen. Írán si stěžuje, že jeho ekonomie kolabuje z důvodu sankcí, které na ně uvalily USA a svět, který se celý spolčil proti Íránu. Samozřejmě to vůbec není pravda. Sankce na něj uvalily jenom USA po jeho útoku na Americkou ambasádu. Do Íránu se investoři hrnou, Němci, Francouzi, Rusové, Číňané, ale odrazují je nesmírná byrokracie a korupce, která tam vládne. Několika gigantům (třeba francouskému Totalu) se povedlo podplacením lidí v předchozích vládách, jako Rafsandžáního, dostat velice výhodné smlouvy. Jenomže s narůstajícím napětím kolem nukleárního programu se postupně stahuje většina investorů (Japonci, Evropané, Číňané), anulují smlouvy a stahují fondy. Vládu ekonomika nikdy moc nezajímala. Chomejní vyhlásil, že ekonomie je pro osla... revoluci dělal přece pro Islám a ne proto aby se lidé měli lépe.
Přesto všechno se zdá, že Írán energií plýtvá, třeba nezměnil čas na letní, jak po jiná léta (co slouží hlavně na její ušetření). Prý z náboženských důvodů...
Kromě toho je dosti sporné, že se poptávka po energii tak extrémně zvýšila, jak to vláda tvrdí. V Íránu velké státní fabriky krachují jedna po druhé, téměř vůbec se nestaví, burzy stagnují, inflace postupuje... jenom lidé v Teheránu se nechtějí vzdát vození se v autě a většinu levného benzínu spálí čekáním v zácpách...

Druhý důvod je velice zajímavý: írán nemůže použít svoji ropu na produkci energie, protože nemá dostatečné kapacity na její rafinování. Přestože příjmy z prodeje ropy představují asi 80 % veškerých příjmů vlády, vláda asi 1/6 těchto peněz hned vrací za rafinované ropní produkty, které pak dotuje a prodává pod cenu domácímu obyvatelstvu. Přesto Ahmadínežád velkoryse slíbil Indonesii, že jim postaví rafinerii. Takže otázka zní? Proč ty rafinerie Íránci tedy nejdříve nepostaví doma, aby mohli být soběstačný? Byly by dražší než ten slavný nukleární program? Dobře, má právo se rozhodnout z čeho bude získávat energii... podepsali Smlouvu o nešíření, tak ať hezky pustí inspektory. (Jenom jestli je ten nukleární výzkum národní hrdostí, proč tu svoji hrdost tajili 15 let?) Dobře, třeba nechtějí znečišťovat své ovzduší exhaláty ze spalování ropy. Dobře, spalovat plyn je taky neekologické. Ještě jeden důvod nikoho nenapadá?... no přece ten, že z rafinované ropy nevyrobí žádnou bombu. Takže teď může Ahmadínežád směle tvrdit, že je odkázán na jadernou energii.